HAM RADIO Friedrichshafen 2018 – ohlédnutí

Je tomu už nějakých 5 let, kdy jsem se jel poprvé podívat na největší radioamatérskou burzu a setkání v Evropě. Ta se koná každoročně v německém Friedrichshafenu u Bodamského jezera na tamním výstavišti. Já si osobně myslím, že je to akce, kterou by měl každý radioamatér alespoň jednou za život navštívit. Okolí Bodamského jezera je navíc turisticky velmi zajímavé, takže si na své přijdou i rodinní příslušníci.

Letos jsem zjistil jednu nepříjemnou věc a tou byla velká nedostupnost ubytování na termín konání této amatérské akce. V minulých letech stačilo pár týdnů před akcí zavolat do libovolného hotelu a bylo vše zařízeno. Letos už byla nabídka ubytování za rozumné peníze v rozumné vzdálenosti od Friedrichshafenu výrazně menší. Nakonec jsem našel ubytování nějakých 20 km na rakouské straně přímo v Alpách, nějakých 900 metrů nad mořem. Hned první den jsem zjistil, že je to opravdu perfektní místo, jelikož i na malou magnetickou anténu bylo slyšet mnoho zajímavých stanic. Místo ubytování přímo v podkroví obytného domu, s výhledem na dolů na Bodamské jezero bylo opravdu skvělé. Jednak zde bylo slyšet spousta kmitočtů řízení letového provozu z Německa i Švýcarska a to včetně leteckého počasí ATIS a některých radiomajáků VOR, ale i v profi pásmech zde bylo velmi živo.

Následující den jsme se vydali na samotnou výstavu. Velmi výhodné bylo, že jsme si koupili vstupenky přes internet, takže jsme nemuseli čekat frontu u pokladen a šli jsme rovnou dovnitř. Hlavní hala byla plná profesionálních výrobců radiotechniky, radioamatérských firem a také stánků radioklubů. V této části výstavy jsem měl možnost vidět “nový” přijímač ICOM R8600 a také dlouhou dobu anoncovaný ruční přijímač ICOM R30. Další výrobci ale s nějakými extra novinkami na výstavě nebyli. Trochu jsem se těšil, že tam bude jak stánek AOR, tak třeba UNIDEN nebo WHISTLER, ale ani jeden z výrobců tam nevystavoval. Dokonce ani výrobci širokopásmových antén se příliš nepředvedli.

Součástí této výstavy je i velký bleší trh. Ten měl před pěti lety velikost třech velkých hal, které nebylo v lidských silách projít. Letos byl již o polovinu menší, ale i tak to bylo dost náročné. Obecně se na tomto bleším trhu, stejně jako i u nás, objevuje postupný úbytek radioamatérské radiotechniky. Objevuje se více počítačová technika a radiotechnika spíše výběhová (hodně opotřebená) a nebo pro sběratele historické nebo vojenské techniky. To samé bylo i zde a tak místo profesionálních radiostanic zde bylo možné vidět například vojenské antény (viz foto) nebo taktická rádia. V ruce jsem tedy měl i stanice, které by se civilistům v ruce normálně neobjevily – například Harris Falcon III, M3TR nebo RACAL.

Součástí setkání nebyla jen výstava, prodej nových stanic či použitých na bleším trhu, ale také zajímavé přednášky. Jednou z nich, na kterou jsem se dostal, byla přednáška o historickém šifrovacím stroji ENIGMA. Bylo to současně i setkání lidí, které zajímá a baví kryptografie, renovují či staví repliky šifrovacích strojů. Tato přednáška měla několik částí, jednak zde byly prezentovány počty a stavy nalezených a renovovaných přístrojů (velmi mne překvapilo, že těchto šifrovacích strojů jsou po světě přes 300 kusů), pak zde byla jednoduchá civilní přednáška o základech utajování textů a nakonec zpráva o unikátním nálezu německé námořní kódové knize z druhé světové války, kterou jsme měli možnost jednak vidět, ale také si v ní zalistovat, protože byla v naprosto perfektním stavu.

To že byla burza menší, než v minulých letech, nakonec bylo přínosem, protože jsme následující den měli víc času na plánovaný výlet do Švýcarska. Naše první zastávka byla nedaleko u hranic na okraji městečka St.Margrethen, kde je možné navštívit velké muzeum švýcarských horských opevnění. V nenápadné skalní stěně je vytvořeno obrovské opevnění, které je kompletně vybaveno originální vojenskou technikou a současně slouží i jako muzeum techniky a zbraní švýcarské armády. Toto místo opravdu stojí za návštěvu. Uvidíte zde jak vojenskou techniku komunikační, telefonní, ale také vybavení podzemních bunkrů a pro milovníky zbraní je zde velká výstava ručních zbraní, pušek ale také nábojů a projektilů.

Poté jsme pokračovali dále do vnitrozemí a jeli jsme se podívat na letiště Zürich – Kloten. Velkým překvapením byl skvělý nápad vytvořit pro letecké nadšence a airspottery možnost zaparkování aut a občerstvení přímo u hlavní přistávací dráhy. Mohli jste si v podstatě koupit do ruky dobrou kávu, kus koláče a sledovat “mastňácky” přistávající letadla hned vedle ranveje. Zkrátka žádná nesmyslná bezpečnostní buzerace, ale příjemné odpolední posezení a poklábosení na pěkném vyhlídkovém místě. Škoda, že něco takového nemáme na Ruzyni u 24ky.

Trochu mne překvapilo, že většina aktivních kmitočtů SWISS CONTROL v leteckém pásmu nevysílá z tohoto letiště. Nepočítám-li pozemní kmitočty a frekvence TWR, vše ostatní bylo vysíláno z nějakého jiného vysílače někde v horách, mimo curyšské letiště. Zpátky jsme se vraceli okružní jízdou a stavili jsme se krátce v Lichtenštejnsku.

Nakonec jsme se ještě o tomto víkendu jeli podívat i na horu Pfänder, který byl nedaleko našeho ubytování. Na něm je nejen významný RTV vysílač, ale především nádherný výhled na Bodamské jezero a okolí.

Cestou zpátky do České republiky jsme se ještě zastavili u mnichovského letiště, jelikož je zde jeden z významných radiových bodů DFS (Deutche Flug Sicherung) a je zde aktivních téměř 50 kmitočtů v leteckém pásmu pro různé vzdušné sektory a provozní kmitočty mnichovského letiště. Za zlepšených příjmových podmínek bývají tyto kmitočty slyšitelné i u nás a tak jsem si chtěl ověřit, které z nich opravdu vysílají z Mnichova.

Letošní prodloužený víkend v okolí Bodamského jezera byl opravdu povedený. Viděli jsme spoustu zajímavých zařízení a spoustu zajímavých míst a potkali spoustu zajímavých lidí. Tak zase třeba za pár let…