DX Camp – Krušné hory 2017

Červen je měsíc ve znamení léta a to jak počasím, tak i specifickými podmínkami šíření, především pomocí vrstvy Es. V tuto dobu se konal letošní velký týdenní DX Camp a tentokrát v Krušných horách. Osvědčená pěkná lokalita s výhledem na Doupovské hory, příznivé počasí a kvalitní přijímací technika. To vše bylo předzvěstí pěkných zážitků. A také ano. Ale nyní zpět na začátek.

Již několikátý rok se dlouhý týdenní DX camp nekoná od víkendu do víkendu, ale kvůli službám, které jsou nejvíc aktivní v pracovní dny, od čtvrtka do následujícího pátku, tedy jen přes jeden víkend. Ten je navíc v první části DX Campu, takže je možné během slabšího víkendového provozu buď dělat experimenty, nebo testovat či porovnávat signály z různých antén. Všichni účastníci kempu se v pořádku sešli v našem oblíbeném motorestu u elektrárny Prunéřov a po dobrém obědě vyrazili do kopců směr přijímací stanoviště.

Anténní farma

Anténní farma

Po příjezdu na místo bylo nejprve potřeba rozhodnout několik zásadních věcí. Koncepce přijímacího stanoviště a koncepce anténní “farmy”. Po delší diskusi bylo rozhodnuto, že tentokrát nebudeme dělit přijímací pracoviště a všelijak se těsnit v malých pokojích, ale uděláme jednu velkou poslouchací místnost po vzoru německých DXerů. Já si osobně myslím, že to byla myšlenka velmi dobrá a pro všechny zúčastněné velmi přínosná, jelikož se mohli všichni účastníci dělit o své úlovky přímo a současně se i výrazně zjednodušila distribuce signálu a napájení pro poslechová stanoviště. Nakonec byla postavena koncepce stolů ve tvaru “T”, která přinášela všem zůčastněným dostatek prostoru pro veškerou techniku i kabeláž, aniž by byl kdokoliv výrazně prostorově omezován. Po zkušenostech z minulých let byla místnost vybrána strategicky i z důvodu toho, aby bylo možné v případě potřeby zatopit v krbu. To naštěstí nebylo potřeba, protože po většinu času převládalo letní počasí s letními teplotami.

Další velké téma byla anténní soustava. Jednoznačně bylo stanovena koncepce dvou hlavních stožárů (později i doplňkového třetího) a na každém anténa na různé pásmo. Použity byly spolehlivé a léty osvědčené vojenské 10m vysoké stožáry a na nich standardní diskona Sirio 1300 na pásmo VHF a Sirio UHF válec pro pásma vyšší. Diskona byla vybavena filtrem proti CCIR pásmu a zesilovačem LNA WIDE 2.0 (OK1ZOO). Na UHF válci byl instalován filtr dolní propust pod 470 MHz, kterou vyrábí TEROZ a kterou ještě Richard OK2SCN trochu upravil, aby měla přesně ty parametry, které jsou potřeba tj. lepší strmost a přesnější potlačení nežádoucích pásem (menší potlačení zájmových pásem). U něj byl použit standardní zesilovač LNA2000, jelikož na spodních pásmech UHF válec neposlouchá a pásma DVB-T, LTE a GSM byla díky zádrži úplně potlačena, bylo možné použít i tento méně odolný zesilovač.

Vrstva Es při šíření na východ i západ současně

Vrstva Es při šíření na východ i západ současně

Zajímavým pokusem bylo spojení obou antén do jedné signálové distribuční soustavy. Použit byl k tomuto účelu pásmový slučovač (antény není možné spojit “jen tak” do jednoho výstupu, docházelo by pak k různým nepříjemným efektům fázových zkreslení, odečítání signálů přijímaných na obě antény apod.) s dělícím kmitočtem cca 300 MHz. V praxi tedy signály pod 300 MHz přijímala diskona a propouštěl s minimálním útlumem slučovač, zatímco to samé pásmo bylo na straně UHF potlačeno o nějakých 15dB, čímž se tyto signály v podstatě neuplatňovaly. Naopak nad 300 MHz byl maximální zisk směrován z UHF válce a minimálně potlačen slučovačem. Tím pádem měl každý posluchač maximálně kvalitní signál na všech pásmech aniž bylo potřeba používat anténní přepínače, tahat další kabeláže a řešit další dělení signálu. To se také projevilo na obsazenosti hlavního anténního rozbočovače, který byl tentokrát plnně vytížen a všech 16 výstupů bylo obsazeno.

Další anténou byla instalována “černá hůl” skenerová anténa, která dle anténního analyzeru funguje především v pásmu kolem 30 MHz, ale prakticky je použitelná především na poslech pásma MB (66-88 MHz) a nakonec i několikaprvková směrová anténa pro pásmo UHF, která se velmi osvědčila pro dohledání a dekódování digitálních signálů, které byly na UHF válci slyšitelné jen velmi slabě (bez možnosti dekódování) a nebo vůbec. I na tuto směrovou anténu byl instalován předzesilovač, ale používána byla především pro dohledávání stanic a nebyla trvale připojena do hlavního rozvodu signálu.

Nedílnou součástí DX kempu, který je zaměřen především na poslech VKV pásem je i poslech pásem s delší vlnovou délkou. Za účelem lovení dlouhovlnných NDB majáků jsem nainstaloval před chatu moji oblíbenou dvojitou smyčkovou anténu LZ1AQ. Bohužel bylo na chatě majitelem nainstalováno zařízení na solární ohřev vody a pravděpodobně řídící jednotka (nebo špatně zvolené nestíněné kabely z čidel) způsobovala v pásmu dlouhých vln vyšší úroveň šumu. To se projevovalo především při přepnutí antény ve směru chaty. Zkoušel jsem tedy tuto anténu umisťovat do různých výšek a zjistil jsem, že je poměrně znatelný rozdíl při umístění antény 1,5m nad zemí a cca 4,5m nad zemí. V této výšce se rušivý šum výrazně zmenšil. Dalšími anténami pro delší vlny byl na nedalekém sloupku instalovaný “maxiWhip” a anténa typu LW a skládací jedno-smyčková anténa.

Praktický příjem

Po příjmové stránce znamenal DX kemp mnoho pěkných zážitků. Jednak se několik dní po sobě objevovala velmi silná a stabilní vrstva Es, která přinesla velkou smršť majáků VOR v leteckém pásmu, ale podařilo se nahrát i pár leteckých meteostanic. Šíření bylo tak různorodé napříč Evropou, že jsem si do logu zaznamenal jak stanice z východní Evropy (Bělorusko, Rusko až po Moskvu), tak jižní část tj. Turecko, Řecko, Itálie a samozřejmě severní Afrika či Malta. Celkem jsem během těchto podmínek zachytil a identifikoval přes 50 majáků. Tím se letošní sezóna řadí suverénně mezi špičku. Není ovšem všem dnům konec a uvidíme, zda se počet letos zachycených majáků ještě nezvýší.

  • 111.200 CNK Cannakale (TUR)
  • 112.000 CRD Cardak (TUR)
  • 112.050 DEN Kula (TUR)
  • 112.100 KFV ???
  • 112.100 HTS ???
  • 112.200 KFK Afyon (TUR)
  • 112.200 SOR Sorrento (ITA)
  • 112.250 BRI ???
  • 112.300 KTH Zafer (TUR)
  • 112.500 LMT Lamezia Terme (ITA)
  • 112.600 KAM Kalamata (GRC)
  • 112.700 ARA Araxos (GRC)
  • 112.800 CRM Carsamba (TUR)
  • 113.100 GOL Gomel (BLR)
  • 113.150 VLA Villa Franca (ESP)
  • 113.300 INB Inebolu (TUR)
  • 113.300 DMD Domodedovo (RUS)
  • 113.400 PNK Pinsk (BRL)
  • 113.450 COM ??? (ITA)
  • 113.500 MIL Milos (GRC)
  • 113.650 MTL Montelimar (FRA)
  • 113.750 BRT Brest (BLR)
  • 113.800 ALX Alexandroupolis (GRC)
  • 113.800 KTH Kithira (GRC)
  • 114.000 SIN Sinop (TUR)
  • 114.000 KLG Kaluga Grabtsevo (RUS)
  • 114.300 BUK Cubuk (TUR)
  • 114.450 FJR Mediterranee (FRA)
  • 114.600 CEN ???
  • 114.700 KRK Kerkira (GRC)
  • 114.900 IWV Voronezh (RUS)
  • 115.200 KST Kastamonu (TUR)
  • 115.300 BRY Yenisehir (TUR)
  • 115.500 KFN Kefallinia (GRC)
  • 115.550 LTP La Tour De Pin (FRA)
  • 115.700 GZO Gozo (MLT)
  • 115.800 FGG Foggia (ITA)
  • 116.200 TRL Tripolis (GRC)
  • 116.750 MGL Mohylev (BLR)
  • 117.100 MIS Misurata (LBY)
  • 117.100 CRN Crotone (ITA)
  • 117.200 DDM Didimon (GRC)
  • 117.300 CDC Caraffa (ITA)
  • 117.400 CTP Cengiz Topel (TUR)
  • 117.500 IPT Isparta (GRC)
  • 117.850 POM Pomigliano (ITA)

Neméně úspěšný byl i lov stanic místních, který přinesl poměrně dost služeb, které nebyly slyšeny i několik let a nyní se opět “probudily” k životu, možná za tím bylo dobré počasí nebo dobrá ekonomická situace, kdo ví.

Noční DX pracoviště

Noční DX pracoviště

V neposlední řadě rád připomenu velmi aktivní dění v leteckém pásmu. Jednak se začaly objevovat pozemní stanice civilních letišť v novém rastru po velkém přeladění letos z jara (viz článek o leteckém pásmu) a díky turistické sezóně se zvýšil i radiový provoz na kmitočtech klasických ŘLP, které slouží jen jako zálohy a jsou aktivní jen při rušných provozech v hlavních sektorech. V prvním civilním leteckém pásmu se objevila neznámá stanice leteckého počasí ATIS na frekvenci 127.325 MHz, kterou jsem nedokázal identifikovat, protože byl název letiště počítačově zkreslen. Podle udávaného počasí se ale jednalo pravděpdobně o nějakou americkou základnu v Bavorsku. Ono jich zase tolik slyšitelných na našem území není, takže to bude pravděpodobně nějaká základna blízko hranic typu Grafenwöhr.

Jelikož se DX kemp konal nedaleko velkého vojenského prostoru a ve večeních hodinách bylo možné sledovat noční střelby světelnou municí, čekal jsem, že se objeví nějaký zajímavý radiový provoz z této oblasti a také ano, a hádejte kde … mimo jiné na kanálech PMR ( ano těch PMR 446 MHz), kde probíhal čilý provoz evidentně přímo z prostoru. Asi je na tom ta naše armáda finančně velmi bídně, a nebo se cvičení účastnili záložní jednotky a měly sebou “speciální” vysílačky, každopádně bylo veselo.

Co se týká poslechu NDB, tak noční poslech byl jasná volba, jednak jsme jeden večer zběžně proladili NDB pásmo a zachytili takových 50 nových NDB majáků, ale navíc jsem se soustředil na pásmo středních vln a hledal tam majáky, které jsou často skryty rozhlasovým vysíláním. A úspěch se dostavil. Jednak se mi podařilo zachytit několik nových majáků z Ukrajiny a Ruska, ale především jsem měl štěstí a zachytil jsem dva dny po sobě majáky ze dvou různých platoforem (ropné plošiny) ze severního moře – pro mne osobní premiéra a důvod k malé oslavě.

Výlet na Klínovec

Výlet na Klínovec

DX kempování

Nejen poslechem je živ člověk a tak se po večerech, kdy radiový provoz ustával, vesele diskutovalo se sklenicí vína, dobré pálenky či kuželkou piva v ruce na vemi zajímavá technická témata. Pamětníci živě diskutovali na téma radiového provozu a radiového poslechu za dob minulých a mladší z nás hovořili na téma zajímavých cestopisných zážitků. Hlasitý hlahol či diskuse leckdy trvala až do pozdních večerních či dokonce do brzkých ranních hodin, kdy jsem i já pomalu končil s poslechem NDB.

Letos jsme se konečně po pár letech podívali na letiště Karlovy Vary a vraceli se okružní jízdou přes Nejdek, Boží dar a kolem Klínovce zpět. Druhým výletem byl samotný Klínovec, kde mne velmi překvapila nejen velmi pěkná stabilita a čitelnost jindy slabých stanic ATIS z letišť DRESDEN, LEIPZIG a ERFURT, ale také neuvěřitelné množství vos, kterých tam byla úplná hejna.

Nakonec ani příroda nám nezůstala dlužna zajímavých scenérií, jak romantických pohledů na duhu po rychlé dešťové přeháňce, tak silných bouřek na závěr DX kempu. Letošní poslechová akce se mi velmi líbila, jednak výbornými příjmovými podmínkami, ale také nabytými zážitky a zkušenostmi.