WinRadio G31DDC Excalibur

Australská firma Radixon není žádným nováčkem v radiotechnice. Firma byla založena v roce 1991 a první komerční i profesionální přijímače z dílny této firmy jsou na trhu již od roku 1996. Tato firma se již od začátku specializovala na přijímače řízené počítačem a později již plně digitální přijímače využívající dostupné DSP procesory. V začátcích jste se mohli setkat WR přijímači ve formě PC karty na ISA sběrnici nebo typu „Black Box“ tedy krabička bez displeje ovládaná počítačem po RS232 a později USB. Pozdní 90. léta a přelom tisíciletí znamenal produkci přijímačů, kde již seděl DSP procesor s zpracovával třetí mezifrekvenci o šířce několika desítek kHz. Pak již přišla řada přijímačů, kde DSP procesor zpracovává velmi široké pásmo (30 – 50 MHz).

V roce 2011 byl představen krátkovlnný přijímač nové generace s označením WR-G31DDC s obchodním názvem „Excalibur“, který nabízí mnoho zajímavých a užitečných funkcí pro sledování (nejen) krátkých vln a v tomto článku se pokusím vysvětlit, jak malá aluminiová krabička vrátila dlouholetého zapřisáhlého odpůrce počítačově řízených přijímačů zpět do 21 století. V následujícím článku bych rád popsal, mé zkušenosti s PC řízenými přijímači a jak mne Excalibur vyvedl z omylu. Rád bych popsal praktické i nepraktické stránky originálního ovládacího programu a rád bych samozřejmě ukázal, k čemu všemu se dá tento přijímač použít.

Úvod

Přiznám se, že jsem měl mnoho let velký odpor k počítačově řízeným přijímačům. Jednak jsem si dokázal představit, jak počítač ruší příjem díky interním oscilátorům (především přijímače ve formě interních karet) a jednak jsem neměl příliš důvěru v to, že uživatel pomocí klávesnice a myši dokáže ovládat jakýkoliv přijímač dostatečně operativně. Ovládání klasického panelu bylo vždy mnohem spolehlivější a rychlejší, než klikání na ikony na obrazovce. Nakonec představa toho, že pro spuštění rádia, nutně potřebuji běžící počítač, mne také nelákala.

Doba pokročila a zkušenost z posledních DX campů hovoří jasně. Při aktivním prohledáváním různých pásem je již běžící notebook téměř nezbytností. Ať již hledám v počítači seznam frekvencí, nahrávám provoz nebo sleduji aktuální podmínky šíření, popřípadě dekóduji data, počítač je neustále v provozu. Řekl jsem si tedy, že bych se zkusil podívat po nějakém SDR přijímači, který by byl použitelný nejen pro sledování krátkých vln, ale také při použití vhodného VKV přijímače jako jednoduchý spektrální analyzér.

Mé nadšení velmi brzy ochladlo, když jsem zjistil, že v současnosti není tak velký výběr SDR přijímačů, jak jsem si představoval. Když vynecháte levné 8bitové desetidolarové klíčenky, zjistíte, že je na trhu dohromady jen několik cenově dostupných přijímačů, které mají vlastní A/D převodník a nevyužívají zvukovou kartu. Nejznámější je určitě Perseus od italského Microtelecomu, pak je zde velký rival WinRadio Excalibur G31 nebo lépe vybavený G33. Pak jsou zde výrobky firmy RFSPACE typu SDR-IQ nebo SDR-IP, Hardwarově povedený Colibri SDR a jeho miniaturní verze Colibri Nano, SDR pokus od firmy Bonito a pár bastlů typu Hack RF. To je vše.  Navíc se všechny tyto přijímače pohybují cenově kolem 500 – 1000+ €.

Před nějakou dobou jsem měl možnost vyzkoušet si Persea a SDR-IQ. U Persea mne velmi potěšilo celkem pěkné „lidské“ ovládání, ale trochu mi vadil požadavek na poměrně výkonný počítač, což tehdy u mého EEE netbooku nehrozilo. SDR-IQ zase používal software Spectravue, který mi přišel jako vývojový software s úplně základním ovládáním bez jakéhokoliv uživatelského komfortu, takže o nějaké operativnosti se rozhodně nedalo hovořit. Částečně i díky těmto zkušenostem jsem byl vůči „lepším“ SDR přijímačům skeptický.

Situace se tedy změnila a tak jsem se zakoukal do různých bazarů a burz, zda by se nějaký rozumný přijímač nedal sehnat o něco levněji. Kdyby mne SDR přijímač nepřesvědčil o svých kvalitách, tak abych na něm netratil tolik peněz. Souhrou náhod se objevil v burze přijímač Excalibur, se kterým jsem neměl ani já a ani nikdo z okolí zkušenosti, ale dle katalogových parametrů, to je zařízení minimálně srovnatelné s Perseem a tak jsem se rozhodl. Byla to taková trochu „schůzka na slepo“, protože jsem vůbec nevěděl co od toho zařízení mám čekat. Následné zkušenosti mne ovšem utvrdily v tom, že to bylo rozhodnutí šťastné.

Hardware

Dle katalogových parametrů Excalibur v sobě ukrývá oproti Perseovi lepší „železo“. Zatímco Perseus pracuje se 14bitovým převodníkem s rychlostí 80 mega samplů/sek, Excalibur má v sobě plnohodnotný 16 bitový převodník s rychlostí 100 MS/sekundu. Za tímto převodníkem mají oba přijímače velmi výkonný procesor. V Perseovi je známý FPGA procesor Xilinx Spartan (podobně jako v SBS-3) a zde je jako procesor použit nám velmi známý (viz článek o AOR AR5001) procesor Altera Cyclone III. Perseus má v sobě vypínatelnou soustavu pásmových filtrů a attenuátorů. Tím Excalibur (ve verzi G31) nedisponuje. Zde je k dispozici manuální či automatický attenuátor 3-30 dB a pásmová zádrž na střední vlny, kdyby se objevily křížové modulace na vyšších krátkovlnných pásmech. Celkem komicky působí pak v kompletně nejmodernější elektronikou nabušeném přijímači klasický isostat jako hlavní vypínač napájení. Na samotném přijímači mimo dvou konektorů, mechanickém vypínači je jen jedna otravná modrá LED dioda, kterou určitě každý noční uživatel přelepí neprůhlednou páskou. Co jsem ovšem vůbec nepochopil, je vrchní plastový obal na hliníkovém těle přijímače. Když Excalibra používáte déle než hodinu, máte docela problém na něm udržet ruku a plastový obal podle mého názoru zabraňuje odvodu tepla. Ve skříni jsem našel nepotřebný stojánek na externí HDD a ten se mi zdá jako ideální podstavec pro tento přijímač a maximální teplovodná plocha je ve vzduchu.

Pokud by jste někdy uvažovali nad koupí jakéhokoliv SDR přijímače, velmi vám doporučuji koupi jednoduchého doplňku. Jedná se o programovatelný otočný element – prvek “Power Mate” od Griffin Technology , jehož funkce si můžete libovolně definovat. Může tedy sloužit nejen jako hlavní prvek ladění přijímače, ale také například pro řízení hlasitosti, nebo stiskem přepínání mezi zobrazením spektrální analyzátoru a vodopádu. Můžete jím ale i měnit šířky pásma… zkrátka dle libosti. Každopádně tím značně zefektivníte ovládání. Jednou rukou příjemně ladíte přijímač a druhou máte k dispozici pro libovolná další nastavování a nemusíte lítat po ploše s myší sem a tam.

Software a ovládání přijímače

K Excalibru je dodáván originální ovládací program. Dle mého názoru není tak uživatelsky přívětivý jako třeba u Persea (krásné ikonky, velké nápisy, blikátka apod.), ale je koncipován spíše jako profesionální software, jelikož se předpokládá, že bude Excalibur sloužit jako profesionální přijímač. Veškerá nastavení a úpravy vlastností, filtrů i funkcí jsou přesně definované v konkrétních jednotkách. Vy jako uživatelé si skutečně definujete vlastnosti přijímacích a audio filtrů. Definujete si rozlišení v konkrétních jednotkách, definujete si zobrazované prahy a úrovně i barvy ve vodopádu. Na první pohled to vypadá velmi složitě, ale není to tak hrozné. To, že vám přijímač a ovládací software umožňují jít do extrému (zobrazování kmitočtů a rozlišení na 1Hz, definice MF i audio filtrů na 10 Hz apod.) je ve finále výhodou a s originálním programem jste schopni velmi slušné analýzy přijímaného signálu, vytvářet porovnání úrovní přijímaných stanic, analyzovat velmi blízké stanice (např. NDB) apod.

Excalibur se od svého italského kolegy liší jednou zásadní funkcí. Do počítače dostáváte kompletní data o celém spektru (30 nebo 50 MHz) současně s vámi vybraným úzkým pásmem. Jelikož by byl přenos kompletního sprektra velmi náročný na datový přenos a výkon počítače, je informace přenášena v jakési komprimované podobě, zatímco váš zájmový výřez pásma (definovatelný od 20 kHz – 2 MHz) posílá Excalibur do počítače v plném rozlišení. U Persea si myslím můžete vybrat, zda chcete zobrazit celé pásmo, nebo jen výřez, ale ne současně. V základní obrazovce máte jako uživatelé nejen přehled celém přijímaném spektru ve spodní části, takže v reálném čase vidíte co děje na všech pásmech současně, ale v horní části máte navíc dvě detailní okna. V levém je frekvenční výřez vámi zkoumaného pásma a pravé je okno audio demodulátoru, NF filtru, popřípadě jemného doladění.

To, čeho jsem se nejvíc obával, tj. neobratnost ovládání přijímače se vůbec nepotvrdilo. Přijímač reaguje okamžitě, plynule a při použití externího ladícího kolečka si opravdu připadáte, že plynule prolaďujete klasický přijímač. Žádné záškuby, žádné zdržování. Reakce je naopak tak rychlá, že ani při ladění velmi hrubým krokem 1kHz nepřeskočíte žádnou stanici, nic není vynecháno.

Originální software umožňuje dekódovat základní druhy provozu tj. CW,SSB,FM,AM,Syncho-AM a za drobný příplatek i DRM. Dle mých zkušeností je právě dekódování posledního jmenovaného provozu velmi povedené a program je schopen velmi stabilně luštit data a hlas u poměrně slabých stanic. AM Synchro detektor (s možností potlačení horního i dolního pásma) pracuje skvěle. Dokáže se zachytit i na velmi nestabilní nosnou vlnu a zavěšení je otázkou 1-2 vteřin podle stability signálu a přesnosti naladění kmitočtu přijímané stanice. Pomocí této funkce jste schopni vytáhnout suverénním způsobem slabé nebo rušené stanice, popřípadě stanice s velmi slabou modulací.

Uživatelé mají možnost libovolně měnit šířku pásma demodulátoru (u klasického přijímače by to byl mezifrekvenční filtr). Jsou zde sice předdefinované šířky pásem od 10 Hz do 10 kHz, ale v pravém okně demodulátoru můžete pásmo rozšiřovat a zúžovat dle libosti s tím, že je maximální šířka pásma omezena na 50 kHz. Ovládání přijímače je v tomto směru velmi jednoduché a navíc si program pamatuje i nastavení MF filtrů pro každý druh provozu. Pro zlepšení příjmu slabých a zarušených stanic máte dále k dispozici audio filtry, u kterých si definujete horní a spodní propustný kmitočet. Pokud potřebujete naopak část pásma potlačit, jako funkci opačnou, můžete použít Notch filtr a u něj si definujete střední kmitočet a šířku výřezového pásma (10 Hz – 2 kHz). Opět i zde můžete použít grafického demodulátorového okna pro ruční libovolné posouvání výřezu spektra a šířku výřezu.

Pokud si vzpomínáte, tak jsem kdysi psal o JRC NRD 545, jak jsem se učil půl roku používat různé filtry při různých typech rušení a separování slabých stanic od silných, popřípadě odfiltrování NDB majáků od velmi blízkých nosných. Zde máte v tomto směru mnohem větší variabilitu, ale také velkého pomocníka. Je jím uživatelsky definovatelný vodopád a spektrální analyzér a vizualizované nastavení propustnosti filtrů. Zobrazení vašeho zájmového spektra záleží jen na vašich požadavcích a fantazii. K dispozici sice máte různé barevné varianty vodopádu, ale předpokládám, že stejně každý posluchač asi nakonec skončí u základního barevného modro-červeného, který je podle mého názoru pro hledání slabých stanic nejkontrastnější . Navíc je zde pro tento účel velmi důležitá funkce – nastavení prahu šumu. Pomocí jednoduché funkce myší velmi rychle nastavíte úroveň vodopádu tak, že šumové pozadí potlačíte a užitečné signály vám tak krásně vystoupí na obrazovku. Když lovíte velmi slabé, na velmi úzkém frekvenčním segmentu natlačené stanice typu NDB, můžete si zúžit pásmo na 20 kHz, nastavíte si rozlišení vodopádu na 6Hz a můžete si vesele vodopád zvětšovat a tím oddělovat jednotlivé NDB majáky opticky. Pokud je chcete i slyšet, musíte již použít kombinace MF filtrů, Pass Band tuningu a Notch filtru, ale jde to a celkem rychle.

Součástí originálního softwaru je také správa pamětí. Uživatel si může vytvářet paměťové banky, vyvolávat si paměti a může do databáze stanic importovat o známé seznamy frekvencí typu EIBI,HFCC. Dle mých zkušeností není ovšem tato funce nějak příliš použítelná pro DXery, jelikož zde úplně chybí informace o vysílání a časy. Mnohem více se mi osvědčil program „G3xDDC User List Browser“ od DF8RY. Tento program nejen zpracovává mnohem více frekvenčních seznamů, ale komunikuje s přijímačem a když si zaškrtnete filtraci aktuálním časem, on-line vidíte to, co právě na vámi sledovaném kmitočtu běží v jakých řečech, jak je od vás daleko vysílač v jakém azimutu – zkrátka výborný organizátor frekvencí rozhlasových a utility stanic.

K přijímači Excalibur existuje je i ovládací knihovna ExtIO, kterou je možné ovládat přijímač a zpracovávat přímo I/Q data v počítači mimo originálního FPGA procesoru. Pomocí této knihovny je možné ovládat přijímač v programech SDR Sharp, HDSDR nebo třeba Studio 1. Dle mých zkušeností je tento způsob ovládání vhodnější pro sledování a zpracování dat v externích dekodérech. Pokud sledujete Utility stanice a dekódujete jejich data, je přímé zpracování přijímaného signálu lepší i s tím, že máte možnost v jistém rozsahu i nastavovat zisk digitální části A/D převodníku, což u originálního softwaru není možné. Na druhou stranu originální program tj. zpracování signálů přímo čipem v přijímači je mnohem lepší pro účely sledování rozhlasového vysílání, protože jsou slabé přijímané stanice mnohem lépe srozumitelnější. Zkrátka výrobce nastavil parametry optimálně pro rozhlasový DXing.

Praktický příjem VDV,DV,SV a KV

Jak již jsem na začátku napsal, Winradio nedisponuje žádným aktivovatelným preselectorem nebo pásmovými propustmi. Na druhou stranu je zde k dispozici automatický attenuátor a možnost potlačení pásem pod 2 MHz. Zkoušel jsem na vstup přijímače připojovat různé aktivní antény, které umí generovat velmi silné signály (i přes S9+60 dB) a nestalo se mi nikdy, že bych zaznamenal nějaké zahlcení vstupů nebo křížové modulace. Když jsem nechal aktivovaný automatický attenuátor, tak občas při rychlém proladění rozhlasových segmentů naskákal útlum 3-6dB, ale to automatika přijímače zařadila jen proto, aby zabránila tzv. Clippingu tedy limitačnímu zkreslení vstupu A/D převodníku. Funkce zatlumení středovlnného pásma jsem nikdy nezapnul a nikdy jsem na horních KV pásmech nezaznamenal žádné promodulovávání středovlnných stanic. Možná, že kdyby se na vstup Excalibra připojila nějaká opravdu velmi zisková anténní soustava, byla by situace jiná, ale v případě použití MiniWhipu, běžných LW antén nebo soustavy aktivních smyčkových antén LZ1AQ nic takového nehrozí.

Pokud si chcete být jisti s přesností zobrazovaného kmitočtu, musíte přijímač zkalibrovat, to můžete udělat buď pomocí generátoru, řízeného GPS a pokud jej nemáte (jako já) stačí naladit jakýkoliv klasický časový normál 5,10,15 MHz a jednoduchou funkcí nechat přijímač sám sebe kalibrovat na nosnou. Pro laboratorní účely by to asi neobstálo, tam by musela přijít na řadu kalibrace na časový normál, ale pro nás běžné uživatele je přesnost na jednotky Hz luxusní.

Excalibur je dle mého názoru jeden z nejcitlivějších přijímačů, které jsem měl kdy na stole. Když na vodopádu vidíte jen slabý náznak nosné vlny, můžete nejen použít ihned synchrodetektor, ale tím pádem jste schopni i celkem spolehlivě vytáhnout ze šumu srozumitelnou modulaci, nebo alespoň rozeznáte, zda hraje hudba, nebo zda ve vysílání někdo hovoří. Jednoznačným plusem je ovšem skvělá selektivita přijímače neuvěřitelná variabilita pomůcek, kterými jste schopni oddělit slabé stanice od silných, popřípadě úplně zlikvidovat rušící stanice, pokud samozřejmě nezpůsobují rušení na obou postranních pásmech. K dispozici máte funkce Pass Band Shift, Notch filtr, variabilní MF i audio-filtry a ovládání pulsního noise-blankeru, jakož i rychlost, úrovně a rozsah AGC. Zkrátka, zde definice zkratky SDR (Softwarově Definovatelný Receiver) platí beze zbytku.

Velmi zásadní funkcí je možnost nahrávání a uložení všeho co vidíte. Můžete si ukládat snímky obrazovek, grafů a vodopádu, spektrálního analyzátoru, ale můžete samozřejmě nahrávat jak demodulovaný a filtrovaný audio signál, tak celý výřez frekvenčního spektra a následně si jej libovolně prolaďovat znovu. Originální program disponuje funkcí časového nahrávání spektra, můžete si tedy zvolit čas, frekvenční rozsah a dobu nahrávání. Nemusíte tedy probdít noc, přijímač příslušné spektrum v příslušnou dobu nahraje za vás.

Záznam spektra je samozřejmě datově náročná záležitost, takže musíte počítat s tím, že třeba minutový záznam 100kHz širokého spektra má velikost nějakých 70 MB a se šířkou pásma samozřejmě požadavky na prostor exponenciálně stoupají. Pokud by jste si třeba chtěli nahrát identifikaci rozhlasových stanic v maximálním rozsahu 2MHz 5 minut kolem celé hodiny, musíte mít na hard disku volné místo v řádech GB. Na druhou stranu musím upozornit, že platí, čím širší pásmo sledujete, tím klesá možnost rozlišení stanice. V případě, že sledujete pásmo 20 kHz (například pro případ sledování majáků NDB), můžete rozlišit na vodopádu signál v řádech jednotek Hz. V případě šířky pásma stovek kHz vám klesne možnost rozlišení na desítky až stovky Hz.

Skvělá funkce pro „přehrávání“ záznamu spektra, je rotace nahrávky (nekonečná smyčka). Když ji aktivujete, máte spoustu času v klidu znovu prolaďovat pásma a nemusíte se starat o to, kdy nahrávka skončila. Velmi důležitou vlastností originálního programu je také nezávislost na připojeném přijímači. Pokud není 31ka připojena k počítači, spustíte si program v tzv. demo režimu a v něm si můžete klidně pustit nahrávky spektra kdekoliv, na jakémkoliv počítači, dle libosti znovu nahrávku analyzovat. To je funkce, která je naprosto neocenitelná například pro analýzu pásma nesměrovaných majáků NDB.

Použití Excalibra pro sledování VKV pásma a širokého spektra

 

Jelikož je Excalibur čistě krátkovlnný přijímač (nepočítám-li možnost sledování pásma do 50 MHz), nemůžete jej bez externích doplňků použít pro sledování vyšších pásem. Jednoduchou možností je použití jakéhokoliv VKV scanneru či komunikačního přijímače jako konvertoru tak, že SDR přijímač připojíte přímo na jeho mezifrekvenci. Některé komunikační přijímače mají pro účely připojení externích spektrálních analyzátorů tuto mezifrekvenci přímo vyvedenou na venkovní konektor. Mezifrekvenci 10,7 MHz můžete nalézt například u přijímače AOR AR8600 nebo Icom IC-R8500. Jelikož mám druhý jmenovaný k dispozici, rozhodl jsem se vyzkoušet jej jako konvertor pro Excalibra.

Jelikož má Icom mezifrekvenci vyvedenou na jeden ze zadních cinch konektorů, bylo propojení trapně jednoduché. To, co jsem si ovšem neuvědomil bylo, že je tento konektor určen pro starou televizní externí jednotku, která se používala už u předchůdce Icom R7100. V praxi to tedy znamená, že šířka propustného pásma není jen pár desítek kHz, jak jsem se původně domníval, ale skoro 20 MHz. Ve spojení s Excalibrem, který vám na obrazovce mimo části výřezu zobrazuje reálném čase kompletní spektrum, je to skvělý přehledový spektrální analyzátor. Při této šířce pásma můžete monitorovat kompletně celé letecké pásmo najednou, sledovat v reálném čase provoz skoro celého VKV profi-pásma atd…

Tím, že ale máte k dispozici podrobný výřez pásma široký až 2 MHz a základní sadu demodulátorů, lze Excalibur použít jako alternativní přijímač. Máte tedy k dispozici všechny funkce, kterými SDR přijímač disponuje od libovolně definovatelných šířek pásma demodulátorů, přes definovatelné audio-filtry, až po nahrávání reálného provozu. Samotný originální software pro Winradio má funkci připojeného konvertoru. Musíte si tedy spočítat, na které frekvenci máte momentálně naladěný Icom, odečíst adekvátně mezifrekvenci a dostanete na obrazovce výsledný reálný kmitočet, který skutečně „posloucháte“. Icom pak slouží jako lokální směšovač (LO) stejně jako u levných SDR VKV přijímačů.
hop

Velkou pomocí je možnost uložení nastavení konvertorového režimu do klasické paměti. Pokud si zvolíte vhodnou sadu směšovacích kmitočtů a spočítáte si k nim ofsety, uložíte si je jako paměti Excalibra. Kdykoliv si je pak i s ofsetem vyvoláte a nemusíte udělat nic jiného, než že naladíte Icoma (nebo jakýkoliv přijímač) na vámi zvolené základní kmitočty a pak už přijímáte Excalibrem.

U zpracování mezifrekvence SDR přijímačem vám odpadá ještě jedna starost a tou je řešení dekódování dat pomocí výstupu z diskriminátoru. Když si v počítači nainstalujete jednoduchý driver s názvem „Audio Virtual Cable“, vytvoříte si virtuální zvukovou kartu, která bude zpracovávat přímo digitální data z audio streamu a převede je na vlastní virtuální nahrávací vstup. Můžete tedy vše, co SDR přijímač demoduluje přímo zpracovávat dekódovacím softwarem. Dle praktických testů, je tato varianta dekódovaní digitálních dat mnohem spolehlivější, než zpracování klasického analogového výstupu z diskriminátoru. Poznáte to především, když budete chtít dekódovat siplexní nebo velmi slabé signály.

Zkoušel jsem tímto způsobem dekódovat jak textová data typu ACARS či POCSAG, tak živý audio provoz digitálních systémů DMR a NEXEDGE. Ohromnou výhodou je, že si můžete libovolně nastavit optimální šířku pásma demodulátoru a tím značně zvýšit šanci dekódovat i slabé stanice, které by jste při zpracování klasického diskriminátoru buď vůbec nedekódovali, nebo s mnohem vyšší chybovostí.

Originální software disponuje definovatelnou (jak jinak) funkcí šumové brány (Squelch). Můžete si zvolit jednu z možností nebo kombinace až třech různých způsobů, kdy otevřít virtuální squelch. Můžete buď stanovit úroveň přijímaného signálu (tj. funkce klasického analogového squelche), nebo nastavit procentuální poměr hlasového spektra (funkce adekvátní hlasového squelche u přijímačů Icom nebo AOR) a třetí možnost je stanovení procent klasického šumu v signálu. Kombinací těchto variant můžete docílit toho, že se squelch bude otevírat jen při detekci užitečného signálu definované úrovně, budou se vynechávat frekvence, na kterých je jen nosná bez modulace, ale squelch se neotevře ani, pokud by byl demodulovaný signál příliš zkreslený šumem.

Závěr

Ať si kdo chce co chce říká, WinRadio Excalibur je prostě ve své cenové a kvalitativní třídě špička. Tento přijímač vám ukáže v praxi co znamená termín „softwarově definovatelný přijímač“. Ovládání není sice tak efektní jako u Persea, notebook s větším rozlišením kvůli některým malým nápisům je zde skoro nutností, ale po „rozkoukání“, co se kde skrývá, naleznete spoustu zajímavých funkcí, které opravdu využijete. Pro analýzu pásma NDB nepotřebujete žádný Spectran ani jiný analyzační software, protože jste schopni oddělit majáky přímo v ovládacím softwaru a to nejen obrazem, ale i sluchem. Pro lovení DX rozhlasových stanic využijete skvělou citlivost přijímače a excelentní možnosti separace silných a slabých či zarušených stanic.

Přiznám se, že nechápu, proč se všude píše jen o Perseovi a nikoliv o Excalibru, ačkoliv se jedná o přijímače v podobné cenové kategorii, ale možnosti jsou zde podle mého názoru mnohem větší. Možná to bude tím, že se přijímače z dílny WinRadio obecně považují spíše za profesionální a ne civilní zařízení. Možná tomu tak trochu bude, když se zběžně podíváte na ovládací software, vypadá na první pohled složitě, jelikož zde naleznete většinu vlastností definovanou v konkrétních jednotkách a poschovávané v různých chlívečkách a rolovacích menu. Až se v něm ale rozkoukáte, zjistíte, že je ta malá hliníková krabička vlastně skvělá hračka jak pro praktický poslech, tak na zkoumání a analýzu velmi slabých signálů, jakož i spektra přeplněného stanicemi.

Pokud tedy zvažujete nad koupí SDR přijímače, zkuste do výběru přidat mimo Persea také Excalibra. Myslím, že zde na 100 procent cena odpovídá kvalitě a za vaše peníze dostanete výborné rádio.