Mapa komunikačních frekvencí AERO (CZE)

Články na téma “letecké pásmo” zde naleznete poměrně často a ani tentokrát to nebude vyjímka. Po nějaké době jsem začal opět aktualizovat mapy komunikačních frekvencí. Tato mapa je velmi jednoduchá šikovná pomůcka pro posluchače, aby se orientovali, kde se hovořící letadlo pohybuje popřípadě naopak, když letadlo vidí třeba na radaru, aby dokázali určit, na jaké frekvenci by mělo komunikovat.

Doba je taková jaká je, a s poklesem letecké dopravy došlo i k poklesu radiové komunikace v leteckých pásmech a to především na frekvencích pro lety IFR (lety dle přístrojů – Instrument Flight Rules). Provoz nad letovou hladinou 95 je řidší a na to reagovalo i řízení letového provozu. Jednak došlo ke změnám řízení ve spodních vzdušných prostorech (rozeberu později) a současně došlo ke sdružování sektorů vyšších. Mimo denní špičkové hodiny, kdy je provoz větší, je většina kmitočtů řlp prolinkována. To je fakt, který znepříjemňuje poslech leteckého pásma. Musíte totiž určit, na které z aktivních frekvencí letadlo doopravdy hovoří, když chcete zjistit, kde se letadlo nachází. Na druhou stranu to má pozitivní efekt. Pokud chcete provoz jen poslouchat a nechce se vám neustále točit aktivní frekvence, stačí, když si naladíte nejsilnější kmitočet a máte přehled o provozu na všech letových hladinách od nízkých po vysoké. Je to vlastně stejný efekt, který můžete využít při poslechu FIS Praha pro západ a východ. Když komunikující letadlo neslyšíte, přepnete se na druhý kmitočet a tam bez problému hraje. Využijete tak vlastně přijímačů ŘLP, které jsou prolinkované mezi sebou.

Před několika málo lety došlo k velkým změnám pro IFR lety v nízkých letových hladinách. Republika byla rozdělena na čtyři sektory, které ovládaly radarové kontroly ze čtyř významných letišť. Vznikly tak CTA Praha, Brno, Ostrava a Karlovy Vary. Zapádní sektor ovládaly Karlovy Vary, východ republiky ovládalo Brno a sever Čech i Moravy ovládala Ostrava. Všechny sektory byly ovládané od 1000ft AGL až do letové hladiny 125. Po prudkém poklesu letecké dopravy na jaře minulého roku došlo k tomu, že tyto spodní sektory přešly na řízení z Prahy. Na místní věži tak zůstali jen řídící, kteří mají na starost provoz na samotném letišti a jeho CTR. Vznikají tak podivné situace, kdy jsou například letadla přilétající k Brnu ovládána z Prahy, ačkoliv jsou již usazena na ILS (přístávací systém) příslušné dráhy a chvíli před přistáním se teprve hlásí na místní věž, kde sedí někdo, kdo opravdu přistávající letadlo vidí fyzicky.

Tyto změny mne vedly k tomu, že jsem začal aktualizovat i mapu komunikačních frekvencí a jejich využití. V první části se podíváme na provoz přímo nad Českou republikou. Pomocí následující jednoduché mapy zjistíte, které frekvence se kde používají. Mezi frekvencemi je napsaná hraniční letová hladina. Letadlo se tak bude hlásit na příslušné frekvenci, pokud udržuje hladinu a nebo pokud se blíží k cílové letové hladině. Pokud na radaru vidíte letadlo stoupat či klesat, je vždy dobré předpokládat, že se osádka hlásí již na frekvenci určené pro cílový sektor a hladinu.

Pokud letadlo klesá na přiblížení k cílovému letištši, je předáváno již na Approach nebo Radar příslušného letiště (v mapě je proto několik letišť, které mají extra frekvence).

 

Ještě se krátce zastavím u sledování provozu na místních letištích a nízkých letových hladinách.

Civilní provoz na místních letištích do 4000 stop se hlásí vždy na kmitočtu místního letiště (může být i bez věže – tzv. SLZ kdy hlásí na sdílené frekvenci 125.825 MHz piloti svoji polohu a záměr ostatním osádkám v okolí). Pro přelety mezi těmito letišti využívají často piloti služby FIS Praha (Flight Information Service), která je vybavena radarem a se kterou mohou řešit jak aktivaci či rušení letových plánů, tak omezení na tratích či povětrnostní situace. Na této frekvenci se ozývají i letadla, která startují z malých letišť ale mají podaný klasický IFR plán letu. Řídící pak takové letadlo pak rovnou posílá na frekvenci řízení příslušného sektoru. Za pěkného počasí je provoz na frekvencích FIS (126.100 MHz západ, 136,175 MHz východ a 136,275 Morava) velmi silný a nezřídka jsou pak sektory rozděleny, aby bylo možné vůbec zvládat všechny dotazy a požadavky od pilotů.

Na mapě naleznete frekvence APPROACH některých letišť typu Vodochody, Pardubice, ale správně by tam měli být i vojáci ve Kbelích nebo v Čáslavi. Tato letiště jsou vybavena také radarem a řídí provoz ve svém CTR do letové hladiny 95.