Podzimní DX Camp – Jizerské hory

Letošní po rádiové stránce velmi povedená sezóna se pomalu chýlí ke konci a tak bylo potřeba provést zhodnocení letošní sezóny spojené s dalšími technickými testy na prodlouženém DX Campu. Tentokrát jsme zvolili oblíbenou chatu v Jizerských horách nedaleko Kořenova a myslím, že jsme rozhodně udělali dobře. Tento DX Camp začal v neděli, aby bylo možné v klidu připravit techniku a udělat pár testů.

Nedělní počasí nás velmi mile překvapilo, protože ani přes hrozící nebezpečí deště se nic zvláštního nestalo a měli jsme čas vše “v klidu” připravit. Slovní spojení v uvozovkách není náhodné, protože jsme si vyzkoušeli rychlost stavby dvou stožárů na dvě základní pásma VHF a UHF, přípravu techniky a kabelového rozvodu. Jelikož byly tyto úkoly rozděleny do dvou skupin lidí, byl výsledek výborný. Za 90 minut stála veškerá technika na místě, celá soustava byla zapojena a po dobrém obědě, jelikož se na chatě ten den vařilo, jsme mohli přistoupit k testům.

Technika

Cílem testů bylo porovnání zesilovačů v UHF pásmu. Zapojení bylo klasické tj. UHF Sirio válec, za kterým byla připojena dolní propust pod 470 MHz pro odfiltrování DVB-T a LTE sítí. Za filtr byl již připojen zesilovač.

Připraveny byly tři zesilovače:

  • TEROZ ultra low noise 17dB/0.8dB
  • TEROZ low noise 20dB / 1dB
  • LNA z Ebay s SPF5189Z 18dB / 0.6 dB

Pro porovnání jsem použil AirSpy s programem SpectrumSpy a klasický SDR Sharp pro sledování celého spektra a inkriminovaných částí, především v blízkosti DVB-T pásma. Všechny tři zesilovače nevykazovaly problémy se silnými signály a negenerovaly rušící signály. Rozdíl byl v podstatě jen v zisku. Jelikož všechny tři zesilovače generovaly vlastní šum jen kolem 1 dB, bylo šumové pozadí celého pásma posazeno poměrně nízko.

Jelikož byla celá anténní soustava navrhnuta pro pokrytí ztrát ve vedení, koaxiálních přechodkách a pasivních rozbočovačích, po zapnutí zesilovače zvedla se úroveň šumu skutečně jen o cca 1 dB. Slabé stanice byly viditelné na vodopádu a dobře slyšitelné i vedle super-silných místních stanic. Zkreslení přijímaných slabých signálů jsme testovali pomocí dekódování slabých německých vysílačích sítě TETRA. Jelikož na úrovních slabých signálů byly rozdíly mezi jednotlivými zesilovači jen minimální, zkouška zkreslení konečně ukázala trochu relevantní výsledky. Nakonec v tomto prostředí vyšel poměrem zisk/zkreslení nejlépe “obyčejný” Low Noise zesilovač pro pásmo UHF, rozhodli jsme ho tedy nechat u antény i na celé konání DX Campu.

Pro pásmo VKV jsme použili konečně v “ostrém provozu” nový zesilovač LNA-WIDE 4.0. Ten se nakonec opravdu osvědčil, byl naprosto stabilní. V minulé sezóně jsme se potýkali s problémem zakmitávání zeslovače přes pásmový slučovač. V této konfiguraci se zesilovačem 4 generace se tento problém neobjevil ani na chvíli, takže mám silné podezření, že byla na vině starší verze zesilovače instalovaná do nevhodné krabičky nevhodným způsobem. Vše bylo naprosto spolehlivě pospojeno, takže na příjem neměly vliv ani povětrnostní podmínky – konkrétně silnější vítr, který sem tam zacvičil s anténní soustavou.

Druhým technickým testem bylo nasazení nového napájecí zdroje 12V/200W. Z něj bylo za plného provozu trvale odebíráno zhruba 100W a pomocí aktivního chlazení, které jsem na něj před časem instaloval, zahřívání všech částí zdroje bylo v normě. Tento zdroj se tedy osvědčil i pro trvalý provoz na celotýdenní DX Campy.

Příjmové podmínky

Předpověď šíření byla na týden konání akce více než příznivá, jelikož dle Hepburna měly být dobré podmínky směrem na jih, jihovýchod a severozápad od nás, tedy všechny zajímavé směry. A výsledek na sebe nenechal čekat. V leteckém pásmu byla úplná žeň zajímavých stanic. Při prvním proladění pásma jsem byl velmi překvapen, jak nádherně byly slyšet stanice ATIS nejen z Čech (VODOCHODY, PRAHA, BRNO apod.), ale také KARLOVY VARY a dokonce i nové stanice ATIS z letišť Prostějov a Bechyně. Z Německa zde doslova burácel ATIS DRESDEN a poté se k němu přidal i ERFURT ATIS. Jeden večer se podmínky skutečně otočily směrem daleko na západ a začaly být slyšitelné stanice HANNOVER ATIS a VOLMET a samozřejmě i známý MÜNCHEN ATIS a LEIPZIG ATIS. V druhé polovině DX Campu se podmínky otáčely směrem na jih a tak bylo možné slyšet ve výborné kvalitě všechny meteo stanice WIEN, burácející SALZBURG ATIS, LINZ a KLAGENFURT. V leteckém pásmu bylo navíc možné sledovat řadu pozemních stanic řizení letového provozu vysílajících z okolí výše jmenovaných letišť včetně pozemního provozu.

Co se týká profesionálních pásem, stanice ze středních, východních a severozápadních čech byly slyšitelné v podstatě jako místní. Zajímavostí ovšem byly skutečně dálkový příjem stanic z jižních Čech, Vysočiny a dokonce severní a jižní Moravy. V těchto místech se právě začaly objevovat nové velké i menší digitální sítě, které začínají v poslední době nabývat na počtu a hustotě. Díky cenově dostupným vysokokapacitním sítím DMR se objevuje velké množství průmyslových podniků, které takto řeší vnitro-podnikovou komunikaci a nahrazují tak mnohdy nefunkční nebo nekoherentní místní radiové sítě. Digitální přijímače a radioamatérské stanice DMR tak v poslední době v tomto směru opravdu nabývají na významu.

Na tomto místě bylo možné sledovat ohromné množství stanic BMIS a to dokonce už i na nových kanálech v pásmu 81 MHz.

Po delší době jsem se opět dostal k rozsáhlejšímu průzkumu sítě PEGAS, přesněji ke sledování změn šíření podmínek i v tomto pásmu. Výsledky byly velmi zajímavé. Jelikož bohužel za plného provozu sítě je velmi problematické sledovat větší množství buněk, protože jsou často řídící kanály překryty hovorovými z jiných krajů, bylo nutné dělat průzkum sítě až v nočních hodinách, kdy je provoz malý. V tuto dobu jsem vytipoval několi desítek buněk z různých krajů a spustil výpis provozu, aby bylo možné sledovat, jak se mění podmínky během noci a rána. Velkým DXem v tomto směru bylo úspěšné zachycení buňky Dyleň ze západních Čech nebo řady buněk z Vysočiny. Spousta řídích kanálů zajímavých kót bohužel má sdílený kmitočet s kanály z jiných krajů, takže byly nedosažitelné. I tak ale v multimonitorovacího režimu jsem tedy bez nějakého vysokého nároku na výkon počítače sledoval 33 RBS současně. Až budu mít chvíli času, zkusím si projít LOGy, zda se na nějaké buňce během noci neobjevila změna šíření – tedy změna identifikace buňky.

Počasí a DX Camping

Nejen rádiem živ je člověk a tak musím také uvést i jiné neméně důležité aspekty celého DX Campování. Počasí nás opravdu nezklamalo. Lepší podzimní DX Camp jsme si opravdu nemohli přát. Zatímco v údolích se válela mlha a inverze, tady bylo slunečno a nádherně teplo, takže jsme mohli kolem chaty běhat v triku. Když si představíte, že se jedná o místo na hranici 1000 metrů nad mořem, nelze než zvolat – díky přírodo ! Provozovatelé chaty nám také vycházejí maximálně vztříc, takže příjemné ubytování, vydatné snídaně a pípa piva k dispozici hovoří za vše a těm musí přijít také náš dík. Skvělá kuchyně za rozumné peníze v penzionu “U Zvonku” v nedalekém Kořenově, kam jsme chodili (a někteří jezdili) na obědy musím také vyzdvihnout. A podvečer bylo možné sledovat krásné kýčovité západy slunce.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se zůčastnili tohoto DX Campu a věřím, že si tento mimořádně povedený poslední letošní DX Camp užili stejně jako já. Nyní nás čeká zimní pauza, kdy je možné analyzovat nahrávky a záznamy provozů z těchto akcí a napřesrok se doufám opět v hojném počtu setkáme. Tentokrát na jiném místě, ale zcela jistě neméně zajímavém.