Ne každý uživatel radiotechnického přístroje má znalosti, technické vybavení a odvahu na servis svého zařízení. Tací uživatelé mají jedinou možnost a tou je dát zařízení do servisu. Pak jsou zde tací, kteří mají odvahu a znalosti, ale nemají technické vybavení, ti riskují poškození zařízení třeba použitím nevhodného nářadí, nebo obyčejnou statikou a pak jsou i tací, kteří mají jen odvahu – a po jejich zásahu je oprava zařízení leckdy opravdovou lahůdkou. Někteří radioamatéři, kteří se servisem zaobírají by mohli vyprávět.
Já jsem se vrhnul do diagnostiky a opravy ničeho menšího a levnějšího, než je Icom R8600, který vykazoval zásadní chybu a tou byla nereagující dotyková obrazovka a současně i nereagující tlačítka i když ne všechna. Zkrátka přijímač se choval dost podivně. Nikdo do něj nezasahoval, takže byla chyba evidentně na straně zařízení.
Začal jsem tedy dělat zevrubou analýzu i pomocí osciloskopu a snažil jsem se najít problém. Většinou buď mizí někde napětí na ovládacích prvcích (ovládací procesor neví, že bylo cokoliv stisknuto), nebo nedorazí data z procesoru ovládacího panelu až do řídícího procesoru (hlavní procesor neví, že se něco děje). Třetí možností je i poškozený firmware, který zapřičiní, že hlavní procesor ignoruje nebo neumí zpracovat informace z předního panelu. Vše bylo ve hře.
První fáze byla analýza napájení ovládacích prvků. Icom R8600 má napájení ovládacích prvků řešeno do tří okruhů. První základní okruh je napájecí tlačítko – tedy aktivace celého přijímače. To je úplně separátní napětí, které je do ovládací desky přivedeno z hlavní části a obsluhuje jen napájecí tlačítko. Tato část fungovala v pořádku.
Druhý okruh je trvalé napájení ovládacího procesoru na přední desce. Ten analyzuje stisknutí tlačítek, otáčení řehtaček a samozřejmě i hlavního prvku DIAL. Tímto napětím je současně napájen malý procesor obsluhující dotykovou vrstvu na displeji (snímání X/Y souřadnic).
Poslední napětí je určeno pro napájení samotných tlačítek – toto napětí je blokováno obvodem, který slouží jako funkce zámek kláves. Pokud je tato funkce aktivní, tlačítkům se jednoduše sebere napětí. Pokud uživatel stiskne jakékoliv tlačítko, pomocí odporového děliče pošle na definové lince napětí definované úrovně do ovládacího procesoru. Ten toto napětí vyhodnotí jako stisk tlačítka. Tedy žádný multiplex a periodické testování stisku tlačítek. Všechny určené obvody ovšem fungovaly bez problému. Všude bylo napájení tam, kde mělo být o úrovních, jaké měly být. Ovládací procesor tedy o tlačítkách věděl.
Druhá fáze bylo pátrání, zda vůbec komunikuje na obě strany hlavní řídící procesor a ovládací procesor. K mému překvapení byla aktivní data jak z malého ovládacího procesoru dotykové vrstvy, tak při stisku směrem kláves směrem na hlavní procesor. Znameno to tedy, že je buď poškozený firmware a procesor špatně zpracovává data a nebo soudruzi z NDR udělali někde chybu ve firmwaru a minoritní chybou hardwaru odstavili celý panel.
Nebudu to prodlužovat – jednalo se o chybu dotykové vrstvy na displeji, která byla neustále stisknutá a bohužel chybou (nebo funkcí ?) ve firmwaru se odstavilo veškeré ovládání přijímače. Když jsem odpojil dotykovou vrstvu, což nebylo úplně jednoduché, jelikož je zde atypicky připojená vrstva přímo na ovládací pásek do displeje, okamžitě naskočila tlačítka. Bylo tedy jasné, že je potřeba vyměnit dotykovou vrstvu na displeji. V tomto směru mám pár zkušeností a pokud výrobce použije rozumnou technologii, je výměna celkem jednoduchá a bezbolestná.
Firma ICOM ovšem tuto variantu servisu nepodporuje a kvůli této chybě je nutné vyměnit celý displej, ačkoliv je samotná vrstva upevněna do železného rámečku a tak by její výměna mohla být celkem jednoduchá. Na jednu stranu to chápu, protože vyměnit celý displej modulárně je jednodušší a spolehlivější než preparovat jeho svrchní část. Na druhou stranu by byla oprava levnější a v tomto případě, kdy není dotyková vrstva na displeji drasticky lepená, by byla oprava celkem jednoduchá.
Nedalo se tedy nic dělat musel jsem jít do výměny celého displeje a současně s tím i celé ovládací desky.
Rychlost dodání náhradního dílu byla velmi překvapující a tak jsem se vrhnul na servis.
ICOM udělal v tomto směru velmi dobrou práci a inženýři v Japonsku udělali přijímač servisovatelný. Všechny prvky, které se mohou časem opotřebovat jsou pověšeny na páscích, konektorech a jsou mechanicky připevněny tak, aby k nim byl v rámci možností dobrý přístup a byla přehledná demontáž a zpětná montáž.
Najdete zde i takové detaily, jako očíslované šroubečky, které prvky upevňují DPS. Pokud přijímač demontujete, vždy máte přehled o tom, kolik a čeho jste ze zařízení vyšroubovali a kam to patří.
Když už jsem dostal na úplnou kostru displejové části, čekalo mne nemilé překvapení. Samotný displej byl totiž přilepený poměrně kvalitní oboustranou lepící páskou a uvolnit jej, nebylo rozhodně nitc triviálního. Kdyby se nejednalo o displej, použil bych líh na uvolnění pásky, takhle byl velký risk, že to zateče kam nemá a displej bude znehodnocený. Po pár minutách trpělivého uvolňování lepící pásky jsem zvítězil a mohl jsem konečně provést operaci „kulový blesk“ a vyměnit displejovou jednotku za novou. Preventivně (i když k tomu asi nebylo moc důvodů, ale jistota je jistota) jsem vyměnil i displejovou procesorovou desku.
Pak už čekala jen trpělivá montáž zpět – tedy reverzní postup. Ale jak jsem řekl, díky dobré konstrukci a přehledné mechanice se jednalo o přehlednou práci s krátkým testem, že vyměněný hardware funguje a jasným výsledkem:
[evp_embed_video url="https://kmitocty.cz/wp-content/uploads/2021/03/Icom.mov"]
Icom po zapnutí chvíli přemýšlel, ale to bylo kvůli flashování firmwaru do ovládacího procesoru a nakonec se rozeběhl jak měl. Nakonec jsem ještě přehrál aktuální firmware – tedy ne, že by tam byly nějaké důležité změny, ale kvůli jistotě, že není program v rádiu poškozený.
Icom tak zase žije a poslouchá jak má.