Šíření radiových signálů pomocí vrstvy Es 2021

Sezóna šíření signálů pomocí vrstvy sporadické vrstvy E je tu po roce v plné síle a opět nás, posluchače, těší svoji nepředvídatelností a opět testuje naši připravenost a techniku.

Jen pro připomenutí – sporadická vrstva Es je hustý oblak ionizovaných částic v ionosféře ve výšce cca 80-120km nad povrchem země. Tato oblaka se tvoří v jarních a letních měsících, kdy slunce intenzivněji ovlivňuje zemskou ionosféru ultrafialovým zářením. Vrstvy Es se tvoří často velmi brzy po východu slunce, maxima dosahují kolem poledních hodin a klesají a mizí se západem slunce nebo těsně po západu. Vrstva Es je v podstatě nepředvídatelný fenomén. Nelze s přesností učit kdy a kde se vytvoří a jak moc intenzivní bude. Lze ale předpovědět pravděpodobnost její tvorby, jelikož lze sledovat vhodnou roční dobu, denní čas a samozřejmě intenzitu sluneční aktivity.

Sporadická vrstva má z radiového hlediska několik specifik. Šíření radiových signálů od vysílače k přijímači je na značně lokální, typicky v řádech desítek km. Během tohoto šíření slyšíte stanice jen z relativně malé oblasti, ale tato oblast se může výrazně měnit. Tato změna bývá často i velmi rychlá a často se šíření z oblastí i během dne opakuje. Čím je sluneční aktivita intenzivnější a oblast je větší a stabilnější, tím stabilnější je i šíření. V současnosti, kdy je ještě aktivita relativně malá, jsou vrstvy Es nestabilní a signály také.

Zásadní vlastností vrstvy Es je její schopnost odrážet radiové vlny až do pásma 300 MHz. Odrazy od vrstvy Es lze pozorovat již od spodních krátkovlnných pásem, kde umožňují spojení na relativně dlouhé vzdálenosti s minimálním výkonem. Zajímavé radiové efekty přináší na horních pásmech od 28 MHz. Lze tak díky této vrstvě sledovat stanice z celé Evropy a severní Afriky. Se stoupajícím maximálním použitelným kmitočtem se zvyšuje lokalita a stabilita šíření. Ještě pásmo 6m (50 MHz) bývá často otevřené po celý den, ale od pásma 4m (70 MHz) výš se již jedná o vzácné šíření. Zajímavostí je, že intenzita odražených signálů bývá často i velmi vysoká. To lze pozorovat v pásmu CCIR (rozhlas 88-108 MHz), kdy není neobvyklé, že vám vzdálené stanice doslova “smažou” místní nebo nedaleké rozhlasové vysílače. Projevuje se zde ovšem vysoká nestabilita šíření. Tyto stanice tedy uslyšíte jen v řádech minut nebo jen několik sekund (je to dáno i ziskem přijímací soustavy).

V dnešní době lze sledovat toto šíření doslova on-line na webu DXMAPS.COM (záložka MUF SP-E). Je potřeba mít jen na zřeteli tu vlastnost, že se vrstva Es chová jako zrcadlo, tzn. dálkový příjem pro vás začíná, až se intenzivní oblak Es objeví na vašem radiovém horizontu (cca 300-500km od vaší antény) pokud bude dál – nic neuslyšíte, pokud je moc blízko, jste v pásmu přeslechu (signály z jiné části Evropy se na vámi jen odráží, ale neputují směrem k vám).

Pro mne je samozřejmě stěžejní letecké pásmo, které navazuje na CCIR. Pokud se tedy objeví vrstva Es, která může odrážet i kmitočty v pásmech VKV, je to dobrá zpráva i pro mne. Ohromnou výhodou je fakt, že je možné sledovat rozsah 108-118 MHz, ve kterém vysílají radiomajáky a jejichž seznam lze dohledat. Mohu tak sledovat, odkud přesně se signály šíří a případně zkusit naladit a zaslechnout tamní letiště nebo služby.

Letošní sezóna začala velmi intenzivní vrstvou Es dne 25.5. a několik následujích dní. Šíření bylo 25.5. kolem poledne tak silné, že po celé republice hlásili posluchači příjem španělských stanice v rozhlasovém pásmu. Já jsem bohužel chytil už jen konec této anomálie, takže jsem zachytil jen několik majáků.

  • 112.700 – VTB Villatobas (ESP)
  • 113.950 – RBO Robledillo (ESP)
  • 114.050 – LYD Lydd (G)
  • 114.500 – KOK Koksy (BEL)
  • 114.950 – DVR Dover (G)
  • 116.100 – VLC Valencia (ESP)

Je to sice jen ukázka, ale věřím, že nám letos ještě sporadická vrstva E ukáže svoji sílu.