Velký letní DX Camp Beskydy 2018

Anténní stožáry u chaty

Tak a je to tu. Sezóna malých i velkých DX Campů začala. Sudý rok znamená konání posluchačské akce na východě republiky, tedy na Valašsku nedaleko Vsetína. Letos nám počasí přálo a tak jsme měli mimo posledního večera, kdy se přes republiku prohnalo několik bouřek, nádherně, sucho i když zpočátku trochu chladno.

S radostí jsem kvitoval, že byla letošní sestava lidí opět velmi hojná a tak se zde sešli posluchači nejen z Čech, ale také vzácná návštěva ze Slovenska. Celkem nás tedy bylo 9 a jeden jednodenní návštěvník. V tomto počtu bylo potřeba trochu organizovat poslechová místa, aby se účastníci vůbec ke svým přístrojům vešli, ale myslím, že se to nakonec ke všeobecné spokojenosti povedlo.

Technika

Hlavní rozvodnice 12V

Jako na každém DX Campu, i zde jsme zkoušeli nějakou inovaci. Byl to dlouho plánovaný a nyní konečně realizovaný hromadný rozvod 12V z jednoho zdroje na každé poslechové pracoviště. V praxi to bylo realizováno principem hlavního rozvodu a detašovanými rozvodnicemi. Každá napájecí větev byla separátně odjištěna a na hlavní rozvodnici byl informační digitální avomet pro informaci o aktuální spotřebě. Po zapojení všech aktivních přijímačů a radiostanic se trvalá spotřeba ustálila na 6A. To byl proud, který můj zdroj dá, ale zjistil jsem, že při trvalé zátěži to je velký problém a bez aktivního chlazení to nepůjde. Druhý den jsem tedy raději zdroj od-dekloval, aby měl transformátor alespoň základní chlazení. Do příště bude potřeba sehnat jiný zdroj s aktivním chlazením. Zkusím ze šuplíku vylovit návod na zapojení aktivní regulaci ventilátoru pomocí termistoru, pokud do té doby neseženu jiný. Každopádně všechny pojistky v hlavním rozvaděči přežily bez újmy na zdraví, takže je jasné, že všechny používané přijímače mají jednak kvalitně vyřešené napájení a současně i rozumnou spotřebu.

Anténní technika

RX pracoviště denní

Po zkušenostech z minulých DX Campů jsme postavili klasickou sestavu tj. dva stožáry. Jeden pro klasickou MB/VHF diskonu, jeden speciálně pro UHF válec a směrovou anténu na pásmo UHF. Vedle této sestavy jsem přivezl samozřejmě i osvědčenou dvojitou smyčkovou anténu LZ1AQ pro poslech KV, resp. NDB majáků. K této sestavě ještě Petr OK1HPX připojil menší doplňkový stožár s anténou na pásmo MB pro poslech stanic BMIS.

Signály z obou hlavních stožárů byly sdruženy pasivním pásmovým slučovačem. U firmy TEROZ jsem nechal udělat slučovač, který nejen posílá napájení do obou zesilovačů u každé antény, ale také má vlastní oddělovací přepážku, aby nedocházelo k zakmitávání zesilovačů přes tento spojovací prvek. Sloučený signál šel opět do 16ctinásobného aktivního rozbočovače a pak na každé pracoviště. Bohužel jsem letos nestihl osadit nový zesilovač LNA-WIDE verze 3.0, takže to bude plán až na podzimní DX CAMP na Jizerské hory.

Před zesilovačem na pásmo VHF byl použit opět klasický filtr proti CCIR (žlutá krabička) a již bohužel nutná dolní propust pod 470 MHz. Ty jsem objednal u firmy TEROZ a Richard OK2SCN upravil parametry této zádrže tak, aby měla v okolí 470 MHz vyšší strmost a nepotlačovala signály v pásmu 465-470 MHz. Před UHF válcem byla použita ta samá zádrž nad 470 MHz a použit byl nový zesilovač pro UHF pásmo od firmy TEROZ (zesilovač č.600) se ziskem 17dB, vysokou vybuditelností a velmi nízkým vlastním šumem 0,8 dB. Tento zesilovač je sice trochu dražší, ale rozhodně se okamžitě osvědčil.

Pro pásmo dlouhých vln jsem použil klasickou dvojitou smyčkovou anténu, ale dal jsem dohromady dva různě dlouhé napájecí (ovládací) kabely. Autor nedoporučuje delší přívodní kabel, než 15m a tak jsem dal dohromady jeden desetimetrový a jeden o délce 30m. Když jsem zběžně prolaďoval pásmo, zjistil jsem, že generovala anténa při použití obou kabelů v podstatě téměř stejné signály. Výhodnější ovšem bylo umístit pomocí delšího kabelu anténu dál od chaty, čímž se snížila úroveň šumu a průmyslového rušení. Do příští sezóny bych rád vyřešil úplně novou konstrukci antény, aby byla rychle a lehce demontovatelná a současně měla větší aktivní plochu a lepší připojení zesilovače.

RX pracoviště noční pro lovení NDB

Přijímače

Letos jsem na DX CAMP vzal výrazně menší sestavu, protože není potřeba sebou tahat desítky rádií, pokud máte strategii hledání frekvencí jasně rozmyšlenou. Jako přijímač pro všeobecné proladění nebo točení zájmových kmitočtů jsou použil Icom R1500. Pro ověření známých frekvencí jsem použil UNIDEN UBCD3600, který veškerý provoz i nahrává a jako novinku a samozřejmě za účelem testů i nový mobilní skener WHISTLER TRX-2. Ten mne velmi zajímal především z důvodu testů na ziskovější anténní soustavě pro točení známých frekvencí. Výsledky testů budou v recenzi, kterou připravuji zde na web. Pro hledání v leteckých pásmech jsem sebou samozřejmě nezapomněl vzít i AirSpy a pro poslech a nahrávání pásma NDB jsem měl k dispozici WinRadio Excalibur.

Příjmové podmínky

Podmínky v první polovině června ještě nahrávají tvorbě sporadické vrstvy Es, ale jelikož se pomalu blížíme k minimu sluneční aktivity, jsou i tyto podmínky mnohem vzácnější, méně stabilní a letos se to opět potvrdilo. Zatímco sezóna Es začínal v druhé polovině května, po polovině června již maximální kmitočty (MUF) každodenní vrstvy Es přesahovaly 100 MHz jen velmi vzácně. Bilance příjmu VOR majáků sice nebyla úplně špatná (letos jsem zachytil nějakých 25 VOR majáků), jelikož se objevovaly mimo notoricky známých destinací v Řecku také méně časté majáky z centrálního Španělska a dokonce i pro mne nová země Egypt, proti minulému roku to ovšem byla celkem slabota. Minulý rok jsem totiž zachytil VOR majáky 69x a to jsem zcela určitě neseděl u rádia pokaždé, když se MUF přehoupl přes 120 MHz.

Letos jsme na DX CAMPu oddělili stožáry antén dál od sebe a VHF anténa byla umístěna více na severovýchod. Musím ale bohužel konstatovat, že to žádným extra přínosem nebylo, jelikož signály známých stanic ze severní Moravy nebyly nijak výrazně silnější, ale naopak z jihu a z Vysočiny byly signály slabší, takže se příště budeme raději držet klasické koncepce umístění antén, kterou jsme si v minulých ročnících vyzkoušeli. Inu každá, i špatná zkušenost jest zkušeností – foukáním kouře pod hladinu vodní zlato opravdu nevznikne.

Zato UHF pásmo bylo opravdu velmi živé a zachyceno bylo opravdu mnoho zajímavých stanic. Dokonce podle Hepburna měly být zlepšené tropo podmínky a také ano. V pásmu UHF se objevila spousta digitálních stanic z Rakouska. Vesměs to byly sítě, které jsem identifikoval v minulém roce, kdy jsem pobýval krátce nedaleko Bratislavy.

NDB Holešov HLV

SKY AVENGER 2018

Velké letecké cvičení se stejnojmenným názvem probíhalo přímo v době konání DX CAMPu. A to byla opět perfektní možnost vyzkoušet rychlost detekce stanic v prvním i druhém leteckém pásmu pomocí přijímače AirSpy, který dokáže detekovat při vhodném nastavení stanice v taktu 2s. Do tohoto cvičení se zapojily naše vzdušné síly (JAS39 GRIPPEN, L159 ALCA, Let L410, Mi171), americké F16ky, tanker KC135 USAF a samozřejmě přehledový létající radar AWACS. Naše letadla používala standardní volací znaky (MAIDEN, PEGAS, BUTCHER, CABBY a DUSTER). Američani používali volací znaky TEXAS, GUNFIGHTER a tanker HUSKER. AWACS používal samozřejmě standardní volací znak MAGIC. Komunikační frekvence nebyly kupodivu neznámé. Některé klasické komunikační kanály BLUE se změnili funkčně na RED a probíhalo na nich cvičení. Oživlo několik kanálů, které jsou používané jen během cvičení a v případě bojových vrtulníků Mi171 oživly i kanály AIR-GND v UHF pásmu a také byly aktivní frekvence AIR-AIR v pásmu 140 MHz. USAF F16ky měli mezi sebou AIR-AIR komunikační frekvenci v pásmu UHF, kterou jsem ještě v záznamech neměl, ale jeden den použili i klasický kanál v pásmu VHF. Zkrátka, frekvence byly víceméně známé, jen od nich chybí nějaké kódové označení NATO, pokud nějaké vůbec mají.

Velkou zajímavostí bylo používání digitálních sítí. Naše Grippeny používají v pásmu UHF speciální jednoúčelový digitální systém s frekvenčním skákáním. Jedná se o několik sad 10 kmitočtů rozprostřených po celém pásmu 230-380 MHz. Ty slouží pravděpodobně nikoliv jako hlasová komunikace, ale jako telemetrie mezi letadly, kdy si palubní počítač předává takto stav paliva, raket, nábojů apod. na palubu spolubojovníka. Tento systém ovšem není kompatibilní například se systémem LINK16, takže ačkoliv by tyto informace mohly být zajímavé i pro Flashbacka, nemá k nim přístup. Zde se ovšem objevila nová datová komunikace a to klasického typu HQ (Have Quick) v UHF pásmu se šířkou kanálu 100kHz, což odpovídá standardním stanicím. Moje domněnka je tedy taková, že se jednalo o komunikační linku buď mezi F16kami nebo mezi tankerem a “někým”. Jelikož byl signál velmi stabilní, řekl bych, že se jednalo spíš o signál z tankeru, který nemusel být hlasová komunikace, ale klidně nějaká telemetrická data.

Schody na Hostýn

Výlety a jiné akce navíc…

Jak již jsem v minulosti psal, DX CAMP není jen o sezení u přijímače nebo SDR a počítače. Jsou to i výlety na zajímavá místa a nebo zajímavé akce. Letos byla oboje. Výlet se konal, mnou již několik let připravovaný, Hostýn. Kostel, rozhledna a celý areál na Hostýnu opravdu stojí za návštěvu. Jednak je zde velmi zajímavé prostředí a tím nemyslím jen pro věřící, ale například z rozhledny je nádherný výhled až k Olomouci a kdyby byla lepší viditelnost, jsem přesvědčen, že by byly vidět i Jeseníky. Přímo z rozhledny jsem zkoušel spojení až na chatu a bez nejmenšího problému. Na tomto místě můžete vidět spoustu zajímavých staveb a objektů. I když nutno podotknout, že ne vše bych nechal. Například spousta komerčních “pouťových” stánků, nebo doprostřed místa postavená větrná elektrárna, celý dojem doslova kazí. Celkový dojem je ovšem určitě pozitivní.

Poté jsme se vydali hledat nedaleký traťový radiomaják NDB na okraji Holešova “HLV” vysílající na frekvenci 448 kHz.

Jako zajímavou akcí bylo hledání filmařů v okolí Velkých Karlovic. Na jednom sdíleném kanálu se objevili filmaři a dle analýzy provozu bylo jasné, že se jedná o stejnou partu lidí, jaká natáčela předminulý rok seriál Doktor Martin. Vydali jsme se tedy hledat, kde se tedy natáčí. Web České televize potvrdil, že se něco takového skutečně děje a jelikož zde byly stanice velmi dobře slyšet, bylo jasné, že nejsou rozhodně daleko. Vydali jsme se tedy na lov do Velkých Karlovic, kde jsme samozřejmě nic nenašli. A když už jsem to chtěli vzdát, na poslední značce na výjezdu z Karlovic visela malá, vzhůru nohama otočená šipka MLIF – tedy FILM. Bylo tedy vše jasné. To jsme ovšem netušili, že pojedeme ještě nějakých 5 km lesními cestami, kam by nás nikdy nenapadlo někoho hledat. Až jsme vyjeli až skoro na slovenské hranice a tam jsem to všechno našli. Proto byly stanice velmi dobře slyšet, protože byli filmaři nějaké 2km od naší chaty, ale skoro stejně vysoko, takže jsme tam na ně téměř koukali. Jelikož jsem si sebou vzal nezbytný AirSpy, okamžitě jsem začal hledat mikroporty a byl jsem úspěšný. Mikroporty pracovaly na frekvencích 610,000 MHz ; 630.000 MHz ; 694.000 MHz ; 802,500 MHz a 838,100 MHz. Zkrátka lov skončil úspěšně 🙂

Jako perličku ještě musím uvést zajímavý experiment s čínskými DMR radiostanicemi AnyTone D868UV. Ty jsme měli ve dvou kusech k dispozici a tak jsme si vyzkoušeli i teoretický dosah. Když jsem se vydal do Vsetína na dobrou večeři do jedné nejmenované výborné restaurace (U čerta) tak jsem si vzal stanici sebou a zkoušeli jsme spojení na chatu, kam to až bude chodit. Výsledek byl pro všechny překvapivý. Spojení až do Vsetína naprosto bez problémů (stanice-stanice, tedy pendrek-pendrek) a to na vzdálenost 17 km kopcovitým terénem. Holt, lepší oddíl…

Závěr

Velký letní DX CAMP se opět povedl. Setkání s příjemnými lidmi, stejně postiženými, jako já, mne vždy potěší a velmi se na takové akce těším. Nalezena byla spousta zajímavých frekvencí, proběhla spousta zajímavých hovorů a vypito bylo několik litrů piva a nějaká ta lahvinka výborné pálenky. Zkrátka radio-aktivní dovolená, jak má být. Těším se tedy na podzimní akci u nás na Jizerkách, kdy se opět ve větším počtu setkáme a budeme si moct sdělit novinky, vyzkoušet radiotechniku a různé technické vychytávky a pomůcky.