Sezóna Es v roce 2020 začala

Jelikož se nacházíme na konci 24 slunečního cyklu respektive na počátku cyklu 25, znamená to, že se také nacházíme v období minima sluneční aktivity. Podmínky šíření na spodních pásmech jsou stabilně špatné a tak nás nás aktivita slunce může jen mile překvapit. Jedním z takových drobných dárečků je šíření radiových vln pomocí odrazu od vrstvy Es. O jejím vzniku, podmínkách a efektech s ní spojených jsem zde již několikrát psal a lze tyto články na webu nalézt.

Již několik dní pozoruji intenzivní zvyšování MUF nad Evropou, což prakticky znamená, že jsou pásma do 50 MHz velmi živá a je zde možno slyšet nejen spousty radioamatérských stanic, ale i profesionálních sítí v rozsahu 30-50 MHz většinou se severní Afriky. Bývalé rozhlasové pásmo OIRT opět ožívá rozhlasovými stanicemi z Ruska a radioamatérské pásmo 70 MHz také bývá v posledních dnech aktivní.

Dnes jsem konečně zaznamenal zvýšení MUF nad 120 MHz v oblasti, která je pro nás zajímavá. Jen pro připomenutí uvádím, že se vrstva Es musí nacházet v našem radiovém horizontu – ideálně 600-1000 km. Pokud je blíž, jsme mimo pásmo dopadu odražených radiových vln (jsme v přeslechu), pokud je dál, odražené stanice jsou mimo náš dosah. Čím je sledovaný kmitočet vyšší, tím je odraz a jeho příjem lokálnější a méně stabilní. To odpovídá i intenzitě ionizovaného oblaku. Jelikož se nacházíme v minimu sluneční aktivity, je i celková stabilita ionizovaných oblastí malá a příjem vzdálených stanic je pak velmi krátký a nestabilní. Při příjmu odraženého signálu máte doslova jen několik vteřin na identifikaci stanice, než signál zmizí a objeví se stanice z jiné oblasti. V době vysoké sluneční aktivity není problém dlouhé i hodinové příjmy vzdálených stanic, které se mění jen pozvolna, za současných podmínek je to tak trochu honění zajíce po poli. Víte, že tam je, ale musíte být připraveni a musíte mít také trochu štěstí.

Celé odpoledne se oblast Es točila nad Evropou, což pro nás nebyla příliš dobrá pozice, protože se jednalo o relativně malou vzdálenost. Nakonec se to ale povedlo a na chvíli se objevilo několik odrazů směrem z Turecka. Já jsem identifikoval dva majáky VOR.

  • 112.200 MHz “KFK” Afyon (TUR) – 1800 km
  • 112.300 MHz “KTH” Zafer (TUR) – 1747 km

Odrazná vrstva Es, která tento krátký, ale potěšující příjem způsobila, tedy vznikla někde nad západním Rumunskem.

Věřím, že nám příroda nadělí ještě pár zajímavých dárečků ve formě vzdáleného příjmu. Tentokrát bych ovšem velmi rád zachytil i nějakou tu stanici VOLMET/ATIS. Snad to není přání příliš troufalé v této, z pohledu radiového šíření, nepříznivé době.

Toto je tedy důkazem, že se vyplatí čas od času sednout k rádiu a jen tak si proladit letecké pásmo a hledat vzdálené stanice.