Letecká doprava

Doby, kdy jsme my, nadšenci letecké dopravy a obdivovatelé řízení letového provozu, měli jen přijímač leteckého pásma, mapy a ořezané tužky, je dávno pryč. Vývoj samozřejmě nebyl skokový, ale myslím, že to stálo za to.  Současné technické možnosti jsou úplně jinde, než si kdokoliv mohl představit a jsem velmi rád, že vizualizační techniku současné úrovně můžu používat. Rád bych ale tímto článkem připomněl vývoj a jakým způsobem se možnosti měnily.

Do revoluce byly možnosti sledování letecké dopravy velmi, velmi omezené. Jednak bylo téměř nemožné sehnat jakékoliv letecké mapy mimo místních VFR map pro lokální letiště a současně bylo i velmi komplikované a drahé sehnat kvalitní přijímač pro letecké pásmo. Ve východním bloku se samozřejmě vyráběly jen letecké radiostanice pro účely spojení a přijímače byly určeny jen státním složkám MV a MO.

Velkým zlomem byla devadesátá léta minulého století, kdy se k nám začaly dovážet jednak přehledové přijímače (skenery), ale i kvalitní komunikační přijímače pro civilní sektor. Současně bylo možné koupit i profesionální letecké mapy jak pro VFR letecký provoz, tak originální mapy IFR, které používají piloti (samozřejmě jako záloha elektronických map).

Po roce 2000 bylo možné zapojit do amatérského sledování letecké dopravy i počítač, který mohl opět pomocí klasického analogového přijímače, luštit textové zprávy v pásmu KV i VKV. Jednalo se o známý a i dnes stále používaný systém ACARS a HFDL. Součástí textových zprávy byly čas od času i aktuální pozice letadel a tak bylo možné částečně vizualizovat alespoň zlomek letecké dopravy. V té době stále primární variantou byla mapa IFR leteckých tratí a přijímač komunikačních frekvencí řízení letového provozu.

Zlomovým se stal rok 2005, kdy neznámá anglická firma, která se zaobírala výrobou leteckých odpovídačů a profesionálních přijímačů doplňkových datových přenosů palubního antikolizního systému s označením Kinetic Avionics, vypustila na trh civilní přijímač SBS-1. Toto zařízení se mi dostalo do ruky na konci roku 2006. Jelikož jsem v tu dobu jezdil do evropské Mekky leteckého provozu do Frankfurtu na Mohanem, bylo mi okamžitě jasné, že toto zařízení je něco co tu chybělo. Po několika vteřinách bylo možné zobrazit to, co jsem do té doby uměle kreslil do mapy nebo dlouhodobě kreslil pomocí PC programu.

V té době systém automatické “identifikace” letadel vlastně začínal. Mezi běžné palubní přístroje samozřejmě patřil radarový odpovídač, ale jen základní typu Alfa, který umožňoval nastavit jen velmi omezený počet číselných kombinací a žádné další informace nebylo možné vysílat. Až teprve odpovídače nového typu pracující s módem C (Charlie) a S (selektivní – adresný) doplněný o ADS-B data umožnily nám civilním sbírat a zpracovávat relevantní informace v reálném čase.

Postupem času došlo jednak k postupnému nahrazování speciálních velmi drahých přijímačů pro pásmo 1090 MHz levnými variantami SDR přijímačů a současně nebylo potřeba používat speciální software, ale vše začalo být možné vizualizovat i pro běžné smrtelníky pomocí různých webových aplikací. Dalším výborným pomocníkem se stala možnost vizualizace pozic letadel, jejichž palubní odpovídač svoji pozici nevysílal. Bylo to možné pomocí kooperace několika přijímačů a výpočtu pozice hyperbolickou metodou – ano stejná metoda, které využívají naše armádní pasivní radiolokátory VĚRA.

Toto rozšíření vizualizace letecké dopravy (v podstatě v reálném čase nebo s minimálním zpožděním) pro běžné uživatele internetu sebou samozřejmě přineslo i jistá omezení, která byla jistým způsobem logická. Přijímače totiž luští kódy mimo civilních letadel samozřejmě i kódy letadel vojenských, vládních, bezpilotních apod. Cenzura volných webových leteckých aplikací tedy zasáhla všechna letadla, která patřila strategickým a vládním institucím. Bohužel se k tomu navíc přidala i možnost “mazat” soukromá letadla, jejichž majitelé nebo provozovatelé o to požádaly.

Výsledek je tedy podobný jako před deseti lety. Tehdy bylo možné sledovat maximálně 60-70 % letadel (i bez pozic na mapě), jelikož ostatní nebyly vybaveny příslušným typem odpovídače. Dnes je vybavena drtivá většina, ale jsou na straně provozovatele webových stránek záměrně cenzurována. Jediným řešením pro letecké nadšence jsou neveřejné sítě, které nepodléhají “cenzuře” například “ADS-B Exchange” nebo třeba česká mutace “CZADSB.CZ”.

Před deseti lety naposledy bylo možné u nás koupit originální papírové IFR mapy. Jelikož ale i zde zasáhla vlna digitalizace, nebyl o tento druh “zboží” velký zájem, a proto tato možnost na pár let zmizela. Nyní je ovšem možné originální IFR mapy Jeppesen za rozumné peníze u nás díky firmě OK-Aviation opět koupit.

Když si tedy před sebe rozložíte mapy, zobrazíte si na počítači nějakou sofistikovanou vizualizaci vzdušné situace a k tomu si pustíte příposlech na pořádnou anténu s dobrým přijímačem, vezmete si velký hrnek kávy do ruky – tak máte řízení letového provozu doma 🙂