Malý kvíz pro posluchače II.

Po úspěšném malém kvízu pro posluchače, je zde pokračování. Nejprve ale vyřešení prvního kvízu.

Všechny tři nahrávky byly stanice vojenské letecké meteorologické služby. Tyto stanice vysílají stejně jako v civilní letecké dopravě 24 hodin aktuální meteorologické informace pro piloty.  Tyto stanice jsou pro nás posluchače zajímavé především z důvodu toho, že vysílají neustále a je úplně jasné, z jakého letiště. Lze je tedy použít jako radiové majáky signalizující zlepšené příjmové podmínky. Většina frekvencí civilních stanic ATIS a VOLMET je možné nalézt v příručkách AIP příslušných států. To, co tam ovšem nenajdete, jsou stanice armádní, které mohou “beztrestně” měnit i frekvenci a zda jsou kmitočty koordinovány s orgány spravující kmitočtové spektrum, je samozřejmě otázkou.

Zajímavostí vojenských meteorologických stanic jsou použité hlasové syntetizéry. Ty jsou vždy postavené na amerických hlasech, takže české názvy vyslovené americkým počítačem znějí opravdu nesrozumitelně a pro správné vyluštění je občas potřeba notná dávka fantazie.

Nahrávka č.1 – Prostějov – bývalé letiště, nyní částečně ještě aktivní vojenská vrtulníková základna

Nahrávka č.2 – Líně – plzeňské letiště, nyní jen pro vojenskou leteckou záchrannou službu

Nahrávka č.3 – Bechyně – bývalé vojenské letiště, nyní vrtulníková základna

Soubory s audio nahrávkami byly staženy cca 100x a zpětnou vazbu, tedy výsledné identifikace poslalo 20 posluchačů. Drtivá většina z nich poznala všechny tři nahrávky a někdy k tomu dopomohla i náhoda, ale také logická dedukce. Všem úspěšným řešitelům gratuluji a těším se na další spolupráci.

KVÍZ Č.2

Tentokrát budou ve velké výhodě ti, kteří jsou zvyklí stejně jako já signály nejen slyšet, ale také vidět a to především pomocí zobrazování spektra tzv. vodopádem. Druhý test se bude totiž točit kolem vizualizace radiových signálů.

Všechny ukázky je možné zachytit různě po celém území ČR samozřejmě na rozumném přijímacím místě, jelikož se jedná o lokální služby. Pokud již máte zkušenosti ze sledování spektra, měli by jste celkem spolehlivě určit následující signály i bez nutnosti zvukové identifikace, jelikož mají velmi specifický spektrální “otisk”.

Ukázka č.1. – je jednoduchá (pro začátečníky). Jedná se o signál s úzkou šířkou pásma jen 6 kHz. Tento signál můžete nalézt v profesionálních pásmech VHF i UHF, ale i v pásmech radioamatérských.

Ukázka č.2.–  by také neměla být příliš složitá. Signál zabírá šířku pásma cca 18 kHz, nalézt jej můžete v profesionálních pásmech UHF. Specifické pro tento druh provozu je dobře patrná synchronizační nosná cca 1,5 kHz od kmitočtového středu radiového kanálu.

Ukázka č.3.–  je také poměně jednoduchá. Signál zabírá opět jen cca 6 kHz. Zahlednout jej můžete v profesionálních pásmech VHF i UHF.

 

Ukázka č.4 – Signál zabírá pásmo 1,6 MHz. Typický obraz spektra je řada výrazně oddělených nosných vln.

 

Ukázka č.5 – Tento signál zabírá pásmo cca 15 kHz. Jedná se o krátké vysokorychlostní datové pakety.

Ukázka č.6 – Tento graficky zajímavý analogový signál, který zabírá pásmo cca 25 kHz a naladit ho můžete na celém území ČR.

Ukázka č.7 – Tento signál zabírá pásmo cca 20 kHz. Jedná se o analogový signál.

Myslím, že ani tento test není nijak výrazně těžký a věřím, že pro vás nebude žádným poblémem identifikovat všech 7 ukázek ze spektra. Již se těším na vaše řešení tohoto malého posluchačského kvízu. Výsledky mi prosím posílejte na E-mail.