Síť COUGARNET na území ČR

Historie radiotechniky na našem území se vůbec nemusí datovat do dob komunismu v minulém století. Některé zajímavé komunikační sítě fungovaly mnoho let a zanikly teprve relativně nedávno. Jednou z nich byla neveřejná komunikační síť postavená na vojenském systému COUGARNET.

Ruční stanice PRM4515

Ke konci 80 let začala firma RACAL Tacticom ltd. vyrábět řadu radiostanic s označením “COUGAR”. Jednalo se o řadu vojenských radiostanic určených původně pro britské vojenské speciální síly. Jejich použitelnost byla ovšem tak široká, že se v různých verzích začaly distribuovat i pro různé státní (nevojenské) složky po celém světě. Stanice se vyráběly v několika pásmových variantách. 68-88 MHz, 132-174 MHz (po 20 MHz segmentech), 380-470 MHz a v několika konfiguracích.

Stanice pro skryté nošení PRM4735

Základní “netaktická” verze byla vybavena jen CTCSS modulem pro generování vojenského subtónu 150 Hz. Tyto stanice mohly být doplněny o analogový scrambler. Taktická verze stanic byla již digitální. Pro přenos hlasu byl využíván datový tok 16 kbit/s pomocí CVSD (Continously Variable Slope Delta) modulace. Radiostanice byly vybaveny šifrovacími moduly RACAL MA4437 nebo MA4487 dle schvalujících orgánů (americká NSA/ nebo britská CESG). Radiostanice byly programovány pomocí speciálních polních programovacích přípravků s klávesnicí a displejem a nebo jako pomocí programovací “dongle” plničky. Stejným způsobem se pak programovaly do modulů šifrovací klíče.

Sada koncového stupně

V řadě Couglar byly vyráběny v podstatě dva typy radiostanic. Ruční radiostanice PRM4515 a stanice pro skryté nošení PRM4735. Stanice 4515 měla k dispozici 10 programovatelných kanálů, volitelných na boku šasi. Stanice mohla pracovat v několika režimech. Nekódovaný, s primárním šifrovacím kódem “A” a sekundárním šifrovacím kódem “B”. V případě nouze, bylo možné jednoduchým způsobem pomocí přepínače režimu smazat ihned šifrovací klíče z kryptomodulů. Stanice měla v základu 2W (5W) výkonu do odnímatelné klasické gumové antény. Ke stanici byl vyráběn speciální nástavec TA4523, který z ručního zařízení udělal mobilní (základnovou) stanici. V tomto nástavci byl integrovaný koncový stupeň 20W, jehož výstupní výkon bylo možné ovládat z předního panelu.

Stanice pro skyté nošení (4735) pak měla stejné funkce jen s tím rozdílem, že zde nebylo možné přepnout stanici do režimu “bez kódu”. Ke stanici bylo možné připojit anténu na tělo, PTT do rukávu a indukční smyčku kolem krku pro miniaturní sluchátko. Dodávány byly dva typy ovládacích skříněk pro přepínání kanálů a kódů. Jednodušší verze umožňovala volit jen 4 kanály a šifrovací klíč zde byl nastaven napevno. Rozšířená jednotka už umožňovala volit až 8 kanálů a přepínat mezi dvěma šifrovacími klíči.

Externí šifrovací přípravek

Jako převaděčové / retranslační zařízení byla na přání zákazníka dodávána stanice instalovaná do přenosného kufru s 20W (na UHF jen 10W) koncovým zesilovačem a zdrojovou jednotkou pro napájení ze sítě nebo z baterií. Tato verze byla určena především pro mobilní dočasnou montáž, zda byla přímo tato verze u nás instalována, není známo. Ke stanicím byl navíc dodáván i externí šifrovací přípravek, který umožňoval přenášet zabezpečenou formou modulaci z nezabezpečených zdrojů modulací (například připojení telefonní sítě, nebo náhlavních souprav).

V polovině devadesátých let si naše civilní rozvědka pořídila tyto stanice pro komunikaci agentů “sledovačů”. Po republice byla vybudována soustava převaděčů pro rozšíření dosahu ručních a mobilních stanic agentů. V každém kraji, na význačných kótách byly v rámci infrastrukturních zařízení MV také instalovány vykrývače pro tuto síť. Po celé republice se střídaly tři duplexní páry s atypickým odskokem. Převaděče se aktivovaly pomocí vojenského subtónu 150 Hz, které v základu generovaly všechny mobilní i ruční stanice bez ohledu na to, zda pracovaly v analogovém, nebo digitálním utajovaném režimu. V samotných stanicích pak byly naprogramovány všechny tři kmitočtové páry a sedm simplexních kanálů pro lokální komunikaci.

Polní plnička

Síť Cougarnet byla již před několika lety nahrazena modernějšími komunikačními prostředky a tak byla z důvodu nevyužití demontována a technika zkončila v ekologické likvidaci.

Radiostanice Cougar se objevily i ve vybavení naší armády. Jednalo se ale pravděpodobně jen o komunikační prostředky potřebné pro zahraniční mise (pravděpodobně mise v bývalé Jugoslávii), jelikož se jednalo počtově o malé množství radiostanic.

Jelikož nebyly radiostanice řady Cougar úplně stoprecentně vojenská zařízení, lze je koupit stále na internetu jako zajímavé stanice pro sběratele a technické nadšence a to i ve funkčním stavu a mnohdy i s kompletním příslušenstvím. Na internetu lze nalézt i návody na stavbu programovacích přípravků na principu miniaturních počítačů Arduino. Myslím, že je to jasný důkaz o kvalitě návrhu a výroby tehdejších vojenských radiostanic.