Mezi nejaktivnější profesionální radiové pásmo patří bezesporu letecké pásmo (přesněji letecká pásma). Radiovou komunikaci letecké pohyblivé služby je možné naladit v podstatě těměř na všech radiových pásmech od krátkých vln po mikrovlny. Většina komunikací nad pevninou probíhá na velmi krátkých vlnách v pásmu 118-137 MHz. Vojenské lety mají ještě navícČíst dále →
Mnoho majitelů ADS-B přijímačů řeší, z jaké maximální dálky je možné teoreticky i prakticky přijímat odpovědi z palubních odpovídačů. V tomto článku se podíváme podrobněji na samotný kmitočet 1090 MHz, chování tohoto pásma a možnosti dosahu, co je a co není prakticky možné. Nebudu zde rozebírat principy šíření radiových vln,Číst dále →
Letecké palubní proti-srážkové systémy jsou jedním ze zásadních bezpečnostních prvků v letecké technice a ukázkou vývoje nejmodernější radiové i počítačové techniky, která může zachránit spoustu lidských životů. Vraťme se ale na začátek… Je 30. června 1956 a po deváté hodině z letiště v Los Angeles odstartovaly v několikaminutovém intervalu dvaČíst dále →
Letadla včasného varování “Airborne early Warning And Control System” myslím nemusím představovat. Jsou to letadla, která slouží jako létající přehledový radar a CRC (Combat Report Center) současně. Z výšky 10km je totiž možné sledovat jednak letecký provoz na mnohem větší vzdálenost, ale především nízko letící letadla, která by se mohlaČíst dále →
Doby, kdy jsme my, nadšenci letecké dopravy a obdivovatelé řízení letového provozu, měli jen přijímač leteckého pásma, mapy a ořezané tužky, je dávno pryč. Vývoj samozřejmě nebyl skokový, ale myslím, že to stálo za to. Současné technické možnosti jsou úplně jinde, než si kdokoliv mohl představit a jsem velmi rád,Číst dále →
Letecký doprava je na informacích o aktuálním stavu počasí velmi závislá. Piloti musí být neustále informováni o počasí a to jak před vzletem, tak před přistáním v cílové destinaci. Je to jednak z důvodů správné kalibrace výškoměru, ale samozřejmě i z dalších provozních důvodů. V leteckém pásmu proto vysílají staniceČíst dále →
V následujícím článku bych se rád opět vrátil k letecké bojové terminologii a dovysvětlil některá slovní spojení, která nepřišla na řadu v minulém dílu. Vzájemená komunikace mezi piloty a mezi zemí probíhá standardní angličtinou, jen se zde využívají některá speciální slovní spojení, jednoúčelové věty nebo kódová slova a na tutoČíst dále →
O vojenském leteckém provozu se toho na internetu příliš nedočtete. Jednak jsou veškeré oficiální informace utajované (komunikační frekvence, volací znaky, pozice základen apod.) a pokud náhodou nějaká informace na veřejnost pronikne, nikdo ji samozřejmě oficiálně nepotvrdí. V tomto článku se budu vojenskou komunikací zaobírat především v obecné rovině tj. typyČíst dále →
V letecké dopravě se již téměř od počátků využívaly vlastnosti elektromagnetických vln. Ať již se jednalo o palubní radiostanice ke komunikaci se zemí, nebo odrazů radiových vln od letadel (radar). Pozemní vysílací stanice sloužily také jako navigační pomůcky na palubách letadel ať již se jednalo o zaměřování klasického rozhlasového vysílačeČíst dále →