AOR AR5000

Firma AOR nabízela a stále nabízí několik vlajkových přijímačů, které jsou svým provedením vždy nějak zajímavé. Když si vzpomenete na AR-8000 – ruční scanner s moderním ovládáním a možností programování přes PC, AR-7030 excelentní dlouho nepřekonaný KV přijímač, AR-8200 (8600) jako následovníci AR-8000. Je samozřejmě pravda, že si u této firmy musíte připlatit za značku, ale na druhou stranu je dobré připomenout, že to jsou unikátní přijímače, které si jistě našli mnoho spokojených majitelů stejně jako mnoho odpůrců, které si nemohou odpustit poznámky o citlivosti a odolnosti některých typů především ručních scannerů. A budou mít určitě pravdu, protože ideálně kvalitní citlivý a odolný ruční scanner srovnatelný se stolními neexistuje. Nicméně je zajímavé, že se firma AOR neprosadila ve vysílací technice, ačkoliv vydala v začátcích i některá vysílací zařízení. Ovšem produkce přijímací techniky a doplňků k přijímačům rozhodně převážila. Firma AOR se vždy snažila vystupovat jako výrobce profesionální radiotechniky. Problém byl ovšem v tom, že konkurence, která dělala zakázková zařízení pro armádu a zpravodajské služby již v době, kdy vycházel první moderní přijímač od AOR, zkoumala možnosti využití DSP procesorů k náhrad některých částí přijímačů a k analýze frekvenčních pásem. Na úroveň firem typu Rohde & Schwarz, Racal apod. jejichž přijímače slouží k odposlechu a zaměřování zájmových stanic jakož i pro radioelektronický průzkum zájmových oblastí, se nikdy nedostala a pravděpodobně asi nedostane. To ale není špatná zpráva pro nás, posluchače, jelikož například ceny opravdu profesionálních přijímačů výše jmenovaných firem jdou do milionů $, kdežto firma AOR zůstává se svou nejvyšší řadou přijímačů hluboko pod touto hranicí.

Nyní se ovšem vrátíme o nějakých 10 let zpět. na přelomu roku 2000 vydává firma AOR profesionální komunikační přijímač určený pro vládní organizace a armádu. Toto zařízení má provedení většího mobilního scanneru. Na svou dobu vyniká ovšem zajímavými funkcemi, které nenabízel lecjaký přijímač v té době. V té době byl AR5000 testován posluchači, kteří s ním nebyli spokojeni a to údajně především z toho důvodu, že interní oscilátory generovaly mnoho harmonických a to znamenalo mnoho „zarušených“ kmitočtů přijímačem samotným. Po pár letech byla vydána nová verze s oficiálním označením A a +3. Podle mne to byla ale jen reakce na vzrůstající oblibu konkurenčního přijímače Icom IC-R8500. Nová verze AR5000 byla doplněna, resp. byly dobastleny (později vyjasním) tři funkce, které předchozí verze neměly (a IC-R8500 je má již od začátku a jsou velmi oblíbené a používané). Byla to funkce AFC (automatické doladění blízkého kmitočtu při nesprávném kroku) NB (noise blanker) a Synchrodetektor AM a navíc jako bonus dvojitá kapacita pamětí (2000 pamětí oproti 1000 původní verze). Přijímaný rozsah byl rozšířen na 3GHz Jiných změn podle mne přijímač nedoznal.

AOR AR5000 vs. ICOM R8500

AOR AR-5000(A) je přijímač, který poslouchá od 5 kHz až do 2600 (3000) MHz bez mezer všemi základními druhy provozu. K dispozici má uživatel již zmiňovaných 2 x 1000 pamětí v 10 bankách po 100 pamětech. K dispozici je 2000 pamětí na vynechání rušených frekvencí. Rychlost skenování (vyhledávání frekvencí) není závratná – nějakých 25 kanálů/sek, ale lze tuto rychlost zdvojnásobit použitím funkce „Cyber Scan“. Tato funkce skutečně zrychlí prohledávání pásem, ale na displeji vám místo rotujících číslic aktuálních frekvencí, svítí jen nápis Cyber Scan a nevíte, kde momentálně přijímač poslouchá, dokud se vyhledávání nezastaví na aktivní frekvenci (nebo rušení, které otevře squelch). Co se displeje týče, jedná se speciální jednoúčelový zobrazovací element, na kterém máte k dispozici jednoúčelové ikony a nebo 16segmentovky, které slouží pro zobrazení kmitočtu či názvu paměti. Displej je dobře čitelný a kontrastní. Podsvětlení není do očí bijící jako u Icoma 8500. Přes den nepostřehnete, že je vůbec zapnuto, ale v noci neoslňuje a vše je dobře čitelné. Bohužel zde není žádná možnost jakkoliv měnit úroveň podsvětlení. K dispozici jsou 2 integrované volitelné anténní vstupy typu N a PL a je možnost připojit 3 a 4 anténu pomocí externího dálkově ovládaného přepínače. Uživatel si může zvolit, jakou anténu chce používat nejen manuálně, ale lze také zvolit kmitočtové rozsahy, na kterých se má používat ten který anténní vstup.

ICOM IC-R8500 je zařízení, které poslouchá od 100 kHz do 2000 MHz také bez mezer a základními druhy provozu. Uložit je možné 1000 pamětí a vynechat jen 100. Rychlost skenování je plynule nastavitelná od velmi pomalého několika-vteřinového prodlení skenování až po slušných 40 kanálů/sec. Displej je také zde jednoúčelový kombinující standardní segmentovky a dva maticové řádky. Jak již jsem naznačil, podsvětlení je tvořeno několika žárovkami, které bez problémů podsvítí displej i za velmi jasného dne. Toto podsvětelní je samozřejmě v noci nepříjemné, ale je zde možnost podsvětlení ztlumit. Bohužel tyto miniaturní žárovičky postupem času, především při častějším transportu, odchází. Je tu ale možnost je nahradit LED podsvětlením. Pro připojení externích antén je možné použít 3 vstupy. N pro pásmo 30 MHz a výše, PL a CINCH pro pásma krátkovlnná.

Jedna věc mi u firmy ICOM sedí (a to nejen u přijímačů) a to je jednoduché a logické ovládání. Žádné pasti, žádná pátá funkce pod jedním tlačítkem. V tomto duchu je také provedeno ovládání 8500ky. Každý druh provozu má svoje tlačítko, každá důležitější funkce má svoje tlačítko. Když jsem onehdy viděl u Petra OK1FIP, jak několika rychlými stisky kláves celý přijímač okamžitě přeladil a přenastavil, říkal jsem si, že je to jen výsledek několikaletých zkušeností s přijímačem. Když jsem měl tento přijímač po nějaké době na stole sám, zjistil jsem, že to opravdu tak jednoduché a rychlé. Klávesy reagují okamžitě, rychle, člověk nemusí čekat, až se zapne nějaká funkce „F“, inu pro rychlé přelaďování a nastavování přijímače je ideální. AOR je proti tomu naprosto komplikovaný přijímač. Ano, vše je otázka zvyku, zkušený provozovatel AR5000 vám tento přijímač přenastaví a přeladí během mžiku také, ale chce to mnohem více zkušeností a přemýšlení, co právě děláte, než u Icoma, kde je vše jasné stručné a rychlé.

Obě zařízení jsou přijímače typu UP konvertor i v pásmech VKV. Znamená to, že je první směšování na 600 – 700 MHz. To je celkem dobrá záruka slušné odolnosti, ale zároveň také náročnosti na konstrukci a kvalitu použitých součástek. U obou přijímačů to v praxi znamená výbornou citlivost a velice slušnou odolnost i na místech velmi silně rušených.

Konstrukce obou přijímačů je ovšem trochu jiná. Na první pohled (viz foto) je jasné, že AOR je o poznání menší a přijímač je tedy mnohem lépe transportovatelnější oproti 8500ce. Když se ale podíváte do útrob obou přijímačů, je naprosto jasné, v čem tkví mohutnost a velikost Icoma IC-R8500. Je to v konstrukci. Icom má přijímač umístěn do mohutného hliníkového šasi a každá VF část přijímače je perfektně odstíněna nejen samotnou konstrukcí, ale také doplňujícími stínícími plechy. Jednotlivé části jsou propojeny přes konektory pomocí malých koaxiálních kablíků. 5000ka je při porovnání s Icomem doslova bastl. Přijímač sedí na několika velkých deskách DPS, které jsou rozděleny na jednotlivé části a mezi sebou jsou všelijak propojovány kablíky a drátky. Když se podíváte co je to verze +3, znamená to, že jsou v přijímači instalovány další 3 destičky pro 3 další funkce. Celkově AOR zevnitř působí dojmem všelijak poskládaného přijímače, tedy výsledek jakéhosi vývoje oproti R8500, který působí velmi sofistikovaným dojmem. Zde ale nebudeme koukat na design, ale především na funkci a i tyto zdánlivě nepodstatné věci, které jsou oku laika skryty, mají jistý vliv na funkci přijímače. Jak již jsem naznačil, co se citlivosti a odolnosti obou přijímačů týče, nelze nalézt nějaké zásadní rozdíly. Stanice, které slyší ICOM, bez problémů uslyšíte i na AR5000. Konstrukce AORa tedy rozhodně není špatná. Za pravdu ovšem musím dát, a to je právě podle mne právě problém konstrukce 5000ky, těm kteří zdůrazňovali větší počet vlastních nosných generovaných přijímačem.

Na stůl jsem postavil Icoma i AORa a bez antény jsem je nechal prohledávat pásmo 25 – 1000 MHz, abych našel kmitočty rušené vlastním přijímačem. Výsledek byl jednoznačný – ICOM měl jen 4 zarušené frekvence z čehož jen jedna byla tak markantní, že by vám zarušila provoz na tom daném kmitočtu. Dvě z těchto frekvencí zasahovaly do leteckého pásma a dvě byly někde hluboko ve 4 televizním pásmu. O znemožnění poslechu základních profi-pásem kvůli vlastním oscilátorům přijímače tedy nemůže být ani slovo. Co se AORa týče, je situace o poznání horší i když… U 5000ky jsem našel cca 70 zarušených kmitočtů (podle servisního manuálu, kde jsou všechny vypsány, jich je celkem 118 v celém rozsahu přijímače) jenže skutečně markantních nosných bylo jen asi 8, zbytek byly nosné na úrovni S-1 nebo sotva otevřely squelch. Navíc byly všechny nosné mimo zájmová profi-pásma (38 MHz, 107 MHz, 500 – 800 MHz) nemohu tedy ani zde hovořit o nějakém markantním rušení vlastním přijímačem. Jak již jsem předeslal, jedná se podle mne pouze o chybu konstrukce a nedokonalého stínění základních oscilátorů. Přijímač tedy poslouchá nějaké harmonické kmitočty vlastních oscilátorů, ale ty jsou tak slabé,že při připojení externí antény o nich nebudete vědět.

AOR 5000 má před Icomem jednu naprosto zásadní výhodu. Není to 30kHz MF filtr, jak by určitě řekl Vojta OK1XVV 🙂 ale je to jeho naprostá variabilnost, co se kombinací mezifrekvenčních filtrů a druhů provozu týče. Icom má k dispozici v základní výbavě 4 MF filtry (2.2 , 5.5 , 12 a 150 kHz) a volitelný 500Hz na CW. V přijímači jsou ovšem pevně svázány jisté druhy provozu a jisté filtry. Na NFM například nemůžete použít 2.2 kHz a na SSB 12 kHz. AR5000 má k dispozici filtrů 6 (3, 6, 15, 30, 110 a 220 kHz) a můžete v libovolném druhu provozu použít libovolný filtr. Dalším rozdílem (zda lepším či horším nechám na rozhodnutí jiných) je NF audio filtr. Oba přijímače jím disponují, ale každý má svá specifika. Icom má funkci s názvem APF (Audio Peak Filter), která má jednoduché nastavení pomocí potenciometru a uživatel si může velmi jednoduše nastavit zdůraznění části audio – spektra, která mu vyhovuje. Je to velmi vhodné pro potlačení šumu, nebo velmi silně modulovaného CTCSS signálu. Také se velmi osvědčil při luštění dat slabých MPT trunkových vysílačů. Pro druh provozu CW můžete navíc použít i N-APF, tedy užší filtr určený pro telegrafní signály (také nastavitelný). AOR má audio filtr trochu jiného ražení. K dispozici jsou tři různá nastavení. Je zde dolní propust (LPF) horní propust (HPF) a nastavení deemfáze. Co se audio přednesu týče, AOR naprosto jasně vítězí. Icom má v horní části instalován jednoduchý reproduktor, který má celkem dobrý přednes, ale kvalitní externí reproduktor jistě oceníte. 5000ka má jinou specialitku. Je jím reproduktor, který je instalovaný na spodní stranu přijímače a na něm je zvukovod, který končí pod předním panelem (to je to zvláštní žebrování ve spodní přední části přijímače). To zajišťuje přenos zvuku přímo k posluchači. Externí repro není de facto potřeba.

Praktický příjem

Pásma krátkovlnná a delší…

AOR AR5000 má, jak již jsem předeslal, dva volitelné univerzální vstupy, které si může uživatel buď ručně přepínat (pomocí funkční klávesy) anebo nadefinovat kmitočtové rozsahy pro jednotlivé vstupy. Icom má dva vstupy pro krátkovlnnou anténu. Nízko-impedanční 50 OHM a vysoko-impedanční pro LW antény 600 OHM. To, který vstup se má používat, se volí v malém nastavovacím menu. Oba přijímače disponují laděnými vstupy pro tato pásma a nemají problémy s dlouhodrátovými anténami. Problémy nemají ani s Mini-Whipem, který má velký zisk především na dlouhých a středních vlnách. Některé horší přijímače nebo amatérské stanice měly tendenci se zahlcovat AM stanicemi z těchto spodních pásem. Ani jedno zařízení tímto neduhem netrpí a obě tedy lze použít pro sledování DX rozhlasových stanic. K dispozici navíc máte u AR-5000 i synchrodetektor s potlačením jednoho z postranních pásem (LSB nebo USB). Icom disponuje proti 5000ce praktickou funkcí IF-SHIFT, tedy posunutí MF frekvence pro odrušení postranního rušení blízkými stanicemi.

Hlavním rozdílem je ovšem přijímaný rozsah obou přijímačů. Icom končí (nebo spíš začíná) na 100 kHz a zde je možné slyšet pulsující signál navigačního systému LORAN-C celkem slušně. AOR má ovšem rozsah již od 5 kHz. To je zajímavé, ale není to nic neobvyklého, staré přijímače RFT (EKD xxx) poslouchaly již od 14 kHz celkem obstojně a pamatuji si, že jsem na EKD 111 tehdy poslouchal ruský navigační systém ALPHA, který vysílá na 14,9 kHz. Za dobrých podmínek jsem zaslechnul tuto stanici i na JRC NRD-545 (která poslouchá ne-oficiálně od 10 kHz). Když jsem testoval AR-5000, tak jsem se ani tomuto pásmu nevyhnul a chtěl jsem vyzkoušet, zda je vůbec na těchto super-dlouhých vlnách něco slyšet. Jako anténu jsem použil jen Mini-Whip. Výsledkem jsem nebyl ani tak překvapen, jako spíš šokován. Naladil jsem 14,9 kHz a zde hrál nejen jeden nejsilnější vysílač systému ALPHA, ale celá soustava všech stanic, které se periodicky střídají. Další kmitočet tohoto systému je 12,1 kHz. I zde se vesele střídal jeden vysílač za druhým. Nejnižší kmitočet je 10,9 kHz a i zde bylo živo. Zatím na žádném z přijímačů jsem neslyšel tuto navigaci v takové síle a všech třech kmitočtech současně. Ačkoliv má AOR tabulkově v tomto pásmu celkem nízkou citlivost, rozhodně je plnohodnotně použitelný. Ani jeden z obou přijímačů není příliš vhodný pro poslech NDB, jelikož je možné do nich doinstalovat pouze MF filtr 500 Hz a to je moc velká šířka pro sledování těchto majáků. Při sledování stanic na KV nedoznáte žádného zásadního rozdílu, ani jedno rádio netrpí na rušení ze středních vln na vyšších krátkovlnných pásmech.

Pásmo od 30 MHz o 1GHz…

Oba přijímače jsou určeny především pro poslech stanic VKV. Icom disponuje vstupem pro pásma nad 30 MHz typu N, u AOR je vstup volitelný. Oba přijímače jsou typu UP konvertor tj. první MF je na vyšší frekvenci než je přijímaný kmitočet. To se většinou používá u krátkovlnných přijímačů, u kterých tato finta zlepšuje celkovou odolnost rádia, především vůči zrcadlovým příjmům, jelikož jsou směšovací produkty vysoko nad přijímaným pásmem, nemají přijímače s těmito neduhy standardních rádií problémy. Totéž platí u Icoma i AORa. Do nějakých 500 MHz jsou přijímače této koncepce a na pásmech vyšších jsou již klasické, tedy se směšováním dolů.

Prakticky nejlepším testem přijímačů (tedy testem citlivosti a odolnosti) je, když k nim připojíte žádnými filtry neošetřenou venkovní širokopásmovou anténu a začnete testované přijímače prolaďovat. Nejinkriminovanější jsou vždy pásma sousedící s CCIR rozhlasovým pásmem, pásma v okolí vykrývač U:FON, CDMA (O2) a případně i druhé letecké pásmo, do kterého mají tendenci některé levné scannery míchat TV stanice nebo se zde dokonce objevují zrcadlové kmitočty stanic z jiných profi-pásem. Icom IC-R8500 je přijímač, který nemá se silnými stanice žádný zásadní problém. Pokud se v okolí objeví velmi silný vysílač, stačí většinou zařadit maximálně10dB útlumu a zahlcení (které se projevuje většinou jen zvýšenou úrovní šumu v přijímaném signálu a jistou výchylkou S-metru) okamžitě zmizí. Icom má možnost zatlumit vstupy až o 30 dB, ale prakticky jsem nikdy více než 20dB nepoužil (většinou za účelem měření blízkých silných signálů). AOR disponuje útlumovým článkem jen do 20 dB. Přijímač se ovšem chová velmi podobně jako Icom, stačí tedy i celkem malé zatlumení vstupů, aby přijímač poslouchal naplno hned vedle rušícího pásma. Jisté rozdíly zde ovšem jsou.

V pásmu radiomajáků VOR (těsně nad 108 MHz) je AOR méně odolný než Icom. R-8500ka poslouchá i slabé vysílače v tomto hraničním pásmu i bez filtru, kdežto 5000ka se ještě zahlcuje ještě do nějaké 2MHz od rozhlasového pásma. Pak již produkty poměrně prudce klesají a přijímač již v pořádku poslouchá. Co se odolnosti proti CDMA týče, tak jsou oba přijímače na tom velmi podobně. Na 460 a 466 MHz (tj. v okolní 1 MHz od CDMA ) je nutné použít cca 10dB útlum. Oba sice poslouchají i bez zatlumení vstupu, ale slabé stanice jsou silně podkresleny šumem, atenuátor vše vyčistí. V ostatních pásmech jsem nezaznamenal nějaké křížové modulace, nebo známky zahlcení. Zkoušel jsem satcomy (pásmo 250 MHz) a ani zde se neprojevil nějaký drobný rozdíl v citlivostech. Na Icomu jsem bez problémů detekoval nosnou a hovor, i když byl opravdu jen na hranici šumu a srozumitelné bylo každé třetí slovo. AOR zde slyšel totéž dokonce i jistou trochou větších možností nastavit si audio přednes. Já osobně občas používám Icoma pro hledání superslabých stanic na hranici šumu tak, že otevřu naplno squelch a ručně prolaďuji pásmo po stanovených krocích. Mnoho lidí by se jistě divilo, co všechno vysílá pod hranicí squelche, nehledě na to, že je možné takto sledovat měnící se podmínky šíření. U Icoma krásně slyšíte změnu šumu i u nejslabších stanic v tomto směru generuje AOR vyšší šum a nalezení těchto slabých nosných je o trochu složitější. I tak je to o řád lepší než třeba u scannerů Uniden, ale R8500 je jako detektor velmi slabých signálů výjimečný. Na druhou stranu je pravda, že takové úrovně signálů nejsou použitelné pro luštění obsahu zpráv. Vy sice víte, že tam nějaká stanice vysílá a že hovoří, ale srozumitelnost je de facto nulová. Jakmile bude mít stanice takovou úroveň, aby ji bylo rozumět, uslyšíte ji již bez problémů také na 5000ce.

Nyní se podíváme na nějaké ty hříchy a poklesky tvůrců obou přijímačů, abych jen nepěl slávu, jak jsou oba přijímače výborné. Icom má několik nectností, které se na samotný provoz tohoto přijímače více či méně podepisují. Tento přijímač nemá de facto VFO režim. To je pro uživatele, který k němu poprvé zasedne a zkouší jej, trochu matoucí. Neustále se pohybujete v paměťovém režimu, ale máte možnost kdykoliv libovolně měnit kmitočet či druh provozu (krok), aniž by to naposledy používanou paměť nějak ovlivnilo. Problém je ovšem v tom, že nápis banky a paměti neustále svítí na displeji, i když se s přijímačem úplně odladíte. Dalším problémem je přeskakování aktivních frekvencí. Když Icoma spustíte na plnou rychlost (cca 40 kanálů/sec) stává se velmi často, že slabé stanice přijímač přeskočí. Není to tím, že by tyto stanice neotevřely squelch, ale myslím si, že je zde pomalá reakce detektoru, squelchovacího obvodu a procesoru. Než zareagují obvody na slabý signál a vyhodnotí jej, procesor již pokračuje v ladění přijímače. Tento problém lze odstranit jen snížením rychlosti skenování. AOR má naproti tomu problém přesně opačný. Reakce jeho obvodů jsou velmi rychlé a stává se velmi často, že se skenování zastavuje na velmi krátkém pulzním rušení. Nemůže se vám tedy stát, že byste přeskočili aktivní kmitočet, ale může se stát, že budete neustále popostrkovat přijímač nebo utahovat squelch, protože bude během vyhledávání neustále stát při každém sebekratším pulsu, který překoná squelch. AOR má ale k dispozici několik zajímavých pomůcek jakými jsou různé druhy reakce Squelche (úrovní, hlasem, tónem apod.) takže při troše trpělivosti lze tento neduh správným nastavením squelche potlačit. Nejzásadnější protivnou vlastností AORa je laděný vstup. AOR má dva separátní laděné vstupy pro VKV a UKV pásmo. Ty se přepínají pomocí relátka na 400 MHz přesně. Jakmile přelaďujete nebo skenujete paměti, ve kterých jsou za sebe řazeny kmitočty VKV i UKV pásma, bude v přijímači neustále cvakat relé, které přepíná tyto vstupní obvody a to vás rozhodně nebude bavit poslouchat ani minutu. Nejvýhodnější je tedy skenovat paměti, které jsou pod anebo nad 400 MHz a nestřídat je, pak se těchto nepříjemných zvuků zbavíte.

Komunikace s PC

Moderní doba si žádá i moderní prostředky a komunikace s PC, ovládání na dálku a správa pamětí není výjimkou. Oba přijímače jsou určeny pro profesionální sledování kmitočtového spektra a počítá se s tím, že budou instalovány na externím stanovišti a ovládány na dálku. Oba přijímače mají v zadní části RS-232 konektor pro připojení PC nebo v případě Icoma i speciálního převodníku. Mnoho „výrobců“ ovládacích softwarů oba přijímače podporuje, jelikož jsou jejich komunikační protokoly známé. Problém je ovšem v tom, že je drtivá většina programů placená a ty, které nejsou, jsou přizpůsobeny spíše pro radioamatérský provoz, než pro plné využití všech funkcí, kterými tyto přijímače disponují. Občas je ale možné na nějaký narazit. To je případ především Icoma, u AOR jsem bohužel žádný kloudný neplacený software nenašel. Jediný program, který skutečně umí ovládat celé rádio a využívá naprosto všech funkcí je jen program AR5 (ARFive) nebo ARC5000 od BuTelu. Oba programy jsou zbytečně předražené. AR5 ovšem v Demo verzi umí přijímač alespoň po nějakou dobu kompletně ovládat a je možné jej i bez licence zdarma použít s trochou trpělivosti. Největší slabinou AR5000 je programování pamětí a tento program asi jako jediný umí spolehlivě paměti ovládat a zapisovat tam, kam patří a to dokonce do obou paměťových sad, pokud máte novější verzi 5000ky.

ZÁVĚR

ICOM IC-R8500 i AOR AR-5000 jsou bezesporu nejkvalitnější přijímače na trhu v cenové kategorii 5 cifer a případný majitel bude zcela jistě spokojen ať s jedním nebo druhým přijímačem. Žádné rádio není samozřejmě ideální, ale v tomto případě název „komunikační přijímač“ přesně definuje jejich funkce. Tyto přijímače jsou určeny pro vyhledávání a sledování všech stanic v dosahu vaší antény bez obav, že by byla některá pásma ošizena o kvalitní vstupní obvody. Pokud se někdo tedy rozhoduje, který přijímač si pořídí (a rozhodně by to měl být člověk, který má již nějaké zkušenosti s příjmem) bude se pravděpodobně rozhodovat mezi jednoduchým ovládáním stylu ICOM a nebo složitějším, ale se softwarově většími možnostmi, přijímačem AOR. Jiné zásadnější rozdíly zde rozhodně nenalezne. Majitelům obou rádií rozhodně přeji dobrý poslech, protože mají na stole špičkový přijímač ať již od firmy jedné či druhé.