UNIDEN BCT-15(X)

Firma UNIDEN není žádným nováčkem na radiotechnickém trhu. Většina radioskenerů ovšem mířila jinam než do střední Evropy. Dá se říci, že produkce UNIDEN byla určena jen na americký trh. Později se začaly ovšem objevovat některé softwarově upravené verze scannerů na Anglickém trhu a některé z nich se objevily i u nás. Jednalo se ovšem o LOW ENDové přijímače a vyznačovaly se nemožností přeprogramování kmitočtových rastrů, ale především vysokou neodolností a celkovou nízkou kvalitou. V posledních letech ovšem udělala firma UNIDEN poměrně zásadní změnu nejen v hardwaru, ale také v softwaru přijímačů. Pro mnohé budoucí uživatele se stal vážným problémem zvládnutí ovládání těchto přijímačů, jelikož se celkem zásadně lišilo od svých konkurentů. Nicméně software nabízel zajímavé nové možnosti a pro ty, kteří ovládání úspěšně zvládli, se značka UNIDEN stala velmi oblíbenou. V roce 2006 přišla na trh nová řada přijímačů

USA:BR-300T,BC-396T,BCD-996T,BCT-15

EVROPA: UBC-3500XLT, UBC-800XLT a

Rok 2009 je ve znamení inovované řady „X“ BCT-15X, BC-396XT a BC996XT.

Rok 2010 znamená konec distribuce evropského modelu UBC800XLT bez náhrady. Nástupci řady X mají ovšem možnost uživatelem definovat rozsahy, kde se používá jaký druh provozu a samozřejmě krok. Kdo měl v ruce „evropskou verzi UBC800XLT nebo UBC3500 ví, že zde je sice výběr ze tří různých nastavení kmitočtových rastrů, ale ani jeden neodpovídá našemu. U řady X je kompletní rozsah rozdělen na 31 částí a ty můžete editovat nejen pomocí PC ale také přímo z menu nastavení přijímače.

Obecné informace

Rozsah 25 – 1300 MHz
Druhy provozu: AM,NFM,WFM
Paměti: 2500 dynamicky alokované (verze X má 9000 pamětí)
Search rozsahy: 10 + 10 pro vynechání
Dekodér: CTCSS,DCS,MOTOROLA I,II, EDACS, LTR
Ovládání pomocí PC, GPS, CLOSE CALL a další funkce

Ovládání

Když jsem poprvé zapnul tento přijímač, byl jsem popravdě trochu zděšen. V pamětech nějaké frekvence v adresáři s názvem ALABAMA a jediná věc, kterou jsem dokázal s přijímačem udělat, bylo spustit skenování této banky. Pro uživatele jednoduchých radioskenerů typu YUPITERU nebo ALINCO, popřípadě majitele složitějších, ale logicky koncipovaných scannerů nebo radiostanic, bude na první pohled ovládání tohoto přijímače naprosto nelogické a složité. S upřímností mi vlastní mohu prohlásit, že ani vzetím návodu k použití do ruky, z vás moudřejší uživatelé nebudou, neboť originální návod je stejně zvláštně pojat jako přijímač celý. Na začátku jsou sice přehledně vysvětleny termíny související s přijímačem (jako třeba co znamená TRUNK nebo CTCSS), ale praktická část ovládání je pojata velmi chaoticky. Praktické rady se střídají s obecnými informacemi typu „přijímač umí to a to…“
Nezbývá tedy, než s pomocí fantazie a návodu zkoušet nastavení a funkce přijímače. Když se touto ne jednoduchou fází prokousáte (mě to trvalo asi týden) pochopíte, jak je přijímač koncipován a jak se v jeho ovládání co nejjednodušeji pohybovat. Objevíte zde mnoho zajímavých funkcí nejen pro poslech nalezených stanic, ale také pro jejich vyhledávání, chce to nicméně notnou dávku trpělivosti, alespoň zpočátku.

BCT-15 má dynamicky alokované paměti (DMA). To znamená, že můžete do jedné banky klidně uložit 225 pamětí a v další mít jen 3, zaplníte jen 228 pamětí, neztratíte tím žádné zbylé paměťové místo. Stav zaplnění paměti si může kdykoliv uživatel vyvolat v menu přijímače, kde je položka s informacemi o přijímači. Paměť je organizována tak, že si uživatel nadefinuje tzv. Systém – něco jako adresář, ve kterém jsou poté uloženy jednotlivé skupiny, do kterých jsou řazeny jednotlivé paměti.

STŘEDNÍ ČECHY -> HASIČI -> jednotlivé paměti HASIČI
-> AMBULANCE -> jednotlivé paměti AMBULANCE
-> POLICIE -> jednotlivé paměti POLICIE

Z tohoto uspořádání je jasné, že není možné řadit paměti přímo pod “STŘEDNÍ ČECHY”, aniž by byla vytvořena alespoň jedna banka. Aktivování pamětí tedy systémů a jednotlivých skupin, které mají být skenovány, je umožněno přes numerické zkratky z klávesnice. Nadefinováno můžete mít až 99 systémů (u verze X až 500) a v každém 20 skupin pamětí. Jejich aktivace je prováděna pomocí přímého zadání čísla systému a přes funkční klávesu se aktivují jednotlivé skupiny. U původní verze BCT15 najdete jeden problém. Pokud hledáte určitou paměť, musíte nejprve nalézt banku, ve které se paměť nachází a pak ručně pomocí DIAL točit až na onu hledanou paměť. U verze X již má uživatel možnost přiřadit jakékoliv paměti číselný identifikátor (TAG). Ten je tvořen ze dvou čísel 0 – 999. V praxi to tedy znamená, že můžete například všem pamětem v jednom systému dát první číslo stejné a druhé bude unikátní. Jednoduchým zadáním na klávesnici „001.001“ a potvrzením příslušným tlačítkem se přeladíte na jednu unikátní paměť bez zbytečného hledání v paměti.

Naprosto zásadní funkcí, která je zde doladěna k dokonalosti, je funkce LOCK-OUT, ať již se bavíme o vynechávání frekvencí během vyhledávání nebo pamětí při skenování. Pokud během skenování nebo vyhledávání narazíte na zarušený kmitočet, jednoduchým stiskem jej zablokujete, ale pouze dočasně, tedy dokud nevypnete přijímač anebo jej opět neuvolníte. Pokud klávesu L/O stisknete dvakrát za sebou, zablokujete kmitočet trvale (tedy dokud jej ručně neodblokujete). V menu máte možnost prohlédnout všechny zablokované kmitočty a můžete jednotlivě nebo všechny naráz odblokovat. Pokud se ale nechcete zbytečně zdržovat listováním v menu, stačí jen přijímač vypnout a zapnout.

U scannerů UNIDEN si můžete vyblokovat trvale zarušené frekvence a ostatní si zablokovat jen dočasně a můžete si být jistí, že při dalším zapnutí přijímače začínáte opět od začátku. Stejným způsobem se blokují i celé paměťové banky, které nechcete momentálně skenovat. Na závěr bych ještě uvedl jednu zajímavost. To, že je paměť blokována je vidět na displeji nápisem L/O. Totéž se ale objevuje i ve VFO režimu, když ručně pomocí DIAL prvku ladíte po pásmu a narazíte na kmitočet, který je blokován pro vyhledávání, nad kmitočtem se i zde objeví nápis L/O.

Funkce CLOSE CALL

Pokud blízko vás vysílá nějaká stanice, přijímač je schopen určit její kmitočet a naladit se na ní (s jednou vyjjímkou a tou je direktní provoz DMR, který nevysílá trvale, pulsy jsou tak krátké, že je elektronika vyhodnotí jako rušení a nezastaví se na nich). BCT-15ka vám navíc zároveň ukáže i CTCSS/DCS kód. Kmitočet si můžete uložit nebo jej vynechat. Zajímavostí ovšem je možnost kombinace této funkce s normálním vyhledáváním. Scanner tedy normálně vyhledává frekvence podle naprogramovaných rozsahů nebo skenuje paměti a jednou za 5 sekund na chvilku prohlédne okolí, zda něco nevysílá. Pokud ano, a kmitočet najde, upozorní na tuto skutečnost uživatele podle toho, jak si toto upozornění majitel nastavil. Přijímač může akusticky i opticky upozornit na to, že v okolí něco vysílá a to jak nápisem na displeji, kdy se veškeré skenování zastaví, nebo se jen rozbliká LED na předním panelu u symbolu CC. Uživatel má také možnost nechat přijímač, aby automaticky ukládal nalezené frekvence do paměťové banky. Aby se nestávalo, že se přijímač bude zastavovat na blízkých TV nebo rozhlasových vysílačích, uživatel si může zvolit v jakých rozsazích má scanner blízké frekvence hledat a nebo mu nadefinuje v jakém rozsahu má nalezené frekvence ignorovat. U verze X máte navíc možnost přímé volby prohledávaného pásma, původní verze umožňuje toto nastavení jen v nastavovacím menu.

Funkce GPS scanning

Uniden umí na displeji zobrazit vaši aktuální polohu a směr pohybu. Do pamětí je možné uložit tzv. body zájmu (POI) a přijímač vám ukáže jak jsou od vás vzdáleny či směr k nim apod. V paměti samozřejmě není žádná mapa ani displej na toto použití není připraven. Každý POI zabírá samozřejmě normální paměťové místo v přijímači. Zajímavostí je ovšem možnost aktivace paměťové banky s kmitočty v určité oblasti. Znamená to tedy, že si například uložíte do paměti frekvence platné pro Prahu a do banky uložíte i zeměpisné souřadnice okolí prahy. Do jiné banky si uložíte paměti platné pro Brno a uložíte si souřadnice okolí Brna. V momentě, kdy se pohybujete po Čechách a přiblížíte se na jistou vzdálenost od Prahy, přijímače automaticky odblokuje paměťovou banku s pražskými kmitočty a jakmile pojedete do Brna, za Prahou se tato banka deaktivuje a před Brnem se odblokuje banka s brněnskými kmitočty.

Funkce SEARCH AND STORE

Toto je jedna z nejdůležitějších funkcí. Vezměme si situaci. Ráno před tím, než jdete do práce, zapnete přijímač, nastavíte vyhledávací rozsahy a aktivujete tuto funkci. Scanner prohledává neustále zvolená kmitočtová pásma a nalezené frekvence automaticky ukládá do zvoleného adresáře. V momentě, kdy narazí na aktivní kmitočet, provede kontrolu, zda již není kmitočet v adresáři uložen a pokud ano, pokračuje dál, pokud ne, ukládá jej. Odpoledne se vracíte z práce a zjistíte, že přijímač, uložil jistý počet frekvencí a jelikož nevíte, zda tyto uložené frekvence nejsou jen rušení, scanner ukládá kmitočty včetně dekódovaných CTCSS/DCS. U těch frekvencí, u kterých se uložily i tyto kódy je jasné, že se jedná o aktivní frekvence. Uniden má bohužel jednu chybku a to tu, že může uložit tentýž kmitočet dvakrát s CTCSS/DCS kódem a zároveň i bez něj, pokud nestačí tento kód během vyhledávání rozluštit, tyto chyby lze ale omezit správným nastavením přijímače.

Přijímací vlastnosti

BCT-15 patří do klasické řady nových scannerů UNIDEN. Ty se vyznačují relativně nízkou citlivostí a nepříliš dobrou odolností (jsou určeny především pro sledování místních služeb, žádný velký DXing, ale s vhodným přizpůsobením anténní soustavy je lze používat i na lovení vzdálených stanic), ale s celkem malým počtem vlastních nosných, které generují interní oscilátory. Vezmu tedy pásmo po pásmu a zkusím stručně a stručně popsat, jak se přijímač chová.

25 – 50 MHz
Toto spodní pásmo je v současnosti využíváno jen velmi zřídka. Na CB kanálech se přijímač díky velmi úzkému filtru (NFM) chová celkem mravně, ale dvě stanice na sousedních kanálech s rozdílem jen 10 kHz jsou problematické i zde. Silnější stanice samozřejmě téměř znemožní poslech slabší stanice na sousedním kanálu. V pásmu 40-50 MHz se chová stejně jako konkurenti, rastr 25 kHz a klasická NFM, tomuto přijímači nevadí a lze i zde hledat stanice. Tím, že skenery UNIDEN nemají k dispozici všechny druhy provozu, je možné amatérské pásmo 6m sledovat jen velmi omezeně – tedy jen NFM provoz.

66 – 88 MHz
Toto pásmo je v USA určeno pro rozhlasové vysílání, a proto je scanner v základním nastavení přepnut na širokou FM modulaci. Lze mu ovšem při programování vyhledávacího rozsahu vnutit úzkou FM modulaci a přijímač se zde chová kupodivu velmi slušně. Velmi často se stává, že jsou u přijímačů rozhlasová pásma velmi zanedbána (jednoduché filtry, levné pásmové propusti) a jsou určeny jen pro poslech blízkých stanic. Byl jsem naopak velmi překvapen, že při použití klasické zádrže pro CCIR pásmo, byl přijímač velmi citlivý a poslech vzdálených stanic i velmi blízko rozhlasového rozsahu (85-87 MHz) nedělal přijímači problém a ohodnotil bych jej v tomto rozsahu velmi dobře.

108 – 144 MHz
I v tomto pásmu mne přijímač celkem příjemně překvapil. Každopádně filtr proti CCIR a nebo AIR pásmovou propust je samozřejmě nutné použít jako u většiny scannerů. BCT-15ka má ovšem velmi dobrý přednes AM modulace a zvládá i rychlé změny signálu. To bývá velký problém i mnohem dražších přijímačů. V leteckém pásmu není problém slyšet stanici S 2 a vzápětí S 9+60dB a AVC přijímače musí rychle zareagovat.

144 – 174 MHz
Toto je nejaktivnější profi-pásmo. Můžete zde slyšet spoustu vzdálených, ale i velmi silných blízkých stanic. Bohužel zde musím konstatovat, že se přijímač chová o něco hůř, než jeho konkurenti od jiných značek. Pokud máte v okolí v tomto pásmu blízký vysílač, budete jej pravděpodobně slyšet na více kmitočtech jako rušení. Uniden je tedy náchylnější v tomto pásmu na falešné příjmy i při použití zádrže proti rozhlasovým stanicím. Při použití velké externí antény je tedy potřeba použít v ideálním případě regulovatelný attenuátor a nastavit úroveň zatlumení tak, aby k průlezům nedocházelo, ale současně, aby ještě přijímač poslouchal slabší signály.

230-400 MHz

Je druhé letecké pásmo, ve které je velmi složité pro klasický skenovací přijímač, nelézt aktivní frekvence, protože je pásmo velmi široké a provoz je zde poměrně vzácný. I když toto pásmo Uniden proskenuje v taktu cca 1 minuta, i to je velmi dlouhý čas a o spoustu relací (resp. aktivních stanic) přijdete. Jediným řešení je neustále točení pásma do kolečka a pomocí například Search and Store a následně točit zachycené aktivní frekvence. Co se příjmových vlastností týká, tak se přijímač chová velmi mravně a problematické bývá jen pásmo v blízkosti pásma 390 MHz (síť PEGAS).

400-470 MHz

V tomto rozsahu se BCTčko chová podobně jako ve VHF. Tj. musíte nastavit vhodně úroveň signálu na vstupu přijímače a pak jej můžete použít. Samozřejmě, že si nenechá UNIDEN všechno líbit. Při silném signálu CDMA nebo o Ufona se přijímač zahltí jako všechny ostatní přijímače. Co se dekódování Motorola trunku týče, přijímač zpracovává jen opravdu čisté signály. Pokud se v přijímané modulaci datového kanálu objevuje šum, procesor data nezpracuje. Stejný problém se ale objevuje v podstatě u všech scannerů, které tento datový přenos umí dekódovat.

PC ovládání

BCT-15ka se ovládá pomocí softwaru „ARC15“ od firmy BuTel. (BCT15X pomocí „ARC-XT“) nebo skoro freewarovým „BcToolem”, funguje ale také „Freescan“ či placený „ProScan“. Propojení do počítače je možné v podstatě dvěma způsoby. Na předním panelu je umístěn malý konektor (stejný má UBC3500), do kterého se připojí speciální programovací kabel, a nebo je možné připojit počítač do zadní strany, kde je umístěn klasický RS232 konektor pro připojení GPS modulu. Přenosová rychlost se nastavuje v menu přijímače pro každý z konektorů zvlášť. Přes počítač je možné UNIDEN ovládat buď přímo – On Line řízení, a nebo je možné jen do počítače stáhnout obsah pamětí nebo nastavení přijímače a poté si tyto informace libovolně upravovat. Osobně mi připadá přímé ovládání pomocí počítače dost neohrabané a pár stisků na klávesnici je zcela jistě rychlejší způsob. Zato editace pamětí a nastavení přijímače je naprosto výborně zpracované a i začátečník zvládne vytvářet a spravovat systémy a paměťové banky velmi rychle. Navíc PC umožňuje přístup i k dalším nastavením tohoto přijímače, ke kterým se běžný uživatel nedostane. (Pozn. aut.: Je zde možné měnit úvodní nápis při zapnutí rádia, nastavují se zde další konstanty a typy zobrazení, které není možné přes klávesnici měnit.)

ZÁVĚR A HODNOCENÍ

Hlavní nastavení a hlavní část pamětí je snadnější editovat přes PC a ručně nastavujte jen drobnosti a nebo nalezené kmitočty v terénu. Při porovnání s jinými přijímači od jiných výrobců, je základní ovládání nejdůležitějších funkcí u současných scannerů Uniden mnohem složitější. Rychlé změny vyhledávání v pásmech nebo rychlé změny v jednotlivých pamětech je samozřejmě možné i z klávesnice, ale je to komplikovanější operace. Pokud ale zvládnete základní ovládání a správné nastavení lze z tohoto zařízení udělat velmi spolehlivý vyhledávač neznámých frekvencí. BCT-15 stejně jako ruční verze UBC3500 je vhodný přijímač spíše pro pokročilé, ale i začátečníci se s ním jistě dřív nebo později s dávkou trpělivosti naučí pracovat efektivně také.

Pozitivní vlastnosti:
+ automatické ukládání nalezených frekvencí i s CTCSS/DCS
+ dynamické řazení pamětí + funkce LOCK OUT
+ funkce CLOSE CALL
+ velmi dobré ovládání přes PC

Negativní vlastnosti:
– obecně horší citlivost a odolnost
– komplikované ovládání z klávesnice a pomocí menu