Firma Whistler není v našich luzích a hájích příliš známá, ačkoliv to není úplný nováček na trhu. Jedná se o pohrobek výrobce radiotechniky pod bývalou značkou GRE (GRECOM). I když je jejich nabídka radioskenerů velmi malá, rozhodně stojí za zmínku, jelikož jsou skutečnou konkurencí mnohem známější firmy UNIDEN. Jejich skenery nejsou brandovanou odnoží nějakého čínského výrobce nebo maskovaný UNIDEN. Jedná se po hardwarové i softwarové stránce o alternativní produkty.
Toto zařízení přišlo na trh během roku 2016. Ačkoliv to tedy není z dnešního pohledu novinka, je stále v prodeji. Bohužel u nás nikoliv, ale je možné je koupit zatím bez problému třeba v Holansku nebo Anglii po internetu.
Mechnická a ergonomická stránka přijímače
TRX-1 je ruční radioskener, řekl bych, rozumných rozměrů. Není tak velký, jako UNIDEN BCD3600, ale není to miniaturní přijímač. Kdo tedy hledá malé nenápadné zařízení do kapsy, tady asi nepochodí. K zařízení je navíc dodáváno z mého hlediska dost rozporuplné gumové pouzdro, které celý přijímač opticky i fakticky výrazně zvětší. Po jeho aplikaci tedy máte v ruce doslova gumový handgranát, který má jednu výhodu, a tou je jeho skutečná nárazuodolnost. Do terénu ideální, na domácím použití už tolik ne.
To, že je skener určen především do terénu dokládá i to, že jsou úplně všechny konektory vybaveny gumovým krytem a samotné gumové pouzdro slouží i jako kryt slotu na baterie proti vodě. Ovládací tlačítka sice vystupují z těla přijímače, ale jsou celogumová z měkké gumy. Já osobně nemám toto provedení klávesnice moc rád, jelikož nevěřím, že by čekala takovou klávesnicei dlouhá životnost. Nicméně reakce klávesnice je dobrá a po funkční stránce i jakýsi joystick z kláves pro pohyb v menu přijímače pracuje spolehlivě.
Co je ovšem u tohoto přijímače jednoznačně na hlavu uhozené, je jednoduchý, v horní části přijímače umístěný, otočný prvek SQUELCH. Úroveň šumu je zrovna funkce, která se moc často u digitálních skenerů nenastavuje, takže by klidně mohl být digitální, třeba ve formě tlačítek. Naopak hlasitost, kterou budete ovládat mnohem častěji, musíte ovládat klávesnicí. Nechápu, proč tam výrobce nedal řehtačku s možností stisku (přepínání VOL/SQL) stejně jako u většiny normálních výrobců skenerů a radiostanic.
V přední části (nad displejem) je malý výřez na RGB LED diodu, stejnou jako jako u mobilní verze TRX-2. Pokud ovšem použijete gumový kryt, je LEDka výrazně utopená a je tím pádem paradoxně vidět jen z menšího úhlu, takže ji uvidíte až v momentě, kdy stejně uvidíte na displej.
Co se týká displeje, mám podezření, že je úplně identický s tím, který se montuje do mobilního skeneru. Jedná se tedy monochromatický bodový displej s rozlišením 132×65 bodů, na kterém je 5 řádek textu a horní šestý řádek jako uživatelská stavová linka. Veškerá grafika je samozřejmě řešena softwarově, není to tedy jednoúčelový displej.
Displej, jakož i tlačítka mají bílé podsvětlení, nastavitelné v 10 stupních s tím, že nejjasnější stupeň je bez problému vidět i za bílého dne, takže to není taková „vyblitá“ bílá, kterou používá UNIDEN u skenerů nebo ICOM u nových řad radiostanic.
Anténa se k přijímači připojuje klasickým BNC konektorem, takže vás nečekají žádná překvapení. Vedle anténního konektoru je ještě výstup na sluchátka, která jsou (s radostí kvituji) stejně řešena jako u skenerů UNIDEN, tedy jako dvoukanálový výstup (zvuk do obou sluchátek).
Z boční strany naleznete klasickýn konektor Mini USB pro připojení k PC a současně nabíjení akumulátorů.
V přijímači je paměťová karta MicroSD, která slouží jako u skenerů UNIDEN k uložení pamětí, nahrávek a aktualizaci firmwaru přijímače. Slot na tuto kartu je umístěn vedle baterií, takže není potřeba baterie kvůli výměně karty vyjímat. Jelikož ale vím, jaké psychické problémy s kartami mají čtecí sloty Whistlera, je určitě vhodné pohlídat, že je napájení přijímače vypnuté, nebo si přijímač zapíše na kartu nějaký nesmysl a tím sám sebe zasekne.
Displej a ovládání
První co Vás určitě překvapí, je doba, jakou potřebuje skener k tomu, aby se zapnul. Neprve se totiž načítají soubory z karty, kontroluje se jejich integrita, pak se dekódují a pak se teprve načítá seznam naposledy skenovaných bank. Zapnutí přijímače pak koštuje poctivých 15-20 sekund podle toho kolik paměťových bank (a jak rozsáhlých) nahráváte.
Obecně je displej řešen tak, že je zde méně informací, ale mnohem čitelnějším fontem, takže i uživatelé se slabším zrakem nebudou mít problém cokoliv na něm přečíst. Ano je to samozřejmě za cenu toho, že některé informace nevidíte, nebo se při zobrazení přepínají. V základu máte k dispozici dva základní módy zobrazování. Buď máte displej v režimu „Enhanced Display“ tzn. že se na displeji ukazuje vše (podle nastavení zobrazování informací) a nebo v režimu „Simple Display“. To je takový režim, když někomu dáte do ruky přijímač a nechcete zobrazovat nalezené kmitočty, uložené skupiny apod. Zobrazují pouze názvy pamětí a názvy skupin.
Samotný skener lze zamknout pod heslo. To se pak musí zadat při každém zapnutí přijímače. Bez hesla si přijímač ani nenahraje paměti, takže je opravdu nepoužitelný. Odblokovat jej lze až pomocí počítače, v terénu není šance.
Co se týká vlastností přijímače, je to klasická kopie mobilního TRX-2, ale pro připomenutí uvedu pár základních parametrů:
- Rozsah 25-1300 MHz
- Paměti – neomezený počet,
- 200 skenovacích listů
- 20 linkovacích sad
- neomezený počet profilů
- Spectrum sweeper (rychlé prohledání radiového pásma)
- Rychlost vyhledávání – 70 kanálů / sek
- Druhy provozu: AM, NFM, DMR TIER II, DMR CAP+, DMR XPT, DMR CON+, DMR LCAP+, NEXEDGE, APCO25 I, APCO 25 X2,
- Připojení k PC pomocí MiniUSB kabelu, možnost nabíjení baterií (nouzově), instantní dekódování CTCSS,DCS
Ovládání přijímače je stejně podivné jako u TRX-2, pokud si ale uvědomíte, co se kde nachází použijete funkční zkratky, nebo si numericky rozumně nastavíte paměti, tak aby se daly aktivovat pomocí čísel, je ovládání i jednodušší než u UNIDENů. Pokud nemáte v tomto směru zkušenosti se skenery UNIDEN, je to pro vás jen výhoda, protože ovládání pak zvládnete velmi rychle.
Skener TRX-1 je určen především pro skenování pamětí a není přizpůsobený pro hledávání pásem (mimo funkce Spectrum Sweeper). Jelikož je zde k dispozici dost funkcí jak pracovat s paměťmi, ale minimum funkcí na prohledávání a analýzu pásem (nehledě na to, že není možné měnit předdefinované rozsahy a kroky), je to ideální nástroj pro toho, kdo má k dispozici nějaký primární přijímač pro vyhledávání stanic (například AirSpy) a TRX-1 si nechá jako zařízení, které mu bude zaznamenávat provoz a pomůže mu tak identifikovat stanice.
Po softwarové stránce je zde stejné omezení jako u TRX-2, tj. jste vázáni pouze na originální software, jelikož jsou soubory na kartě zakódovány a tak není možné přijímač načíst jinde. To samé platí i o dálkovém ovládání přijímače. Přímo od výrobce je možné stáhnout jakousi „demo“ verzi ovládacího softwaru, ale je to dobré jen pro případ, kdy máte u přijímače současně běžící počítač. Na druhou stranu jsou originální programy dotažené a bez chyb, takže fungují k plné spokojenosti.
Whistler TRX-1 je tedy přijímač, do kterého nahrajete paměti platné pro Vaše okolí, nebo celou republiku a necháte ho žít vlastním životem.
Praktický příjem
Co se týká přednesu, tak ačkoliv je zde použit poměrně velký reproduktor, není přednes FM stanic žádný zázrak. Abych to tedy upřesnil. Pokud přijímač používáte doma, nebo na cestách pěšky, budete spokojeni už díky takovým vychytávkám jako je AudioBoost, nebo Audio AGC. Pokud ale přijímač chcete používat v autě za rachotu motoru a pneumatik, nebudete moc spokojeni. V tomto směru je mobilní bratříček TRX-2 do auta stoprocentně lepší. Přednes je posazen totiž víc do výšek, než by bylo zdrávo, ale samozřejmě se nejedná o chrastítka typu Wouxun. Skenery UNIDEN jsou na tom po této stránce ale mnohem lépe.
Třeba takový přednes DMR stanic je ale mnohem lepší, posazený na středy, takže je srozumitelnost mnohem lepší než třeba ze známých stanic AnyTone. Co se týká leteckého provozu, tak AM provoz zvládá přijímač velmi dobře, jen si nejsem jist, zda je vhodné u těchto stanic zapínat AGC. Dostanete se tak do stavu, kdy vám jedna letecká stanice doslova burácí na stole a druhá bude mít hodně slabou modulaci. Paradoxně bych řekl, že je přednes amplitudové modulace ze všech druhů provozu, které umí tento skener, nejlepší.
Praktický příjem je opět dost velkou kopií skeneru TRX-2. V praxi to znamená, že máte v ruce poměrně dost citlivý přijímač, který ale má problémy se silnými místnímy signály. To je ale samozřejmě neduh většiny širokopásmových skenerů. Pokud chcete tento přijímač používat na cestách, tak malé gumové antény, ale i delší teleskopiské antény nebudou tomuto přijímači dělat problémy. To samé se týká i magnetických antén na střeše auta. Pokud ale půjdete někam na kopec, kde jsou místní vysílače, budete mít problém především s funkcí AGC která vám bude stahovat po čas vysílaní gain přijímače. Pokud chcete TRX-1 připojit na velkou aktivní anténu, musíte bezpodmínečně, stejně jako u skenerů UNIDEN, použít nastavitelný útlumový článek a najít takovou úroveň vstupních signálů, kdy Vám TRX-2 začne poslouchat. Obecně ale platí, že je na tom co se citlivosti týká, lépe, než staronové řady skenerů UNIDEN UBCD3600, které přílišnou citlivostí nevynikají.
Pokud se podívám krátce na stránku napájení, máte možnost skener napájet klasickým 5V USB adaptérem nebo využít 4 klasické tužkové akumulátory. Pro externí napájení tedy nepotřebujete nějaký extra adaptér, ale jakýkoliv na mobilní telefon nebo počítač. Jelikož ale má přijímač spotřebu i přes 200mA, znamená to, že Vám klasické akumulátory ENELOOP vydrží teoreticky 10 hodin, ale reálně kolem 7-8 hodin. Pokud jdete s přijímačem na delší cestu musíte mít bezpodmínečně buď náhradní akumulátory a nebo adekvátní powerbanku.
Závěr
Stejně jako u mobilního skeneru TRX-2, bych i u ruční verze TRX-1 prohlásil, že je to přijímač, který není žádný propadák, ale také žádná výjimečná záležitost. Skoro mne napadají ověnčená slova „je to jako s koprovkou, není to žádný zázrak, ale jíst se to dá“. Parametry tohoto přijímače samozřejmě zdaleka nedosahují parametrů komunikačních přijímačů firmy ICOM, ale není to také žádná divočina typu UNIDEN SDS100 nebo AOR DV10. Přijímací část TRX-1 lze poměrně jednoduše zkrotit a pak se z něj stává celkem rozumný skener pro běžný poslech na úrovni sekundární rádia, a nebo na zkoumání provozu na zájmových kmitočtech. Cena tohoto zařízení se pohybuje podobně jako UBCD3600, což je myslím vzhledem k užitné hodnotě adekvátní cena.
Pokud chcete do kapsy nebo někam do terénu skener pro běžný provoz, mohu tento přijímač doporučit, protože vás s ním rozmary počasí nepřekvapí. Od TRX-1 rozhodně nečekejte nějaké extra průzkumné zařízení, je to spíš komunikační cihlička pro místní provoz jak analogový, tak digitální, která má jednodušší ovládání než skenery UNIDEN, lepší displej než UNIDEN, ale přijímač srovnatelný se starým skenerem UNIDEN UBC3500.