V dnešním článku se podíváme na naše severní sousedy.
V posledních pár letech došlo k poměrně velkým změnám v rozdělení sektorů řízení letového provozu. Před několika lety bylo celé Polsko rozděleno na devět velkých částí od jihu až po Baltské moře. V každé části pak byla aktivní jedna frekvence pro letové hladiny nad FL95. Vše pod touto hladinou řídila místní nejbližší letiště, nad ní ACC Varšava. Když byl velký provoz, používaly se ještě záložní frekvence, které navíc sloužili i v nočních hodinách při velmi malém provozu jako jednotný komunikační kanál.
Předminulý rok začalo z důvodu zvyšující se hustoty letecké dopravy dělení. Rozděleny byly jak 2D prostory na více částí, tak výškové na více letových hladin. Výsledkem jsou změny, které jsem zakreslil do následující mapy. V České republice je spousta míst, ze kterých jsou aktivní kmitočty z Polska slyšet, nehledě na to, že i během zlepšených příjmových podmínek není příjem ze severu vyjímkou. Jelikož je mapa Polska větší, rozdělil jsem ji na jižní a severní část. Kmitočty z jižní části je možné u nás sledovat poměrně pravidelně, severní část už pak vyžaduje buď přijímací místo na severních horách nebo právě již zmiňované zlepšené podmínky (např. inverzní ráz počasí).
Jižní část Polska. Jelikož frekvence navazují na frekvence našich sektorů, většinu z nich je možné slyšet.
Severní část Polska. Tyto frekvence jsou slyšet jen na místech, které není blokované našimi serveními horami (Jizerky, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky), nebo pokud jsou zlepšené podmínky.
