Vzdušné prostory ČR a komunikační frekvence

Letecké pásmo VKV je jedno z nejaktivnějších radiových pásem vůbec. Potřeba spolehlivého radiového spojení mezi osádkami letadel a řízením letového provozu je otázkou nejen bezpečnosti cetujících na palubách letadel, ale v dnešní době bohužel i bezpečnosti státu. Hustota letecké dopravy stoupá a tím stoupají i nároky na koordinaci letů ve vzdušných koridorech a maximální plynulost dopravy. Kontrola vzdušného prostoru znamená sledování provozu v třídimenzionálním prostoru. Aby byli schopni řídící letového provozu spolehlivě kontrolovat svěřenou oblast, bylo nutné prostory rozdělit a to nejen územně,ale také výškově. Letadla tak komunikují na různých frekvencích i ve stejných sektorech podle toho, jak letí vysoko. Vzdušný prostor se dělí výškově (od země až do 22.000 m) do tzv. kategorií vzdušného prostoru a sektorů definovaných geografickým územím. Každý ze vzdušných prostorů je ovládán jiným dispečerem. Pokud tedy letadlo prolétá nad ČR, komunikuje s dispečerem na přesně dané frekvenci podle toho, kde a v jaké výšce se nachází. Komunikační frekvence si samozřejmě piloti nemusí pamatovat, řídící letového provozu osádku vždy instruuje, na který kmitočet se má přeladit, pokud opouští prostor nebo hraniční letovou hladinu.

KATEGORIE VZDUŠNÝCH PROSTORŮ

V ČR se vzdušný prostor dělí na několik základních kategorií dle výšky letadla a podle toho se určují i pozemní stanice, které příslušné kategorie prostorů ovládají.

  • Kategorie G – výška 0ft – 1000ft (0-300m) nad zemí je prostor nekontrolovaný resp. kontrolovaný pouze v okolí místních civilních letišť. V tomto prostoru létají ULL a letadla VFR, větroně apod., tedy letadla VFR. Letadla pohybující se v této kategorii prostoru se tedy musí hlásit pozemním stanicím označené „RADIO“ nebo „INFO“, které mají pod zprávou pouze oblastní ATZ (Aerodrome Traffic Zone – letištní provozní zóna).
  • Kategorie E – výška letadla 1000ft – FL95 (9500ft). V této třídě je možné vidět letadla jak letící podle VFR, tak letadla letící IFR například při odletech nebo příletech na letiště. V této třídě se již převádí výška ve stopách na letové hladiny a zpět (viz článek o letecké radiokomunikaci). Letadla v prostoru třídy E hovoří v případě VFR letů buď s místními letišti „RADIO“ „INFO“, nebo již s řízením letového provozu se stanicí Praha FIS (Flight Information Service), které ale slouží jen jako informační služba o aktuálním provozu na plánovaných tratích, omezených prostorech nebo jako zdroj informací o aktuálním počasí na trati.
  • Kategorie D – výška letadla 0ft – FL165. Letecký provoz se pohybuje v prostorech větších letišť a hlásí se stanicím kontrolující CTR (Control Zone) nebo TMA (Terminal Maneuvering Area). Všechny lety v této vzdušné kategorii jsou již kontrolované a každá činnost musí být povolena stanicemi ŘLP.
  • Kategorie C – výška letadla FL95 – FL660. Je kategorie, kterou kompletně ovládá řízení letového provozu stanicemi ACC (Area Control Center). Probíhají zde pouze lety IFR (VFR lety jsou i takto vysoko možné, ale jen za přesně daných podmínek, ale vždy s povolením ŘLP).

SEKTORY VZDUŠNÉHO PROSTORU ČR

Vzdušný prostor nad ČR je rozdělen do několika základních sektorů, které ovládají stanice ŘLP. V současnosti  je republika rozdělena na tři základní sektory.

  • Západ (WEST) – sektor začíná západními hranicemi a končí na pomyslné ose Ústí nad Labem -> západ Prahy -> Jindřichův Hradec.
  • Sever (NORTH) – hranice sektoru začínají na severních státních hranicích a končí na pomyslné ose jih Prahy -> Svitavy  -> Bruntál.
  • Jih (SOUTH) – od výše zmiňovaných hranic prostorů na jižní hranice ČR.

Tyto sektory se dále dělí podle výšky letadla na čtyři základní kategorie:

  • Nízké letové hladiny (LOW) tj. FL125 – FL305
  • Střední letové hladiny (MIDDLE) tj. FL305 – FL355
  • Vysoké letové hladiny (HIGH) tj. FL355 – FL375
  • Nevyšší letové hladiny (TOP) tj. FL375 – FL660

Nízké a střední letové hladiny se používají jednak pro přibližování a odlety, ale také pro lety na blízké vzdálenosti (do hodiny letu), nebo pokud z nějakého speciálního důvodu nemůže letadlo stoupat výše (nedovoluje to technický stav, nebo častěji velké zatížení nákladního letadla). Běžné lety na větší vzdálenosti se při přeletech nad necílovým územím odbývají ve výškách FL355 – FL410, tedy sektory H a T. Letadla používající vyšší letové hladiny (FL410 – 450) jsou velmi často letadla soukromá (Private Jet), která cestují nad klasickými tratěmi, nebo je křižují a tím pádem neomezují rutinní provoz na tranzitních tratích.

Letové hladiny se dělí na sudé a liché. Letadla letící směrem ze západu na východ (tedy v azimutu 0-180 stupňů) letí vždy v lichých letových hladinách (x10,x30,x50,x70,x90) a letadla mířící směrem z východu na západ (tedy v azimutu 181-359 stupňů) používají vždy hladiny sudé (x20,x40,x60,x80,x00). Tím je splněno, že úplně minimální výškový rozestup mezi proti sobě letícími letadly na stejné trati je 10 letových hladin, tedy 1000 stop (300m). Příslušná stanice ŘLP (pro daný sektor a rozsah výšek letadel) vždy ovládá letadla v obou směrech letu.

SEKTOR ZÁPAD (WEST)

Více než 80 procent veškeré tranzitní letecké dopravy (tj. přelety nad republikou ve vysokých letových hladinách) letí přes západní sektor. Zde naleznete několik význačných hlásných bodů: OKG (VOR/DME radiomaják nedaleko Chebu), RAPET – hraniční bod mezi ČR a DE při letech na západ směrem na Frankfurt nad Mohanem nedaleko Aše, VARIK – hraniční bod mezi ČR a DE severozápadně od Karlových Varů. Pro přelety mezi DE a SVK přes ČR se používají jižní trasy podél hranic s Rakouskem, jejichž vstupní body jsou VEMUT (západně od Tachova) a ENITA (zhruba nad Rozvadovem).

Řízení letového provozu v západním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:

  • Výška 1000 ft – FL125 ovládá stanice KARLOVY VARY RADAR – 118.650 MHz
  • Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR WL – 120.275 MHz
  • Výška FL305 – FL355 patří sice také pod ACC-L, ale označení PRAHA RADAR WM – 135.135 MHz
  • Výška FL355 – FL375 je ACC-U s označením PRAHA RADAR WH – 132.065 MHz
  • Výška FL375 – FL660 je také ACC-U s označením PRAHA RADAR WT – 133.530 MHz

SEKTOR JIH (SOUTH)

V tomto sektoru naleznete hlavní tratě vedoucí ve směru východ-západ, některé tratě z Polska na jih Evropy a také hlavní přibližovací tratě směrem na Vídeň od západu a severozápadu (např. Skandinávie). V tomto sektoru nalezneme opět několik velmi zásadních bodů. Na hranicích mezi Českem a Slovenskem nalezneme notoricky známý bod ODNEM, který tvoří bránu pro lety východ-západ. Trochu jižněji od něj, opět na hranicích se Slovenskem naleznete bod PEPIK, který je opět bránou na Slovensko, ale především pro lety podél rakouských hranic. Důležitý předělem mezi ČR a Rakouskem pro lety ze severu na jih a opačně je bod MIKOV (jak jinak než u Mikulova) a další důležitý bod pro lety na a z Rakouska je radiomaják OKF (Dešná) a blízký hraniční bod LANUX. Na severovýchodní hranici s Polskem naleznete důležitý bod pro lety směrem na Ukrajinu a Rusko s označením PADKA.

Řízení letového provozu v jižním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:

  • Výška 1000 ft – FL125 ovládá BRNO RADAR – 127.350 MHz
  • Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR SL – 127.125 MHz
  • Výška FL305 – FL355 patří pod ACC-L ale označení má PRAHA RADAR SM – 133.410 MHz
  • Výška FL355 – FL375 je již ACC-U s označením PRAHA RADAR SH – 132.890 MHz
  • Výška FL375- FL660 je sektor TOP ACC-U s označením PRAHA RADAR ST – 134.590 MHz

SEKTOR SEVER (NORTH)

Rozdělením spodních sektorů na KV,BNO a OTA vznikla zajímavá situace. Provoz do FL125 ovládá v celém severním a severovýchodním sektoru stanice OSTRAVA RADAR. Kvůli tomuto rozdělení bylo potřeba vytvořit speciální radiové vykrývače, aby ŘLP v Ostravě bylo mohlo komunikovat s nízko letícími letadly i v severních Čechách. O tom, ale až v dalším odstavci. Severní sektor je prostorem, kterým prolétají letadla mířící jak na sever ke Skandinávii, východ do Ruska na Petrohrad či Moskvu, tak na západ směrem na Anglii. Současně ACC-L ovládá letadla blížící se jak k Praze, tak k blízkým zahraničním letištím (Dresden, Wroclaw). V severním sektoru naleznete několik zásadních hraničních bodů. Většina letů směřující na Anglii letí přes bod LALUK nebo OMELO (severně od Ústí nad Labem), odlety tímto směrem se obývají přes bod DEKOV. Lety směrem na Skandinávii míjí bod RODUX (u Varnsdorfu). Směr na Polsko (a na Moskvu a dálný východ) je přes známý bod LAGAR (na hranicích Jizerských hor a Krkonoš) a přes severnější bod TOMTI.

Řízení letového provozu v severním sektoru je aktivní na následujících frekvencích:

  • Výška 1000 ft – FL125 ovládá OSTRAVA RADAR – 119.375 MHz
  • Výška FL125 – FL305 je ACC-L s označením PRAHA RADAR NL – 127.825 MHz
  • Výška FL305 – FL355 patří pod ACC-L ale označení má PRAHA RADAR NM – 128.230 MHz
  • Výška FL355 – FL375 je již ACC-U s označením PRAHA RADAR NH – 133.390 MHz
  • Výška FL375- FL660 je sektor s označením PRAHA RADAR NT – 132.805 MHz

VYKRYTÍ VĚTŠÍHO ÚZEMÍ SIGNÁLEM ŘLP

Česká republika je poměrně členitá a není tedy možné pomocí jednoho vysílače komunikovat spolehlivě s nízkoletícími letadly na celém jejím území. Pro účely radiové komunikace mezi zemí a osádkami jsou v provozu dva hlavní radiové body, které současně slouží jako dvě radarové stanice. Jedná se o kopec PÍSEK v Brdech, který slouží pro komunikaci v Čechách (od Vysočiny na západ) a pro komunikaci na Moravě (tedy od Vysočiny na východ) slouží druhá radarová stanice Buchtův kopec (BUKOP) na Žďárských vrších. Tyto základnové vysílače slouží pro komunikaci v daných sektorech tzn. sektor západ a sever vykrývá kopec Písek a jihovýchod vykrývá Buchtův kopec (dále jen BuKop). Pro přiblížení k mezinárodním letištím se používají většinou vysílače umístěné přímo na, nebo blízko příslušného letiště. Stanice TOWER, GROUND, APRON, DELIVERY a ATIS vysílají vždy z příslušného letiště (antény vysílače bývají umístěny nezřídka přímo na budově věže).

Aby bylo možné signály některých radarových kontrol rozšířit po celém zájmovém území, vysílá se do dvou i více vysílačů současně na stejné frekvenci. To by ovšem fungovalo jen pro letadla letící blízko některého z vysílačů, pokud by se letadlo nacházelo mezi Pískem a BuKopem, slyšel by pilot velmi zkreslené vysílání, jak by docházelo k různému sčítání, odečítání a fázových posunů signálů. Proto se používá u vysílačů frekvenčního offsetu od středové frekvence. V praxi to vypadá tak, že jeden z vykrývačů vysílá o několik kHz pod středovým kmitočtem a druhý vysílá o několik kHz výše. Offset se používá od 3 do 7 kHz, nejčastěji ovšem +-5 kHz. Příklad: Brno RADAR středový kmitočet 127.350 MHz – TX Bukop 127.345 MHz / TX Písek 127.355 MHz. Když zaklíčují oba dva vysílače současně, dojde k tomu, že se na kmitočtu sice objeví obě nosné, jejich rozdíl je ovšem cca 10kHz, takto vysoký tón vzniknuvší demodulací obou nosných ovšem neprojde audio filtrem radiostanice, takže pilot uslyší jen hovor.

QRG dle AIPSkutečný QRGSTANICEVYSÍLAČ
120.275120.275Praha radar WLkóta Písek
135.135135.1334Praha radar WMŘLP Jeneč
132.065132.0667Praha radar WHŘLP Jeneč
133.530135.525Praha radar WTŘLP Jeneč
127.825127.825Praha radar NLkóta BUKOP
128.230128.225Praha radar NMŘLP Jeneč
133.390133.3917Praha radar NHŘLP Jeneč
132.805132.800Praha radar NTŘLP Jeneč
127.125127.125Praha radar SLkóta BUKOP
133.410133.40833Praha radar SMŘLP Jeneč
132.890132.8917Praha radar SHŘLP Jeneč
134.590134.5917Praha radar STŘLP Jeneč
PRAHA


122.160122.5833Ruzyně ATISletiště Ruzyně
121.710121.70833Ruzyně APRONletiště Ruzyně
120.060120.05833Ruzyně DELIVERYletiště Ruzyně
121.910121.90833Ruzyně GROUNDletiště Ruzyně
131.455131.450Ruzyně HANDLINGletiště Ruzyně
118.110118.10833Ruzyně TOWERletiště Ruzyně
118.310118.30833Praha CTR
119.010119.00833Praha DIRECTOR
120.530120.525Praha DEPARTUREŘLP Jeneč
127.580127.575Praha APPROACHŘLP Jeneč
OSTRAVA


118.050118.050Mošnov ATISletiště Mošnov
121.700121.700Mošnov APRONletiště Mošnov
120.800120.800Mošnov TOWERletiště Mošnov
119.375119.375Ostrava RADARletiště Mošnov
119.375119.380Ostrava RADARkóta Písek
K.VARY


118.950118.950K.Vary ATISletiště K.Vary
121.700121.700K.Vary GROUNDletiště K.Vary
121.225121.225K.Vary TOWERletiště K.Vary
118.650118.650K.Vary RADARletiště K.Vary
118.650118.655K.Vary RADARkóta Písek
BRNO


131.100131.100Tuřany ATISBrno Šlapanice
121.700121.700Tuřany APRONletiště Tuřany
125.425125.425Tuřany GROUNDletiště Tuřany
119.600119.600Tuřany TOWERletiště Tuřany
127.350127.350Brno RADARBrno Šlapanice
127.350127.355Brno RADARkóta Písek
127.350127.345Brno RADARkóta BUKOP
VOLMETY


125.525125.520PRAHA NATIONALkóta BUKOP
125.525125.530PRAHA NATIONALkóta Písek
128.600128.600PRAHA INTERNATIONALŘLP Jeneč