Icom IC-R30

Ruční širokopásmové přijímače firmy Icom jsem zde již párkrát popisoval. Tyto přijímače bych nezařadil do kategorie “radioskenery”, protože nejsou softwarově příliš vhodně přizpůsobeny pro periodické prohledávání pásem. Jejich devizou je výrazně kvalitnější přijímač, všechny druhy provozu, poměrně přehledné ovládání a jednoduchá správa pamětí.

Letošní rok na výstavě ve Friedrichshafenu jsem měl v ruce nový nadějný ruční přijímač s označením IC-R30, který se mi nyní dostal na stůl a mohl jsem jej v klidu otestovat.

Základní takticko-technická data

  • Rozsah 0.1 – 3305 MHz bez mezer (RX1) / 108-520 MHz bez mezer (RX2)
  • 2000 pamětí ve 100 skupinách + 100 pamětí pro search (od-do), 200 pamětí autostore, 100 pamětí pro vynechání QRG – to vše x neomezeně (SD karta)
  • Druhy provozu: FM,AM, SSB, CW, P25,D-STAR, NXDN, dPMR, D-CR
  • Krok: definovaný 10Hz – 200 kHz (včetně 8,33 a 6,25 kHz)
  • Rychlost skenování VFO: 200 k/sec (!)
  • GPS přijímač (záznam polohy), nahrávání hlasu na SD, 2 nezávislé RX, Bluetooth audio a data, Micro USB, dálkové ovládání přes iOS nebo Android

MECHANICKÉ PROVEDENÍ A ERGONOMIE

Icom R30 kopíruje designovou linii profesionálních IDAS radiostanic řady F3400. Na první pohled vás zaujme svým mechanickým provedením. Jednak to není žádné miniaturní zařízení (na výšku se dá směle srovnat s Unidenem UBCD3600), ale je výrazně tenčí a má příjemně zkosené hrany, tím pádem mnohem lépe padne do ruky. Pokud nenosíte přijímač za pasem, není nutné ani připojovat zezadu klips. Tento design má na druhou stranu nevýhodu a tou je menší stabilita stojícího přijímače s vetší anténou a připojení na externí anténu znamená, že přijímač na stole nestojí vůbec. Vše naštěstí zachraňuje originální nabíjecí stojan, který je v základním balení u přijímače.

Co vás rozhodně mile překvapí je řehtačka (DIAL). Volič je z robustního vroubkovaného plastu posazeného na příjemné mechanickém přepínači. Otáčení DIALem je příjemně plynulé, bez hlasitých projevů na rozdíl od ručních skenerů UNIDEN. Další velmi pěkně provedená záležitost je klávesnice. Ta není gumová, ale celo-plastová a prosvětlená. Tlačítka jsou sice relativně nízká a plochá, ale velká, takže i s většími prsty ji budete bez problémů ovládat a reakce na stisky kláves jsou okamžité.

Jelikož je přijímač odolný proti vodě a prachu, jsou všechny konektory kryté gumovými krytkami a to včetně čtečky SD karty a MicroUSB konektoru pro připojení na počítač. Na levém boku přijímače jsou umístěna funkční tlačítka pro zapnutí přijímače, nastavení Squelche a tlačítka UP/DOWN jejichž funkci lze měnit za běhu. Tato jsou jako jediná gumová, ale s přihlédnutím k funkci se počítá s tím, že budou používána mnohem méně a měla by tedy vydržet. Jelikož nejsou nijak popsaná (nápisy jsou vylisovány), nehrozí jejich smazání. Klávesy jsou ovšem kvůli designu nízko-profilové, takže se hůř mačkají.

Anténa se připojuje klasickým SMA konektorem, takže vás nečeká žádné překvapení. K přijímači je originální Li-Ion baterie, která tvarem kopíruje design, takže z přijímače nevyčnívá na žádnou stranu. Pokud si ale pořídíte bateriové pouzdro, v zadní části je širší než přijímač, takže pak se trochu zvětší základna a zlepší stabilita přijímače na stole. ale nijak dramaticky.

SOFTWARE A OVLÁDÁNÍ

DISPLEJ

Displej přijímače je tím, čím měl být u ID51, tedy proti této stanici je větší, perfektně čitelný i pro uživatele se slabším zrakem a to v režimu 2xVFO, kdy je na displeji informace o dvou kmitočtech. Displej je stejně monochromatický, jako u radiostanic řady ID a to bohužel včetně vyblitého bílého podsvětlení. V dnešní době inverzních OLED displejů u radiostanic a skenerů bych si měl představit něco jiného, ale na druhou stranu si myslím, že je to z důvody úspory baterie a z části pro nižší cenu přístroje.

Na displeji máte neustále kompletní informace o nastavení přijímače s tím, že se některé provozní informace objevují jako “pop-up” okna. V režimu 1xVFO není displej využíván optimálně. Výrobce opět řešil (podobně jako u ručních skenerů UNIDEN), co s velkým displejem, když potřebuje zobrazovat jen minimum informací. Icom vám dává na výběr, zda chcete pod kmitočtem zobrazit informace o GPS pozici (úplně stejná obrazovka jako u radiostanic řady IDxx) nebo jen hloupé zobrazení data. Dolní polovinu displeje můžete využívat také jako jednoduchý spektrální analyzátor provozu v okolí kmitočtu, ale jen na vyžádání. Není to jednoduše jedním stiskem klávesy aktivovatelná funkce. Na druhou stranu je to určitě mnohem lépe rozvržené, než u šíleně přeplácaného displeje UNIDEN SDS100, kde můžete nacpat spousty miniaturních nečitelných informací.

Když přijímač přepnete do režimu dvojitého VFO, je situace trochu jiná. Tam už se displej využívá celý a to ještě pomocí známého triku dynamické změny velikosti písma podle toho, které VFO momentálně ovládáte. Základní rozvržení obrazovky samozřejmě měnit nemůžete, ale můžete několika málo položkách měnit typ zobrazovaných informací. Co se týká podsvícení displeje, opět máte několik voleb, za jakých podmínek se tato funkce aktivuje.

OVLÁDÁNÍ

Jak již jsem naznačil, firma ICOM převzala nejen design z jiných řad zařízení, ale i softwarovou stránku a to konkrétně od radioamatérské řady radiostanic ID51 (ID31). Pokud vlastníte, nebo jste někdy vlastnili toto zařízení, máte 80 procent ovládání zvládnuté. Základní provozní funkce (změna kmitočtu,pásma,druhu provozu, kroku, nahrávání apod.) jsou jako primární funkce. Pokud by jste tento přijímač používali v autě, nemusíte pro změnu základních parametrů nikam složitě do menu, vše vyřídíte jedním nebo dvěma kliknutím do klávesy. Velkou výhodou v tomto směru je fakt, že si přijímač pamatuje naposledy používané funkce a paměťové banky. V praxi to znamená, že když například spustíte skenování určitého rozsahu nebo paměťové banky, pak přijímač zastavíte, jako první volba při opětovné aktivaci skenování je poslední rozsah (banka). Stačí tedy dvakrát klepnout na SCAN a ihned pokračujete ve skenování vámi naposledy používané sady pamětí.V podobném gardu to je i s nastavovacím menu. Pokud jste někde měnili nastavení přijímače v menu, poslední měněná položka se vám nastaví jako aktuální, aby jste mohli poslední položku nastavit jinak nebo opět vypnout.

V režimu 2xVFO ovládáte dva separátní přijímače. V praxi to znamená, že můžete nejen poslouchat současně dva kmitočty, ale můžete mít také úplně jiný režim a dokonce i jinak nastavené parametry obou přijímačů. Jediné, na co musí uživatel dávat pozor je, který z přijímačů má momentálně prioritu, tedy, který momentálně ovládá. V praxi pak tedy není problém skenovat na jednom přijímači zájmovou sadu pamětí a druhém jinou, nebo skenovat VFO, zkrátka dle libosti.

Co se týká nastavení parametrů, máte zde dvě základní menu. V hlavním MENU máte k dispozici všechny možné doplňkové funkce přijímače a globální nastavení parametrů, komunikace s okolím či paměťovou kartou. Pro nastavení parametrů příjmu slouží ovšem tzv. QUICK MENU, ve kterém se mění položky vztahující k aktuálnímu režimu (VFO režim má jiné položky, než paměťový). Pomocí QUICK MENU tedy ve VFO režimu aktivujete například ATT, nastavíte úroveň RF GAINu, zapnete skenování subtónů atd. V režimu MEM zde editujete aktuální paměť, zapnete vynechávání (SKIP) apod. Když si na toto logické dělení nastavení funkcí přijímače zvyknete, budete umět ovládat zařízení velmi rychle a efektivně.

Prohledávání pásem (VFO scanning) má stejnou chybu jako všechny předešlé řady radiostanic a skenerů tj. vyhledávání akceptuje kmitočtový rastr, který je nastaven v daném pásmu. To znamená, že pokud jste například naposledy nastavili v pásmu 430 MHz krok 12,5 kHz a zapnete skenování tohoto pásma, bez ohledu na to, jaký krok je uložen u příslušného rozsahu, opět se aktivuje 12,5kHz, dokud jej ve VFO režimu nezměníte. Drobnou útěchou je, že se pro každý přijímač dají nastavit jiné kroky, můžete si tedy pásmo zkusit nastavit tak, aby jste při odlišných rastrech střídali přijímače A/B.

Obecně si myslím, že je ovládání výrazně přímočařejší, než u skenerů UNIDEN nebo nových přijímačů AOR (viz recenze AR-DV10). Funkce přijímače vychází z radiostanic, kde je kladen důraz na potřebu rychlé změny parametrů aktivní frekvence a tak vám bude stačit jednou projít všechna menu a budete mít ihned přehled o tom, co se kde nastavuje a příště už půjdete na jistotu. Nicméně je zde řada parametrů, které nastavíte stejně jenom jednou a v praxi pak budete používat jen asi třetinu funkcí. Ohromnou výhodou je opravdu vysoká rychlost reakcí přijímače na jakoukoliv volbu s absencí funkcí dlouhých stisků, které obecně prodlužují jakékoliv ovládání.

SOFTWARE

To je bohužel slabá stránka tohoto zařízení. K tomuto přijímači neexistuje momentálně žádný software úplně zdarma. Originální software od ICOMa nebo známé firmy BUTEL jsou placené. Znamená to tedy, že budete muset zainvestovat nějaké peníze do programu spravujícího paměti. I když je ovládání relativně dost přehledné, určitě nebudete chtít ukládat paměti z klávesnice, ale raději z počítače, kde je to výrazně rychlejší. Naštěstí je zde alternativní možnost a tou je uložit obsah pamětí v přijímači na paměťovou SD kartu ve formátu CSV a ten otevřít v nějakém spolehlivém programu typu OFFICE a zkusit to editovat zde. Přijímač umožňuje importovat soubor CSV zpět. Nesmíte, ale editací zlikvidovat strukturu souboru, takže editor MS OFFICE asi nepřipadá v úvahu.

PRAKTICKÉ FUNKCE PŘIJÍMAČE

DVOJITÉ VFO : Základní výhodou tohoto zařízení jsou beze sporu dva separátní přijímače. To je výhoda, kterou jste mohli využít jak radiostanic ICOM řady “ID”, “E” ale i předchozí verze širokopásmového přijímače IC-R20. Přijímač označený jako “A” je širokopásmový a má k dispozici celý rozsah až do 3,3 GHz bez mezer. Bohužel to má za následek, musíte u tohoto přijímač mít trvale nastavený RF-GAIN o dva stupně menší (na hodnotu 7 z 10) a pak jej můžete bez problémů používat i na velké anténě. Přijímač “B” má omezený rozsah 108-520 MHz, ale zato disponuje filtry, takže není potřeba toto VFO nijak výrazně omezovat na citlivosti. Přijímač naštěstí disponuje funkcí trvale separátního nastavení obou VFO, takže si VFO “A” trochu zatlumíte. Tato funkce ovšem bohužel jedna z vlastností paměťových kanálů, takže u každé paměti určujete, jak má být nastavený RF-GAIN bez ohledu na to, na jakém přijímači budete paměť aktivní. To znamená v praxi že si musíte předběžně určit které pásmo nebo paměťové kanály budete na kterém rádiu skenovat. Ideální stav je když jeden přijímač používáte pro skenování zájmových kanálů, u nich nastavíte RF-GAIN pro přijímač, kterým je budete skenovat a ostatní nastavíte dle druhého. Je ovšem nutné počítat s tím, že druhý přijímač nemá plný rozsah. Pokud tedy například uložíte do paměti kanály v pásmu MB (66-88 MHz), nebudou se na přijímači “B” vůbec zobrazovat. V režimu VFO je to jedno, protože je každý přijímač nastavený separátně a procesor má neustále nastavený RF-GAIN na hodnotu, kterou jste zadali, dokud ji nezměníte.

BLUETOOTH FUNKCE: To je kapitola u které se musím trochu pozastavit, protože to je podle mne skvělá funkce. Jednak můžete k přijímači připojit téměř jakoukoliv bluetooth audio sadu, nebo sluchátka a zvuk tak distribuovat nejen do nich, ale současně i do fyzicky připojených sluchátek. Dva lidé tak mohou de facto poslouchat jeden přijímač současně. Případně můžete přes bluetooth distribuovat zvuk do počítače (ideální pro připojení k programu typu Zello) a současně i zvuk poslouchat, aniž by jste počítač připojovali fyzicky k přijímači. Přijímač disponuje funkcí “auto-connect”, znamená to tedy, že spárované zařízení automaticky může převzít zvuk. Stačí tedy zapnout Bluetooth sluchátka a přijímač automaticky přepne zvuk na ně. Nemusíte se tak zdržovat opětovným připojováním. Další z výborných funkcí Bluetooth je připojení k mobilnímu telefonu se systémem Android nebo iOS. K dispozici je zdarma ovládací software, kterým můžete bezdrátově ovládat přes displej celý přijímač. Reakce zařízení jsou okamžité, takže na nic nečekáte a můžete pomocí mobilního telefonu přepínat a měnit všechny základní režimy. Software si umí načíst nastavení přijímače a aktivovat pak nejen konkrétní paměťové skupiny, ale i skenovací rozsahy VFO. To vše včetně popisů názvů z přijímače. Tímto programem ovšem nemůžete paměti měnit, jen ovládat zařízení. Bluetooth umožňuje navíc přenos dat ze sítě D-STAR, ale jelikož je u nás tato síť používána jen pro hlas a GPS pozice, je tato funkce zbytečná.

GPS : Tato funkce je podle mne u přijímače ICOM celkem k ničemu. Jedná se o funkci zkopírovanou z radiostanic řady “ID” pro síť D-STAR, takže sice můžete vidět vlastní pozici, můžete pozice ukládat a v případě sítě D-STAR vám přijímač ukáže vypočtený směr a vzdálenost od přijímaných stanic, ale jinak nemá žádný další význam. ICOM se sice pokusil o něco vzdáleně podobného jako mají skenery UNIDEN, které umí tzv. GPS SCANNING tj. aktivace paměťových bank dle pozice posluchače. Zde je ovšem tato funkce spíš navíc, jelikož se vám aktivují paměti v okruhu 160 km okolo stanoveného bodu. ČR je pro takové nastavení moc malá, takže by jste paměti rozdělili možná na Moravu a Čechy, ale o nějaké regionalitě nelze vůbec hovořit.

Přijímač má funkci, kdy vás upozorní na přítomnost blízkého vysílače, ale v tomto provedení to nemá žádný smysl. Je to tedy funkce, která je u přijímače navíc. Firma UNIDEN má bohužel GPS SCANNING patentovaný, takže se ho u přijímačů jiných výrobců v původní verzi asi nesetkáme. Přijímač navíc umí informace o poloze poslat na USB port a tím pádem se z ICOMa stane externí GPS přijímač se sériovým portem. Mohli by jste tedy takto posílat například NMEA data do druhého přijímače UNIDEN 🙂

RECORDER: Firma ICOM konečně vyřešila problém nahrávání zvuku. U radiostanic ID byl jeden problém s nahráváním a to ten, že po zapnutí nahrávání se do nahrávky uložila informace o aktuálním kmitočtu, druhu provozu. Ale bohužel se po změně kmitočtu změna nepropsala do nahrávky, takže jste měli informaci jen o počátečním kmitočtu, anebo až když jste opět aktivovali nahrávání. ICOM R30 vše ukládá automaticky. Každá změna kmitočtu (i během skenování VFO či pamětí) automaticky vytvoří nový soubor s informací o kmitočtu, druhu provozu a identifikaci přijímače, na kterém byla pořízena (“A”/”B”). V případě nahrávky digitálního provozu máte uloženy informace o číslech stanic, hovorových skupin a v případě D-STAR i veškeré textové informace, které vysílaly přijímané stanice. Nahrávka navíc obsahuje informaci o úrovni signálu a pokud byl aktivní GPS přijímač, vaší pozici, kde jste tuto stanici slyšeli. Přijímač stejně jako stanice řady “ID” vytváří na paměťové kartě adresáře s názvem ve formátu data nahrávky a v nich jsou nahrávky řazeny dle času nahrávání. Soubory v adresářích pak můžete filtrovat podle toho, na kterém z přijímačů byla nahrávka uskutečněna.

PAMĚŤOVÁ KARTA: Je v dnešní době již standardní funkcionalita všech moderních ručních i stabilních přijímačů. Ne každý výrobce se ovšem s její obsluhou popasuje správně. Firma ICOM je v tomto směru trochu unikátní v tom, že kartu skutečně používá jen jako médium, které přijímač k životu nepotřebuje. To je velká výhoda protože tím odpadají havarijní situace, kdy se přes kartu  načítá část firmwaru přijímače, popřípadě důležitá nastavení a karta selže. Karta v přijímači R30 slouží jako obyčejné paměťové médium, na které si můžete na vyžádání uložit aktuální nastavení přijímače, GPS pozici a ukládají se na ni audio nahrávky. Přijímač navíc umožňuje kartu softwarově odpojit a i za běhu přijímače beztrestně vysunout ze slotu. To u skenerů typu UNIDEN nebo WHISTLER neexistuje, tam vám ihned zhavaruje přijímač.

BATERIE a NAPÁJENÍ: Originálně dodávaná Li-Ion baterie má kapacitu slušných 3,1Ah aniž by kazila design přijímače svojí velikostí. Uživatel si může přikoupit pouzdro na klasické tužkové AA akumulátory. Toto pouzdro ovšem již vyčnívá v zadní části přijímače a upřímně řečeno, asi ani není potřeba. Za jeden den běžného provozu přijímač určitě nevybijete. Pokud samozřejmě pojedete neustále na dvě VFO a zapnete trvale podsvětlení, tak asi ano, ale za běžných poslechových podmínek se nemusíte vybití baterie bát. Přijímač je dodáván přímo s nabíjecím stojanem, který je ale především mechanickým držákem na přijímač, protože se baterie automaticky dobíjí i přes boční MicroUSB konektor při připojeném počítači nebo nabíječce na mobil. Na portable nebo DX Camp sebou tedy nepotřebujete tahat speciální nabíječ, stačí USB kabel.

DIGITÁLNÍ PROVOZ: V dnešní době masivní digitalizace jak v radioamatérských, tak profesionálních pásmech je ruční širokopásmový přijímač bez možnosti příjmu digitálních druhů provozu v podstatě “odepsaný”. Naštěstí všichni současní výrobci komunikačních přijímačů to již pochopili a podle toho doplnili i své produkty o možnost sledování digitálních sítí.

Firma ICOM v tomto směru není pozadu s jedním obrovským ALE. Bohužel zatím firma nepochopila, že se ve světě a v Evropě zvlášť prosazuje masivně systém DMR (Digital Mobile Radio) TIER II a TIER III. Jelikož ale ICOM vyrábí svůj systém IDAS (NXDN – NEXEDGE) a ten masivně propaguje, i když nemá proti DMR šanci, záměrně neimplementoval do přijímače možnost poslechu sítí DMR a to ani jako placený doplněk.

V praxi to znamená, že tímto přijímačem můžete poslouchat digitální PMR stanice, u nás vzácné APCO25, stejně vzácný systém NXDN, radioamatérský D-STAR a v Evropě nepoužívaný systém D-CR. To hlavní, co se zde ve velkém rozvíjí tj. DMR – si momentálně na tomto přijímači neposlechnete.

Myslím, že by ani nebylo potřeba implementovat dekódování trunkových sítí, to mají jiní výrobci u jiných skenerů zvládnuté perfektně, stačilo by hloupé dekódování hlasu (na displeji by se zobrazovala jen čísla stanic a skupin). Když si zapnete digitální druh provozu, který R30 umí, je srozumitelnost výborná (i s možností nastavení audio-profilu). Na displeji se vám ukazují základní informace o provozu a to samé se ukládá i na paměťovou, pokud máte aktivní nahrávání, nebo textové logování ID stanic.

PRAKTICKÝ PŘÍJEM

Ruční přijímače obecně nejsou příliš vhodné pro provoz na velkou anténu a mají nastavené vstupní obvody na co nejvyšší citlivost, aby na malé neziskové antény alespoň něco málo zachytili. Na druhou stranu zde kvůli malým rozměrům většinou chybí, nebo jsou velmi omezeně osazeny pásmové filtry. To znamená, že ruční k přijímačům většinou musíte přidat útlumový článek nebo další dodatečné filtry, aby jste z nich něco “vytáhli”.

Střední a krátké vlny

To je pásmo, na které nejsou žádné ruční skenery vůbec přizpůsobeny a většina skenerů má toto pásmo jen tak “odfláknuté”.  U IC-R30 si schválně zkuste střední nebo krátké vlny zapnout a bude asi pravděpodobně hodně v šoku, protože tam opravdu poslouchá i na malou anténu. Ano jasně, není to žádné DX rádio, ale pokud chcete nahradit třeba přenosný přijímač typu Degen nebo Sangean, tak úplně s přehledem můžete. Jednak přijímač sedí kmitočtově perfektně na 10 Hz v režimu SSB a neplave, takže srozumitelnost SSB stanic je perfektní a lze jej použít i místo Synchrodetektoru AM stanic, aniž by jste slyšeli zázněj, nebo zkreslení hlasu mícháním BFO. Výhodou je vysoká citlivost přijímače, takže na 5m drátu toho uslyšíte opravdu dost. Na střední vlny můžete použít interní ferritovou anténu, ale není to nijak velká kvalita, je to spíš nouzovka, nebo anténa na hledání místního zdroje rušení. Externí anténa vám bude fungovat na poslech SV stanic vždy líp. Zajímavé by bylo beze sporu spojení IC R-30 a malé smyčkové antény AOR LA-380/390, která slouží i jako preselektor.

Pásmo 30-80 MHz

V tomto pásmu už začínají převažovat základní dobré vlastnosti tohoto VKV přijímače. Testoval jsem pásmo MB (66-88 MHz) a všechny i slabé stanice jsem z přijímače bez problému vytáhl. Ačkoliv pro poslech tohoto pásma musíte použít jen přijímač “A”, nemusíte se bát, že by jste měly nějaký problém s tím, že by jste o nějaké stanice přišli. Pokud používáte standardní zádrž proti CCIR, nemusíte se nijak omezovat, pokud ne, je nutné buď aktivovat attenuátor ATT2, nebo stáhnout RF-GAIN na hodnotu 8-7 a tím okamžitě vyčistíte příjem i bez filtru. Přijímač poslouchá bez problému i velmi slabé stanice, má ovšem problém s vysoko-rychlostním skenováním. Je celkem běžné, že velmi slabé stanice přeskočí ačkoliv, když se na kmitočet naladíte, stanice vám šumovou bránu otevře. Jakákoliv silnější stanice, než na úplné hranici otevření squelche vám ovšem skenování bez problému zastaví.

Pásmo CCIR 88-108 MHz

ICOM R30 opravdu není DX přístroj pro rozhlasové pásmo, takže na poslech místních stanic ho samozřejmě použít můžete, ale na lovení dálek to opravdu není. Aby přijímač v tomto pásmu plném silných stanic začal trochu poslouchat, musíte jej dost zatlumit přes ATT nebo RF-GAIN a tím pádem přijdete o slabé stanice, takže je to spíš doplněk. Opět toto pásmo můžete nastavit jen v přijímači “A”.

Letecké pásmo 108-144 MHz

Tady jsme doma. Pro letecké pásmo je přijímač jako stvořený. Perfektní citlivost, perfektní přednes AM stanic, rychlé AGC, které zvládne i velmi silné stanice, to vše zajišťuje excelentní příjem leteckého provozu a to na obou přijímačích (i současně). K dispozici je pro fajnšmekry jak funkce ANL (automatic noise limiter) “ukradená” z leteckých radiostanic ICOM, tak NB (Noise Blanker), takže vás nerozhází ani místní pulsní rušení.

Přijímač samozřejmě disponuje rastrem 8,33 kHz a během skenování a ani během ručního ladění se procesor nepřepočítává (jak se to občas stává u starších skenerů a AMA radiostanic, kdy čas od času hodí pocesor na displej nezaokrouhlený kmitočet, když mu nevyjde krok). Úzký AM filtr 6 kHz zaručuje dostatečnou separaci hovorových kanálů a výborná citlivost obou přijímačů vám zaručuje, že uslyšíte i velmi slabé stanice aniž by vás okolní silné rušily. Zkrátka – palec nahoru.

Pásmo VHF 144-174 MHz

Ani v tomto pásmu se přijímač nezalekne silných stanic vedle velmi slabých. Bez problémů vytáhnete z pásma velmi slabé stanice, ale v případě stanic na hranici šumu, je přijímač “B” na tom s odolností lépe, jelikož umožňuje nastavit mnohem vyšší úroveň citlivosti. Nastávají pak groteskní situace, kdy NFM přijímačem zachytíte během skenování slabé SSB stanice v radioamatérském pásmu, ale na velkém stolním přijímači je během skenování přeskočíte. Nevýhodou přijímačů ICOM je neexistující instantní dekodér CTCSS/DCS. Přijímač umožňuje opět jenom skenování subtónů a to je funkce, která se navíc aktivuje nešťastně v menu skenování uživatelských rozsahů. Skenování subtónů je sice rychlejší, než u předchozího modelu R20, ale i tak to je dost nepružná funkce. CTCSS/DCS je lepší ukládat přímo do paměti jen jako selektivní volba.

Druhé letecké pásmo 230-400 MHz

Proti předchozí verzi IC-R20 je třicítka výrazně citlivější. Zkoušel jsem jednoduchým testem příjem, když na námi přelétal nejmenovaný letoun nejmenovaného státu a hlásil se našemu vojenskému řízení letového provozu v nejmenovaném městě, nedaleko hlavního nejmenovaného města. Bez problémů byly slyšet obě strany (letadlo i zem) a na druhém přijímači jsem mezi tím točil místní služby. I na malou anténu bylo vše slyšet perfektně. Je pravda, že vojenské CRC má vykrývače na vysokých kótách, takže by pozemní strana neměla být neslyšitelná, ale spoustě přijímačů to kupodivu dělá problémy, protože vstupní obvody (přesněji mezifrekvenční část) bývá ovlivňována blízkými LTE vysílači. Pravděpodobně dochází k problémům při směšování nebo pronikání blízkých signálů do mezifrekvenčních částí – nevím, ale výsledkem je, že druhé letecké pásmo bývá u ručních skenerů hodně zarušené, nebo má přijímač výrazně horší citlivost. U IC-R30 je přijímač úplně v pořádku a i díky výborně zpracovanému AM detektoru, je příjem a přednes jako z originální stanice.

Pásmo UHF 400-470 MHz

To je pásmo se kterým mají ruční přijímače i mnohé radiostanice obecně velký problém. Jednak je zde poměrně dost silných rušících sítí (CDMA, PEGAS, lokálně TETRA, TRS, apod.) a současně není problém pro toto pásmo vyrobit ziskovou anténu a vstup přijímače nastavit na vysokou citlivost. Výsledek se vždy dostaví – velmi problematický příjem i na malé “gumové” antény. Tento případ byl i u radioamatérských radiostanic typu “ID”, kde bylo nutné používat originální antény, laděné na amatérské pásmo, čímž vytvářely jednoduchý laděný obvod na vstupu.

U širokopásmového přijímače tuto fintu bohužel nelze použít, IC-R30 tedy bohužel trpí na silné stanice v pásmu UHF stejně jako všechny ostatní přijímače. Máte zde ovšem interní nástroje, jak přijímač umravnit bez použití externích prostředků. Pro zjištění, zda je přijímač zahlcený, můžete použít jednoduchý spektrální analyzátor, který když vám ukáže trvalou úroveň signálu po celém pásmu, je potřeba zasáhnout. K dispozici máte již zmiňovaný desetistupňový RF-GAIN a třístupňový attenuátor. Dle mého pozorování je ATT zařazen přímo na vstupní obvody, kdežto RF-GAIN ovládá nějaký předzesilovač až za prvním směšováním. Pro “vyčištění” příjmu je totiž výrazně spolehlivější zapnout ATT na první stupeň, kdežto a RF-GAIN nechat na maximum, než snižovat RF-GAIN, který tlumí přijímač podivně plynule.

Pokud tedy chcete IC-R30 používat spolehlivě v pásmu UHF, můžete buď použít laděnou anténu na zájmové pásmo, připojit do obvodu filtry potlačující místní silné stanice a nebo jednoduše aktivovat ATT na stupěň 1. To se týká obou přijímačů “A” i “B”. ATT-1 tedy nastavte i u pamětí a máte klid.

Pásmo UHF 470-700 MHz

V tomto pásmu se pohybují analogové televizní mikroporty a bezdrátové mikrofony.  Ty jsem si mohl vyzkoušet přímo ve Španělsku na akci, kterou přenášela televize. Díky vysoké skenovací rychlosti a velmi dobré citlivosti, bylo nalezení těchto miniaturních vysílačů hračka a to jak v pásmu 545 MHz, tak v pásmu 700 MHz.

Pásmo SHF 1GHz a výš

Pásma nad 1GHz jsou pro ruční stanice mimo radioamatérského pásma 23cm nepoužitelná, jelikož tam již žádné analogové vysílání de facto není, takže je to spíš jen zbytečný doplněk, možná tak pro laboratorní účely.

Závěr

Ruční širokopásmový přijímač ICOM IC-R30 má několik jasných předností. Velký a přehledný, nepřekombinovaný displej je jeho jednoznačnou devizou. Přijímač reaguje rychle a umožňuje tak velmi svižné ovládání. Já osobně bych ocenil kdyby bylo možné zvolit, zda chcete z klávesnice volit jako primární funkci kmitočet a nebo funkce pod klávesou, ale je to jen otázkou zvyku.

Přijímač má velmi pěkný přednes jak v analogovém, tak digitálním režimu. Poslech leteckého provozu v AM režimu je perfektní a provoz je skvěle srozumitelný i při velkých změnách úrovně signálů (komunikace AIR-GND).

Přijímač kmitočtově perfektně sedí na jednotky Hz a necestuje, takže při poslechu SSB, CW provozu se chová korektně a SSB provoz lze použít jako náhradu za syncho-detektor pro poslech slabých rozhlasových AM stanic na krátkých vlnách i když samozřejmě na omezenou anténu.

Dvojitý přijímač vám stejně jako u předchozího modelu umožní poslech dvou naprosto odlišných sad pamětí nebo prohledávat dvě různá pásma, na což si velmi rychle zvyknete.

Musím zdůraznit opravdu povedenou softwarovou stránku a to nejen co se dálkového ovládání pomocí Bluetooth týká, ale logické a rychlé ovládání přijímače z klávesnice.

Kvalita nahrávek je výborná a můžete tak přijímač použít s klidem jako monitorovací přijímač, který vám bude zaznamenávat veškerý provoz na zájmových kmitočtech dlouhé hodiny.

Ohromnou výhodou tohoto zařízení je vysoká rychlost skenování jak VFO, tak pamětí. Skvělá je dlouhá řada konfigurovatelných logicky koncipovaných funkcí, kterými si můžete přijímač upravit tak, jak vám bude vyhovovat.

Zařízení má ale samozřejmě i horší stránky. Jednak je to absence neplaceného programovacího softwaru, malá odolnost v pásmech UHF, kterou musíte dohánět vnitřním attenuátorem, nepoužitelná funkce lokálního skenování na základě GPS pozice,  a pak to nejdůležitější – chybí v současné době možnost poslechu DMR !!!

Letošní “novinka” (uvozovky jsou na místě, protože byl přijímač představen již před dvěma lety, ale na evropský trh se dostal až počátkem roku 2018) z dílny firmy ICOM mne velmi mile překvapila. Čekal jsem od tohoto přijímače mnohem méně, větší problémy se silnými signály na velké externí anténě a překombinované ovládání jak tomu bylo u starších radiostanic. Nic z toho se nepotvrdilo a mohu tak s klidným svědomím tento přijímač, pokud nad širokopásmovým ručním přijímačem zvažujete, doporučit.

Cena přijímače se pohybuje někde kolem 18.000 Kč (včetně DPH) a za tu cenu je to opravdu velmi slušné zařízení. Pokud se třeba časem dočkáme upraveného firmwaru, umožňující dekódování DMR, bude to jednoznačná špička v ručních přijímačích.