Sezóna Es 2019 začíná

Tak už je to tu. Sezóna sporadických vrstev začala.Pokud se podíváte na známé stránky “DXmaps”, zjistíte, že ožívají vesele vyšší krátkovlnná pásma, 50 MHz, ale i 70 MHz a pokud bude slunce ještě trochu aktivnější, tak se dočkáme i dálkového šíření signálů v pásmu VKV, na což se já osobně velmi těším.

Jelikož se úspěšně blížíme k slunečnímu minimu, tedy ke konci podivně nevýrazného 24 (rozuměj sledovaného dvacátého čtvrtého) jedenáctiletého slunčního cyklu, jsou i tyto dočasně zlepšené podmínky šíření velmi specifické. Specifické jsou tím, že nastávají jen v poměrně krátkých časových intervalech, nabité ionosférické oblasti jsou evidentně nestabilnější, nebo i možná tenčí. Výsledkem je, že se šíření na VKV pomocí Es objevuje jen v měsících květen a červen, jen po několik dní a samotné šíření velmi nestabilní. Tj. přijímané signály jsou výrazně slabší, nebo příjem trvá mnohem kratší dobu. To může být velkým problémem při identifikaci stanic. Výkyv úrovní signálů je velký a směrovost odrazů je mnohem užší.

Během silné sluneční aktivity můžete slyšet vzdálené stanice v různých intenzitách i mnoho desítek minut. Zaznamenal jsem i pár případů, kdy se vrstva Es “stěhovala” přes Evropu a bylo pak možné v klidu identifikovat stanice od Turecka, přes Řecko až po jižní Afriku, ale také stanice z Francie či Španělska. A to vše za celý jeden den. V době slunečního minima jsou signály mnohem více nestabilní a je mnohdy velký problém identifikovat stanice včas, než signály ze vzdáleného místa opět zmizí.

Letos na to zkusím nasadit silnější kalibr a zkusím nahrávat krátké kontejnery celého pásma, aby bylo možné vychytat co nejvíc stanic zatímco druhým přijímačem budu sledovat, kdy budou podmínky nejsilnější. Pokud se to podaří, výsledky zde samozřejmě zveřejním. Zatím rekord z minulých let bylo přes 60 identifikovaných VOR/VORTAC/LLZ majáků. Obávám se, že to letos taková sláva nebude, ale třeba příroda překvapí.