Jizerská 50 (2018)

Po roce se konal v Jizerských horách známý závod “Jizerská 50”. To je akce, která je vždy zajímavou možností vyzkoušet v terénu přijímací techniku. Na hlavním stadionu je možné objevit jak klasický radiový provoz v profesionálních pásmech, tak radiové linky digitální i analogové. Letos jsem si sebou vzal pár zařízení, která sice nejsou úplně nová, ale chtěl jsem otestovat jejich spolehlivost v tak technicky nekomfortních podmínkách, jaké panují v zimě na Bedřichově.

Letošní ročník jizerské 50ky se konal o měsíc později než obvykle, neboť organizátoři po předchozích ročnících pochopili, že na začátku ledna v Jizerkách v posledních letech opravdu moc sněhu není a pokud ano, jeho kvalita je na pováženou. O měsíc později již je téměř zaručena minimálně stabilita teplot pod bodem mrazu. A tento předpoklad byl velmi správný. Teploty se pohybovaly nejen pod nulou, ale také sněhu bylo celkem dost. Já jsem byl spokojen s tím, že ani nepršelo, ani nesněžilo, takže bylo možné používat venku i počítač, který nemá garantované IP68 či vyšší.

Před nedávnem jsem pořídil za účelem průzkumu radiových pásem notebook přímo od mkwosoftu s označením SURFACE BOOK. Je to vlastně kombinace notebooku a tabletu, ve kterém je integrovaný celý počítač do displeje a spodní část tj. klávesnice a touchpad slouží jen jako periferie a druhá baterie. Po ne-příliš dobrých zkušenostech s firmou Lenovo jsem se rozhodl jít trochu jinou cestou. Přeci jen, tento výrobce softwaru a nemnoho let i hardwaru, u nás není tolik rozšířen už kvůli pořizovací ceně, která může směle konkurovat jablečným produktům (rozuměj Apple). V domácích podmínkách se zdálo, že koupě tohoto zařízení chybou nebyla, jak to ovšem bude vypadat v terénu ? Výborně. Počítač neměl žádný problém s nízkou teplotou, dotyková obrazovka fungovala perfektně a bylo tak možné okamžitě plynule prohledávat celé radiové pásmo a hledat v reálném čase místní vysílače.

Druhým zařízením na testy byl DMR dualbander z čínské provenience s označením GD-77, který mne velmi překvapil svým mechanickým provedením, rozumným (rozuměj – okopírovaným od Motoroly) softwarovým vybavením a docela dobrým přijímačem. Přijímací stránka samozřejmě nedosahuje kvality Motoroly nebo přijímačů Icom, ale rozhodně to není katastrofa typu MD2017 nebo DMR Baofňuk.

Toto zařízení jsem chtěl vyzkoušet, protože je na stadionu poměrně dost rušení z okolních vysílačů, jak mobilních ruček, tak stacionárního vysílače z režie na mobilní převaděč (viz dále). Při použití na poslechu po městě nebo doma na “ofiltrované” anténě zařízení poslouchá poměrně dobře. Tady v areálu se ovšem ukázalo, že tato ručka přímo pod vysílačem má problém. Na vstupu dochází ke klasickému mixování okolních vysílačů jako u starých skenerů typu AOR8000. Když jste v DMR režimu, vidíte sice signál na S-Metru, ale nevíte, zda jsou data validní, nebo jsou rušena. Stačí ovšem přejít do analogového režimu (stanice umí klasický VFO režim) a je vše jasné. Přímo v areálu, kde bylo vidět přímo na místní vysílací antény byl příjem rušený. Stačilo, ale ujít nějakých 100m od vysílače nebo se “schovat” za nějakou místní stavbu a přijímač začal ihned poslouchat. Není to sice extra vizitka, ale je nutno vzít v potaz dvě okolnosti. Za prvé – bavíme se zde o DMR radiostanici v cenové kategorii 2000 Kč, skutečná profi stanice stojí více než desetinásobek. Za druhé – většinou se v terénu nepohybujete blízko velmi silných vysílačů v pásmu VHF (UHF), které by mohly způsobovat rušení a všudypřítomné vysílače GSM/LTE stanici nezaruší.

Radarová obrazovka (klikni pro zvětšení)

Stejně jako v minulých ročnících i tentokrát bylo spojení mezi televizní režií mobilními kamerami na trati realizováno z letadla, které kroužilo nad jizerskými horami v letové hladině 200 (cca 6 km). Konkrétně se jednalo o speciálně pro tyto účely upravené Beechcraft 900 francouzské firmy Aero Sotravia s imatrikulací F-GPJD. Pro pořízení leteckých záběrů byla využita kamera namontovaná na vrtulníku Eurocopter EC135 firmy DSA se známou imatrikulací OK-DSW. Kdo se tedy v tu dobu díval na radar, mohl sledovat čilý letecký provoz nad Jizerkami.

Na palubě letadla byl instalován převaděč pro data z mobilních kamer, ale také analogový převaděč režie. Výstupní kmitočet byl 164,8875 MHz (CTCSS 67Hz) a vstupní (tj. vysílač v Bedřichově) na frekvenci 160,2875 MHz (CTCSS 67Hz). Tento převaděč byl slyšet díky výšce letadla na většině území ČR a to i s poměrně špatným přijímacím vybavením. Tento duplexní pár zůstal stejný z minulého roku. Co funguje není nutné měnit. Servisní technici televize a přenosových vozů se ozývali na frekvencích 464,5875 MHz / 454,5875 MHz (CTCSS 103,5Hz) a 465,9125 MHz / 455,9125 MHz (CTCSS 123Hz).

V areálu byly používány i kmitočty pro datové přenosy – konkrétně se jednalo kmitočty:

  • 450,150 MHz
  • 460,150 MHz
  • 451,050 MHz
  • 461,050 MHz
  • 456,175 MHz
  • 465,525 MHz

Organizátoři používali několik sdílených frekvencí:

  • 448,490 MHz (CTCSS 151,4 Hz) RAUL pořadatel
  • 448,570 MHz (CTCSS 151,4 Hz) RAUL pořadatel
  • 448,570 MHz (DCS 155) – obrazovky
  • 448,570 MHz (DCS 712) – zvukaři ?
  • 448,610 MHz (CTCSS 151,4 Hz) RAUL pořadatel
  • 449,770 MHz (CTCSS 151,4 Hz) RAUL pořadatel
  • 449,810 MHz (CTCSS 151,4 Hz) RAUL pořadatel
  • 172,650 MHz Parkoviště
  • 173,725 MHz (HZS kanál U) – vjezdy do areálu
  • PMR 3 (CTCSS 141Hz) – start závodníků sobota

V areálu byly používány samozřejmě i mikrofonní linky a mikroporty ze studia ČT na frekvencích:

  • 519,000 MHz (hlavní audio linka)
  • 526,500 MHz (zahraniční studio)
  • 582,600 MHz (studio linka)
  • 687,500 MHz (Mikroport ze studia)
  • 700,750 MHz (Mikroport ze studia)
  • 740,000 MHz (audio linka)
  • 769,250 MHz (audio linka ze stadionu)