Yaesu VX3

Před nějakou dobou se objevil na trhu další následovník úspěšné řady miniaturních dualbandových zařízení s označením VX-3. Jedná se o klasické radioamatérské zařízení, které vyniká několika zajímavými přednostmi.

1. Přijímač

VX3ka má implantovány dva separátní přijímače. Jeden je klasický širokopásmový přijímač s rozsahem 1 – 75 MHz a 108 – 999 MHz AM,NFM,WFM. Druhý je speciální pro příjem AM/FM rozhlasu. Pro příjem středních vln je implantována ferritová anténa, ale uživatel si může zvolit mezi touto a klasickou anténou. Přijímač VKV umožňuje příjem jak na anténu, tak je možné po vzoru Alinca X3 zvolit jako anténu připojená sluchátka. Zajímavostí je možnost příjmu stereo vysílání. Výrobce správně předpokládal, že tuto stanici budou uživatelé používat nejen jako vysílač, ale také jen pro poslech rozhlasu. Pro připojení stereo sluchátek není tedy potřeba žádný speciální převodník (u Yaesu velmi oblíbený speciální konektor pro připojení externího mikrofonu a repro) ale stačí jen na pravém boku otevřít gumovou krytku a zapnout rádio. Do tohoto výstupu je samozřejmě přiveden i zvuk z klasických nerozhlasových pásem. Naprosto zásadní funkcí této stanice je, a tím si jistě získá mnoho příznivců, je možnost poslechu obou pásem najednou. Nejedná se o klasické míchání dvou signálů do sebe, jak to známe u mnohých twinbanderů, ale velmi elegantně vyřešený příposlech.

Příklad:
Naladíte si frekvenci 145.550 MHz, kde chcete být na poslechu a případně odpovědět, pokud by vás tam někdo hledal. Přepnete se na rozhlas a naladíte si svou oblíbenou FM stanici. Na displeji samozřejmě vidíte jen informace patřící rozhlasu. Najednou vás kamarád zavolá a v ten moment se stanice přepíná na 145 MHz a vy můžete okamžitě odpovědět. Jakmile hovor končí, stanice se automaticky po zvolené době vrací na rozhlasové pásmo. Totéž platí i pro zaklíčování. Jakmile stisknete PTT, v ten moment přecházíte na druhé pásmo. Zkrátka, pokud si naladíte ČRo 1, určitě vám neujde mezitím žádný hovor na druhém kmitočtu. (Pozn. aut.: tuto funkci používám téměř neustále. Nebudíte pozornost okolí a jste neustále QRV.) Co se přednesu stereo rozhlasu týče, nemám k němu naprosto žádnou výhradu. Můžete s klidem použít i kvalitnější sluchátka a přednes bude velmi dobrý.

2. Prvek DIAL

Má stejnou funkci jako u většiny radioamatérských radiostanic. Mění se jím kmitočet, paměť nebo položky nastavovacím menu, popř. jejich hodnoty. Rozdíl je ovšem v mechanickém provedení tohoto prvku. Otočná „řehtačka“ má mechanickou aretaci. Ta je tvořena dvěma metalickými ozubenými kroužky otočenými proti sobě. V momentě, kdy chcete změnit kmitočet, paměť atd., musíte DIAL vysunout a teprve poté je možné jím otáčet. V momentě, kdy již nechcete DIAL používat, stačí jednoduše prvek stisknout, tím opět oba ocelové kroužky do sebe zasadíte a není možné ani násilím DIALem otáčet. Je to v podstatě mechanická funkce LOCK. Nemůže se Vám tedy stát, že by se v kapse omylem stanice přeladila. Na druhou stranu, pokud chcete cokoliv změnit jako např. VOLUME, SQ atd., musíte vždy DIAL odaretovat. To by mohlo být na první pohled nepříjemné, ale zakrátko si na tento mezikrok obsluha zvykne.

3. Výkon a příkon

Oproti předchozím typům VX, byl výkon této stanice zvýšen 6x. U stanice VX-1 a VX-2 byl maximální výkon na obou pásmech 500mW. Stanice VX-3 má k dispozici výkon ve dvou stupních. LOW – 100mW a HIGH – 1,5/2W (ext. napáječ) – 2,5/3W. K dispozici je samozřejmě funkce okopírovaná z FT60, tzv. TX Save, tozn. stanice automaticky snižuje výkon při příjmu silného signálu. Jelikož má radiostanice celou zadní část kovovou, není zde problém, že by se neuchladil koncový stupeň i při vysokém výkonu.

Napájení stanice je pomocí standardního Li-Ion akumulátoru, který se používá do mobilních telefonů. (3,7V / 1Ah). Náhradní baterie by tedy měla být bez problémů sehnatelná. Samotná stanice má v sobě nabíjecí obvod pro baterie tohoto typu a v momentě, kdy připojíte stanici na nabíječ a vypnete ji, spouští se na displeji nabíjecí program, který vás informuje o stavu nabíjení pomocí S-metru a následovné hlášení o konci nabíjení. VX-3 má několik možností šetření spotřeby z akumulátoru. Jednak je to již zmiňovaný TX SAVE, ale máte zde také možnost nastavit poměr SAVE při příjmu, máte možnost vypnout podsvětlení displeje (i během skenování) a můžete dokonce nechat zhasnout i přední LED diodu, která Vás informuje o příjmu signálu (bohužel i při poslechu rádia).

4. Software a ovládání

To je jedna ze slabin této radiostanice. VX-3 má celkem 9 funkčních tlačítek (nepočítám PTT,POWER ON a MONITOR) a pod nimi se musí doslova nacpat hromady funkcí. Kdo vlastní stanici FT-60, má již z poloviny vyhráno, neboť koncepce softwaru vychází právě z této stanice. Tozn., že stanice má několik základních funkcí přímo definovaných na tlačítkách a zbytek se nastavuje pomocí SETTING MENU. Toto menu má neuvěřitelných 94 položek, z nichž některé se nastavují jen jednou, některé uživatel nepoužije nikdy a některé se nastavují bohužel velmi často. Položky v menu jsou seřazeny podle abecedy, ale stejně je pohyb v něm dost zdlouhavý. Naštěstí někoho napadlo umístit do menu funkci, kterou je možné položky menu skrýt a seškrtat jej třeba jen na 4, které uživatel nejčastěji používá. To je velmi výhodné, jelikož většina uživatelů zřejmě bude používat jen zlomek všech funkcí a nastavení této stanice, a proto je možné nepotřebné funkce skrýt. Bohužel ovšem není možné měnit posloupnost položek v menu. Uživatel má možnost nastavit si jednu položku z menu na první stisk klávesy „Internet“ ale již nyní předem Vás mohu ubezpečit, že s největší pravděpodobností zde skončí funkce nastavení úrovně Squelche, jelikož je to jako položka v menu a ne samostatné tlačítko, jak je tomu třeba u Volume.

Někteří uživatelé budou možná ze začátku zděšeni tou komplikovaností ovládání, protože pro některé funkce je potřeba nastavit třeba i dvě položky v menu, než je funkce aktivovatelná, ale s postupem času se počet používaných funkcí vždy zmenšuje a tím se ovládání de facto zjednodušuje. Nevýhodou této stanice je funkce LCD displeje, který pro zobrazení kmitočtu používá klasické segmenty. Informaci o kmitočtu to nevadí, pokud ale chcete pojmenovat kmitočet alfanumericky, máte k dispozici jen 6 znaků a to je na dnešní dobu žalostně málo. Naproti tomu, lidé se slabším zrakem budou nadšeni, jelikož jsou segmenty velmi dobře čitelné i bez náhradních očí 🙂 Na displeji je zobrazen v levé části bargraf úrovně hlasitosti. Ta je různá při připojení sluchátek a při poslechu na reproduktor.

5. Paměti

Zde budu velmi stručný. VX-3 vychází z FT60ky a proto má k dispozici všechny manýry spojené s ukládáním a řazením pamětí jako u této stanice. K dispozici máte 1000 pojmenovatelných pamětí, 50 skenovacích rozsahů, 25 pojmenovatelných bank a můžete si libovolně paměti přesouvat mezi bankami, přiřazovat, linkovat, atd. Stanice má navíc ještě naprogramovány mimo uživatelskou zónu i kmitočty námořních kanálů popř. frekvence některých KV rozhlasových stanic. Tyto paměti si můžete vyvolat, ale nemůžete je přepsat, smazat nebo editovat. Nicméně nezabírají žádné paměťové místo. Co se skenovacích kroků týče, k dispozici je velké množství rastrů, dokonce i 20 kHz po lichých násobcích, ale stanice neumí krok 6.25 kHz pro vysílání v pásmu PMR, není ani vybavena filtrem pro příjem úzké FM modulace. Jediné, co je možné aktivovat, je vysílání s nízkým FM zdvihem pro komunikaci přes převaděče v rastru 12,5 kHz. Přijímač je ovšem vybaven krokem 8.33kHz v leteckém pásmu, je tedy možné naladit letecké kmitočty přesně.

VX-3 a praktický příjem

Z radiostanice můžete velmi jednoduše vytvořit scanner. Stačí si jako funkci LOCK zvolit zámek PTT tlačítka. V ten moment je toto tlačítko úplně vyřazeno z provozu. Při jeho stisku se nic neozývá, displej se nerozsvěcí, zkrátka nefunguje a tím je z VX-3ky normální ruční scanner. VX3 disponuje funkcí vyhledávání CTCSS/DCS kódů, ale jedná se o klasické skenování a aktivace je také poměrně komplikovaná. Zajímavostí ovšem je jakýsi pokus o funkci CLOSE CALL (tedy vyhledání nejbližšího signálu), která sice funguje, ale uživatel si musí nastavit přibližný kmitočet a vysílající stanice musí klíčovat minimálně 10 sekund, aby jej VX3ka naladila, což je dost nepravděpodobné, pokud nehledáme dlouho se vykecávající radioamatéry HI 🙂

Příjem v pásmu 0,5 – 30 MHz
Zde je VX3 rozdělena dva přijímače. Pro SW je speciální část s ferritovou anténou. Podle mých zkušeností je ale použitelný jen na poslech opravdu velmi silných stanic podobně, jako je tomu o Kenwooda TH-F7. Pro vážnější poslech středních vln je tedy nepoužitelný. Pro pásmo krátkých vln (1,7-30 MHz) je zde ovšem širokopásmový přijímač. K němu je možné připojit jen externí anténu. Pokud použijete prutovou anténu, budete překvapeni, kolik zajímavých rozhlasových stanic budete slyšet. VX3 samozřejmě nemá možnost příjmu SSB, takže jste odkázáni jen na rozhlas, nebo radioamatéry s AM modulací 🙂 Nicméně pro poslech CB stanic je tato ručka celkem dobrá (máte možnost volby druhu provozu mezi AM,FM a WFM) jen s tím problémem, že nemá úzký filtr.

Pásmo 30 – 75 MHz
VX-3ka má výbornou citlivost a to i na celkem malé antény a tak je možné v tomto rozsahu sledovat nejen vzdálené stanice BMIS, ale také některé jiné služby. V zástavbě ani na kopci v podstatě nebudete potřebovat CCIR filtr, protože stanice nemá s rozhlasem problémy ani na dlouhou teleskopickou anténu. Rozsah širokopásmového přijímače končí na 75 MHz, protože zde navazuje klasický rozhlasový přijímač. VX-3E nemá k dispozici možnost volby módu NFM v pásmu 80 MHz !!!

Pásmo 108 – 174 MHz
Stanici VX-3 nedělá toto pásmo žádný velký problém. Jediná část pásma náchylnější na zahlcení rozhlasovým vysíláním, je rozsah od 108 – 118 MHz, tedy pásmo radiomajáků. Zde je potřeba použít (s teleskopickou anténou na kopci) pásmovou zádrž proti CCIR. Ale když se naladíte nad 118 MHz, můžete klidně poslouchat i bez krabičky. Stejný efekt jako pásmová zádrž má i použití interního 10dB attenuátoru. Přednes v leteckém pásmu je velmi dobrý, i když při poslech na sluchátka je samozřejmě komfortnější, protože interní reproduktor je klasická malá skořápka a při vyšší hlasitosti již začíná být modulace zkreslená. Pásmo nad 145 MHz je pro VX3ku bezproblémové. Není potřeba používat ani zádrží, ani attenuátoru.

Pásmo UHF 225-400 MHz
Je druhé letecké pásmo. Stanice má sice k dispozici možnost příjmu AM signálů, ale v praxi jsem zjistil, že zde stanice vůbec neposlouchá. Pro sledování druhého leteckého pásma je tedy naprosto nepoužitelná. Nevím, zda se jedná špatně navržené vstupní obvody, nebo to byl záměr výrobce, ale na toto pásmo s tímto přijímačem zapomeňte.

Pásmo UHF 400-470 MHz
Zde je přijímač přímo zázračně citlivý, na malou i originální anténku jsou slyšet velmi vzdálené stanice. Přijímač samozřejmě není odolný proti blízké CDMA / UFON síti, ale při použití interního ATT se velmi rychle vyrovná se zahlcením. Zajímavostí je zcela jistě slušná odolnost i na kopci na teleskopickou anténu. Když byl blízko vysílač v podobném pásmu, spíše než křížové modulace, se objevovalo „lupání“ v příjmu stanic, nicméně po zapnutí attenuátoru i tento neduh z příjmu stanic zmizel.

Celkové hodnocení

YAESU VX-3E je celkem povedené zařízení. I se svými neuvěřitelnými rozměry skrývá v sobě přijímač citlivostí i odolností srovnatelný s MVT7100. VX-3 samozřejmě není scanner, rychlost vyhledávání stanic není valná. Totéž by se dalo říci i o vyhledávání subtónů a DCS kódů. Nicméně je to velmi povedený přijímač pro sledování již nalezených stanic. Vzhledem k dostatku paměťových míst a možnosti ukládání stanic včetně jejich kódů, mohl by se tento „přijímač“ stát výborným doplňkem nás, posluchačů. Pokud si trochu logicky rozdělíte paměťová místa a banky, budete mít okamžitě k dispozici poslech většinu zásadních služeb. Navíc můžete využít i poslechu rozhlasu zároveň s profipásmem, takže vám žádná relace neunikne.

VX-3ka je vybavena i hromadou zbytečností typu telegrafického trenažéru, internetového ovládání WIRES, lampičkou (bílá LED dioda), možnosti SMS zpráv atd. Ale na druhou stranu je zde slušné vybavení na kvalitní poslech HAM i profi-pásem. Výkonová rezerva je zde dostačující na komunikaci s okolím a v neposlední řadě možnost připojení k PC pomocí standardního klonovacího kabelu.

Zápory
– absence pásma 80 MHz a nepoužitelné II. letecké pásmo
– komplikované ovládání pro začátečníky
– pomalý skening a vyhledávání subtónů pomocí skenování
– externí napájení nestandardních 6V.
– absence numerické klávesnice
– absence kroku 6.25 kHz a úzkého NFM filtru

Zda jsou či nejsou tyto nevýhody pro Vás odrazující, posuďte sami. Pokud se ale rozhodnete pro koupi tohoto zařízení, přeji Vám, aby se stal dobrým pomocníkem, spolehlivým komunikačním prostředkem a zábavou nejen pro poslech leteckého provozu.

Moje hodnocení:
***