AOR AR5700D

Japonskou firmou AOR (Authority On Radio) na těchto webových stránkách rozhodně nepředstavuji poprvé a počítám, že ani naposledy. Přijímače této firmy jsou mezi posluchači známé a mají své zastánce i militantní odpůrce. Pravda je, že se historicky této firmě některá zařízení povedla (samozřejmě s ohledem na cenu a použití) a také spousta nepovedla. Nyní se podíváme na současnou vlajkovou loď této firmy. Jedná se o stolní komunikační přijímač s označením AOR AR5700D, který po uvedení na trh překvapil nejen svoji nemalou cenou, ale také rozsahem a možnostmi dekódování digitálních druhů provozu, které nabízí. Jelikož bude v republice pravděpodobně jen velmi málo posluchačů, ochotných toto zařízení za cenu cca 130.000,-Kč (v roce 2021) koupit, je tato recenze míněna spíš jako ukázka praktických zkušeností a reálné použitelnosti tohoto přijímače.

Úvod

Samotný přijímač AOR AR5700D vlastně v základu žádnou převratnou novinkou není. Pokud vám design nápadně připomíná deset let starý přijímač AR5001D, jehož recenzi si můžete přečíst i na těchto stránkách, vězte, že podobnost není náhodná. Vraťme se ale o pár let zpátky, kdy firma AOR představila novou, přepracovanou verzi veleúspěšného přijímače AR5000. Pět tisíc jednička byl poměrně velkým krokem směrem k digitalizaci. Ačkoliv se jednalo o klasický superhet, na poslední mezifrekvenci 45 MHz seděl poměrně výkonný A/D převodník a FPGA procesor, které nahradili demodulátor, mezifrekvenční filtry atd. Další zajímavostí byla druhá digitální deska, která zajišťovala aditivní funkce z předchozích řad přijímačů. Další DSP procesor zpracovával audio výstup a doplnil funkce instantního dekodéru CTCSS / DCS, dekodéru inverzního scrambleru apod. Pokud jste si chtěli vytáhnout surová I/Q data z přijímače, museli jste si dokoupit další extra digitální desku, která opět vzorkovala poslední mezifrekvenci.

Tuto koncepci si vlastně firma AOR zkoušela už na profesionální řadě přijímačů s označením AR ALPHA. Tuto profesionální řadu jsem měl možnost vidět v praxi jen jednou a musel jsem konstatovat, že kvalita vstupních obvodů nebyla příliš valná a digitální část už to rozhodně nedohnala.  Od té doby přišla firma AOR na trh s několika přijímači postavené v základu na stejné nebo velmi podobné koncepci. Jednalo se přijímače s označením AR2300 – což vlastně byl úplný klon verze 5001 jen bez displeje, AR6000 – opět klon AR5001, jen s větším kmitočtovým rozsahem. Po nějaké době spatřily světlo světa dvě zařízení, pro které stále nenacházím vysvětlení – buď se jednalo o nějaký pokus o zjednodušené SDR přijímače, které se ale příliš nepovedly, anebo to byla nějaká slepá ulička vývoje. Ano jednalo se o přijímače s označením DV1 a DV10. Přikláním se spíš k variantě pokusu o “levné” řešení rozměrově malých SDR přijímačů. V této době ještě firma vydává externí krabičku s označením ARD300, která umí dekódovat některé druhy digitálních hlasových provozů. Jednoznačně se jednalo o doplněk ke stávajícím řadám přijímačů a shodou okolností byla koncepce opět podobná, jako by jste z přijímače vytáhli digitální desku, která zpracovává stejnou mezifrekvenci, jen k ní byl připojen jednoduchý displej a malý audio zesilovač.

Hardware

V roce 2019 byl představen přijímač, který vlastně spojil všechny varianty předchozích zařízení. Základ tohoto přijímače stále hledejte u AR5001, ale v podstatě všechny interní desky prošly vývojem, inovací, a úpravami. Do zařízení byla integrována deska odpovídající digitálnímu dekodéru ARD300, ale i digitální deska pro I/Q výstup. Překvapit vás tedy nemůže, že jsou na většina desek označení jiných přijímačů. Po zevrubném zkoumání jsem ale zjistil, že vesměs všechny části přijímače prošly revizí. Analogové vstupní a mezifrekvenční části se dočkaly stínění a to včetně konvertorů do mikrovlnných pásem. Digitální část je osazena 14 bitovým A/D převodníkem Analog Devices AD9912 a FPGA Altera Cyclone čtvrté generace. S touto sestavou se pracuje jak na KV, tak na VKV. Dekodéry jak analogové, tak digitální používají DSP Analog Devices a FPGA třetí generace se používá pro zjednodušené zobrazení spektra do šířky 10 MHz okolo přijímaného kmitočtu. Zajímavostí je ovšem použitá druhá extra sada FPGA čtvrté generace. Tato digitální část, která zpracovává celou mezifrekvenci slouží pro inovovanou funkci Cyber Search (viz dále.).

Po hardwarové stránce, je AR5700 velmi zajímavé zařízení s velkým potenciálem i do budoucna, jelikož jsou zde osazeny na klíčových místech velmi výpočetně výkonné digitální prvky. Na druhou stranu právě toto velké množství různě kombinovaných prvků různých generací přináší nemalé funkční problémy, které se velmi špatně odstraňují, ale o nich budu psát až později.

Po stránce mechanického provedení, jelikož se jedná o kopii AR5001, není co nového říci. Ovládací tlačítka jsou v podstatě identická (plastová jako u staré verze AR5001). Hlavní ladící element je masivní s příjemným plynulým během, bohužel bez možnosti nastavení tuhosti otáčení, nebo dokonce režim řehtačky pro kanálový provoz. Kvůli velmi vysokým ovládacím prvkům (sekundární ladění, hlasitost, squelch) jsou bohužel některá tlačítka hůř dostupná.

Typ displeje je identický s AR5001, na první pohled poznáte rozdíl jen v jiném textovém fontu zobrazení frekvence. Ostatní provozní informace jsou zobrazeny opět miniaturním “nečitelným” písmem. To je ale daň za použitý typ displeje. Bohužel i v dnešní době cenově dostupných (i dotykových) TFT LCD displejů použil výrobce stejně jako u AR5001D starý bodový maticový displej.

V přední části se nachází slot na SD paměťovou kartu, která slouží pro ukládání nastavení přijímače, ale také pro audio záznam provozu. Použít je možné jak klasické SD karty, tak Micro SD s rámečkem. Maximální použitelná velikost karty je 32GB.

V zadní části přijímače je připraveno několik konektorů pro periferní zařízení. Mimo dvou programovatelných anténních vstupů zde naleznete dva USB konektory (vstup ovládání a výstup I/Q dat), dva výstupy typu JACK pro externí reproduktor a linkový výstup, výstup mezifrekvence 45,05 MHz, vstup přesného kmitočtu 10MHz, vstup pro připojení GPS přijímače jako zdroje přesných hodin, výstup demodulovaného TV obrazu (upřímně řečeno nevím k čemu je tato funkce ještě použitelná, možná někde ve východní části Evropy nebo Asie) a konektory na připojení periferií, flashování firmwaru a připojení nastavitelného přepínače antén.

Jako šikovnou vychytávku autoři připravili pro servisní účely. Ze spodní části je přístupný otvor důležitý pro přehrávání firmwaru. U staré AR5001 bylo nutné při přehrávání firmwaru rádio kompletně otevřít, nyní stačí přijímač jen otočit a servisním otvorem se dostanete na příslušné důležité místo základní desky. Jelikož ale výrobce nepředpokládá, že by si koncový uživatel sám přehrával firmware v přijímačích (ani nejsou na oficiálních stránkách volně dostupné), je tato vychytávka spíš jen zajímavostí.

Základní parametry přijímače

  • Rozsah: 9 kHz – 3700 MHz
  • Paměti 2000 ve 40 škálovatelných bankách (neomezený počet pamětí a nastavení profilů je možný pomocí paměťové karty)
  • Skenovacích rozsahů 50 – každý má 30 kmitočtů nebo rozsahů OD-DO pro vynechání
  • Analogové druhy provozu: FM, AM, S-AM, SSB, CW
  • Digitální druhy provozu: DMR,D-STAR, dPMR, APCO25, DCR, NEXEDGE, C4FM, ALINCO, TETRA-DIR, TETRA-NET
  • Kmitočtové rastry 1Hz – 1MHz v různých běžně používaných kombinacích (mimo 8,33 kHz) a samozřejmě uživatelsky programovatelné a dělitelné
  • MF filtry dle druhu provozu – 200 Hz až 250 kHz

Základní funkce přijímače

  • Instantní dekodér CTCSS/DCS/DTMF
  • Dekodér inverzního utajovače
  • Různé typy režimu šumové brány (Noise Squelch, Level Squelch, Voice Squelch)
  • Zobrazení spektra do šířky 10 MHz
  • Dvojitý přijímač pro KV+VKV
  • Přijímač s offsetem pro VKV+VKV (vhodné pro sledování satelitního provozu)
  • Uživatelsky definovatelný krok
  • Noise Blanker, Automatic Notch filter, AFC
  • Automatická detekce digitálního druhu provozu
  • Automatické nalezení scramblovacího kódu pro NEXEDGE a dPMR
  • Sledování řídícího kanálu sítě TETRA a trackování skupin, ukládání jejich ID a možnost pojmenování

Ovládání a přijímače a firmware

Firma AOR se drží již dlouhá léta své osvědčené koncepce ovládání přijímačů, která byla velmi dobrá u přijímačů v 90 letech (například AR5000), kdy byla pod každým tlačítkem jedna či dvě funkce. Bohužel s rostoucím seznamem funkcí přijímače se ovládání neskutečně komplikuje a některé důležité funkce se propadají do dalších stránek nastavovacích menu, zatímco některé funkce “vytažené” pod tlačítko asi nikdy nebudete potřebovat. Tato ne-logika ovládání začala již s verzí přijímače AR5001 a nový přijímač AR5700 je pouze kopíruje a ještě doplňuje o další funkce spojené s digitálními dekodéry.

Základní ovládání analogových funkcí a bežného prohledávání pásem zvládnete pomocí tlačítek a kombinací tlačítka “FUNC”. Když ale chcete aktivovat nějakou nadstavbu (například dekodér CTCSS apod.) pak to pro vás bude znamenat dlouhý výlet v menu přijímače a hledání, jak se příslušná funkce aktivuje. Toto se bohužel týká i funkcí digitálních (například “zamčení” přijímače pod konkrétní Color Code DMR sítě). V praxi to znamená, že tento přijímač nelze použít (při ovládání pouze z panelu) pro rychlé změny nebo vyhledání parametrů sledovaných stanic. Když jsem tuto vlastnost pochopil, napsal jsem jednoduchý software, který sleduje živě stav přijímače a základními ovládacími prvky jeho funkce aktivuje dle potřeby, bez nutnosti procházet komplikovaná menu.

Nešťastnou volbou vývojářů z firmy AOR, bylo použití stejného typu displeje a obslužného procesoru panelu, jakým je vybaven AR5001. Jeho základní vlastností je bohužel velmi pomalé vykreslování obsahu a pomalé reakce na stisk tlačítek. Když je totiž potřeba měnit velké plochy textů či grafiky, displej to jednoznačně nestačí překreslovat. Výsledkem je pokus vývojářů “zahodit” některé nepodstatné informace a nebo jen zobrazit stavovou zprávu, aby uživatel věděl, že se něco děje i když to není na displeji vidět. Když tedy ladíte přijímač ve VFO režimu a uděláte rychlejší změnu, teprve s půl-vteřinovým zpožděním vidíte aktivní kmitočet. U skenování pamětí vidíte změnu nápisů jen po každé desáté paměti. Když se přijímač během skenování zastaví, vidíte informace téměř hned, ale během doby, kdy by se měl displej neustále měnit, buď nic nevidíte a nebo jen jednou za čas. U některých funkcí se vývojáři snažili na displej poslat informace častěji, než je obnovovací frekvence displeje a výsledkem jsou nápisy, které vypadají “vyšisovaně” jako kdyby měl LCD displej špatný elektrický kontakt. Když po přijímači nechcete rychlé změny na displeji, nebude vám tento neduh vadit. Zajímavostí je ten fakt, že celý problém začíná a končí jen v ovládacím panelu. Když přijímač ovládáte pomocí PC (čtete a zapisujete stav přijímače pomocí USB portu) jsou jeho reakce v podstatě okamžité. Pokud chcete AR5700 ovládat především na dálku pomocí počítače, tento problém vám určitě vadit nebude. Pokud jej ale chcete používat jako samostatné zařízení, čeká vás asi velké zklamání.

Jak již jsem naznačil, přijímač je v podstatě “slepenec” různých digitálních desek a každá má svůj specifický úkol. Každá část přijímače si zpracovává mezifrekvenci “po svém” a zpět vrací výsledky. V praxi to znamená, že hlavní řídící procesor musí ovládat základní VF i NF analogové části přijímače, současně vizualizovat výsledky z podružných částí a případně i měnit parametry podle jejich požadavků. Výsledkem jsou některé funkce přijímače, které nejsou závislé na kmitočtovém pásmu nebo dokonce na nastavené šířce pásma či druhu provozu a některé naopak parametry přijímače přímo mění. Nastávají bohužel ovšem takto logické kolize, kdy jeden funkční blok vyřazuje nebo ovlivňuje jiný a s těmito problémy bohužel vývojáři firmwaru neustále zápasí.

Základní mezifrekvenci 45.05 MHz zpracovává souběžně (ne současně) celkem 5 bloků. Je to analogový demodulátor, DSP pro zpracování funkcí dekodéru CTCSS/DCS/DTMF, potlačení šumu, notch filtr, inverzní dekodér apod., digitální hlasový dekodér ve funkci ARD300 s obvodem DVSI3000, digitální dekodér kódů pro sítě Nexedge a servisních dat sítí Tetra a nakonec deska zpracování mezifrekvence pro I/Q výstup o šířce 1MHz.

Nejvíce bezproblémový je ve své jednoduchosti blok zpracování I/Q dat. K přijímači dodává firma AOR software s označením AR-IQ-III. Jedná se o velmi osekanou verzi ovládacího programu italského Microtelecomu (výrobce slavného Persea). Když jsem tento program zkoušel, zjistil jsem, že v podstatě mimo zobrazení spektra a vodopádu cca +- 0,5 MHz kolem přijímaného kmitočtu nic jiného neumí. Tento program je v podstatě k ničemu, jelikož ani zobrazená data mimo zpětného přehrávání k ničemu nepoužijete. Program navíc přijímač zamkne do režimu REMOTE, takže to nelze použít ani jako spektrální analyzátor. V současnosti (rok 2021) bohužel neexistuje žádný další software, který by dokázal I/Q data z přijímače jinak zpracovat. Na druhou stranu, přijímač v tomto režimu dělá vše, co se po něm požaduje, zobrazuje část spektra, nic víc.

Ostatní dekódovací desky se aktivují podle toho, jaké funkce máte aktivní. Okamžité zobrazení používaného kódu CTCSS/DCS funguje podobně jako skenerů UNIDEN až na to, že není informace o použitém kódu při slabších signálech spolehlivá. Uživatel ale může využít finty opětovného naladění na stejný kmitočet a pokud mu na displeji svítí stejné číslo, bude se jednat pravděpodobně o ten správný kód. U silnějších signálů ale tento problém nenastává a funkce dekódování subtónů funguje celkem dobře.

Digitální zpracování a úprava zvuku umožňuje nejen filtrovat audio výstup, ale nahrazuje Notch filtrem i bývalou desku “Tone eliminator” pro sledování sítí TRS, kde se používá. Přijímač disponuje sice funkcí šumové brány ovládané hlasem (tato funkce mimochodem fungovala na starších analogových AOR přijímačích celkem spolehlivě i bez “TE” desky), na tón tato funkce již nereaguje a nelze ji tedy použít. I když nepoužíváte žádnou úpravu zvuku, stejně je docela výrazně znát, že je zvuk zpracováván DSP. Když totiž  otevřete šumovou bránu na volném kmitočtu, stále je slyšet na pozadí v šumu digitální zkreslení, jako když si přehráváte hudbu s velmi nízkým datovým tokem. Tento efekt v podstatě znemožňuje použít přijímač pro plynulé ladění s otevřenou šumovou bránou (to často používám, když hledám velmi slabé signály v pásmu, hledám v podstatě změnu úrovně šumu), jelikož změnu šumu způsobenou slabou stanicí v podstatě nepostřehnete. V tomto směru je výrazně lepší ICOM R8600 a vůbec nejlepší jsou v tomto směru přijímače R&S řady EB, u kterých je extrémně plochý a nezkreslený výstup zvuku, takže vůbec neslyšíte, že je zvuk také digitálně zpracováván.

Dekódovací deska digitálních dat pracuje uspokojivě v rámci možností. Pokud naladíte digitální digitální síť typu TETRA, pak vám přijímač umožní sledovat provoz na síti, ukládat a pojmenovávat skupiny bez použití externího počítače. Skupiny se ukládají do speciální banky pamětí, kterou můžete stejně jako běžné paměti v jistém omezeném rozsahu škálovat. Firma AOR přišla v tomto směru na velmi svérázný způsob, jak do běžné paměti uložit informaci o skupině, když informace o kmitočtu není podstatná. Číslo skupiny ukládá jako klasický kmitočet nad 1GHz (příklad skupina 2056 = 1000.2056 MHz) je to sice zvláštní, ale tvůrci tak naroubovali do stávajícího formátu ukládání pamětí atypickou funkci. Je to tedy jednoznačný důkaz o tom, že se zde rozhodně o nějaký dynamický přístup k interní paměti přijímače nejedná a firma AOR se drží koncepce práce s pamětí z první poloviny devadesátých let. V jistém slova smyslu je celý přijímač ovládacím komfortem a přístupem k uživateli podobně koncipovaný – jako z minulého století, ačkoliv je pod plechovým krytem výrazně modernější elektronika.

Jedna z povedenějších částí přijímače je hlasová digitální dekódovací deska. Když si vzpomenu na robotický zvuk z dekodéru ARD300, který jen prohání digitální data skrz vokodér bez dalších úprav, je audio přednes AR5700 na úplně jiné úrovni. Za vokodérem je evidentně další DSP filtr, který výstup upraví do příjemné a srozumitelné podoby. Tato část mne velmi mile překvapila, jelikož je přednes digitálních stanic velmi dobrý jak na interní reproduktor, tak na sluchátka i když u nich už menší zkreslení uslyšíte (proti ARD300, který se na sluchátka opravdu používat nedá).

Software a připojení periférií

V dnešní moderní době, která skýtá neskutečné možnosti díky zpracování radiových pásem pomocí širokopásmových A/D převodníků, DSP a FPGA procesorů, nemít možnost tato data z přijímače odklonit, je podle mne jedna z nejzákladnějších chyb AR5700. Ačkoliv zde máte k dispozici velmi výkonné “železo”, musíte se jako uživatelé uskromnit jen na zobrazení šířky pásma necelého 1 MHz, ačkoliv interní digitální vybavení v pohodě zvládá i patnáctinásobek. Pokud tedy chcete zpracovávat široké spektrum, můžete použít 15 MHz široký mezifrekvenční výstup 45,05 MHz, zpracovat jej jiným SDR přijímačem a udělat tak z AORa (velmi drahý) konvertor a preselektor.

K přijímači vyšel poměrně podrobný seznam příkazů dálkového ovládání, které ale můžete využít jen v případě, kdy je u přijímače počítač, jelikož je možné jej ovládat pouze skrz USB port. Přijímač bohužel nedisponuje dnes již standardním ethernetovým připojením. Ovládací program v současnosti (2021) existuje pouze v Java verzi pro linux a i tento program je v podstatě jen upravený ovládací program pro AR5001. Pro AR5700 nějaký rozumný ovládací program neexistuje a tak jsem si napsal vlastní pomocí C# a musím uznat, že se přijímač chová opravdu velmi rozumně a jeho reakce jsou rychlé a poměrně spolehlivé.

Jako základní ovládání přijímače je správa pamětí. Pro tento účel skutečně firma AOR vydala jednoduchý program, který umí paměti načítat i zapisovat, je to ale jedna velká katastrofa. Problém jsou neskutečně pomalé reakce programu, který evidentně místo filtrace validních dat z přijímače používá časové zpoždění a asi ani nečeká na odpověď z rádia. V praxi to znamená, že budete programovat několik desítek pamětí i několik hodin. Škoda, že se nedají sehnat staré zdrojové kódy od programu pro AR5000, který je koncipovaný velmi podobně a stačilo by jej jen upravit. Samotný ovládací program umí částečně i upravovat paměti, chybí zde ale spousta důležitých parametrů, takže stejně musíte obsah přijímače ještě dále upravovat.

Dobrá zpráva je, že přijímač disponuje dvěma frekvenčně programovatelnými anténními vstupy, takže můžete připojit do zařízení například extra VHF a UHF anténu. Antény lze samozřejmě přepínat i manuálně z panelu nebo pomocí vzdálené správy. V zadní části máte k dispozici nejen výstup na externí reproduktor, ale linkový výstup s definovanou úrovní zvuku nezávislou na nastavení hlasitosti. Zvuk z přijímače tak lze bez problému streamovat nebo nahrávat.

Jak již jsem napsal, v přední části se nachází slot na paměťovou kartu, kterou můžete použít jako zálohu pamětí a nastavení přijímače (což velmi doporučuji, jelikož je ukládání a opětné nahrávání proti práci s PC velmi rychlé) , tak pro vytváření nahrávek. To je funkce kterou v současnosti (rok 2021) firma AOR také nemá příliš vyřešenou. Při zapnutí nahrávání přijímač vytvoří jeden WAV soubor s nahrávkami (lze naštěstí použít funkci šumové brány) a současně do něj zapíše informaci o aktuálním kmitočtu, datum a čas. Tyto informace z nahrávky ovšem nelze nijak dostat, i když pohledem do souboru tyto informace opravdu uvidíte. Pokud by takový program byl, vytvořil by z každého kontejneru seznam nahrávek a LOG zachyceného provozu. Zajímavostí je, že stejné informace umí přijímač poslat na PC výstup, pokud si je vyžádáte a můžete si tak vytvářet LOGy nezávisle na nahrávání.

V přední části přijímače máte k dispozici klasický vstup na sluchátka typu Jack, který je stereofonní. Lze tedy poslouchat CCIR rozhlas stereo, pokud máte pocit, že je to vhodné využití přijímače za 130 tisíc, a současně se používá stereo výstup i pro další zbytečnou funkci současného příjmu KV a VKV pásma.

Praktický příjem

AR5700 je v podstatě vylepšená verze AR5001. Recenzi na tento přijímač si můžete přečíst zde na webu. Když jsem zvažoval, zda tento přijímač postavit na stůl, musím se přiznat, že jsem nečekal žádný velký zázrak a předpokládal jsem, že bude v základu srovnatelný s AR5001. K dispozici jsem ale dostal detailní fotografie všech částí přijímače a mohl jsem je tedy porovnat s fotografiemi mého bývalého přijímač AR5001, kterého jsem vlastnil před 9 lety (jo, už je to opravdu takhle dlouho).  Zevrubným zkoumáním jsem zjistil, že sice v základu 5700ka vychází z původní verze, ale od té doby prošel přijímač výraznými změnami a revizemi. Tam, kde u staré verze chyběly stínící desky, se již objevily, tam kde byly použito na filtrech několik diskrétních součástek, jsou dnes osazeny soustavy obvodů filtrů a apod. Nakonec jsem se tedy rozhodl a tento přijímač pořídil.

Již na první rychlé prozkoumání pásem jsem zjistil, že veškeré neduhy, kterými trpěla 5001ka, zmizely a přijímač se chová velmi slušně i uprostřed pásma plného silných stanic. Když si odmyslím ovládání a budu se soustředit na poslech jako takový, je potřeba odlišit dvě různé věci. Poslech analogového a digitálního provozu. Pokud bych si tento přijímač pořizoval převážně na poslech analogových sítí, asi bych byl trochu zklamán. Přijímač musí mít neustále aktivovaný interní předzesilovač, aby slyšel opravdu slabé stanice – přesněji aby slabé stanice prošly celou cestou přijímače a “neutopily” se v šumu vlastního zařízení. Když totiž tento předzesilovač deaktivujete, tak sice přijímač produkuje výrazně méně šumu, ale také výrazně zeslabí aktivní stanice, takže si můžete dovolit AMP vypnout jen v případě poslechu místních služeb. Pak máte ale zabezpečeno, že přijímač bude opravdu těžké zahltit silnými signály. S aktivním předzesilovačem už jsem párkrát na zrcadlový příjem narazil i když se jednalo o čestné výjimky.

Pokud se podíváte na dekódování digitálních systémů, tak tam AR5700 umí dát za uši i leckteré konkurenci. Skutečně digitální stanice, které vám budou na SDR přijímači v lepším případě koktat, zda hrají velmi dobře, dokonce i velmi slabé sítě Tetra lze rozluštit velmi solidně s minimem výpadků a dobrou srozumitelností. Nevýhodou je, že vám bohužel firma AOR nenapíše na displeji žádné velké podrobnosti o digitálních stanicích. Zatímco skenery UNIDEN vám umožní doslova analyzovat digitální sítě a vytvářet si jejich obraz a nastavení v paměti, přijímače ICOM alespoň napíšou na obrazovce všechny základní informace o hovořících stanicích, zde si přečtete na displeji jen úplně základní věci (příkladně u DMR sítě jen Color Code a časový slot). Mimo sítí Tetra tedy přicházíte o spoustu důležitých informací. Potenciál přijímače je tím vlastně nevyužit.

Když jsem porovnával pravdivost zobrazovaných informací o síle signálu (mimochodem, měření signálu je u tohoto přijímače odvedeno z analogové části přijímače a je tak nezávislé na dalším digitálním zpracování), zjistil jsem že se rozhodně na údaj o síle signálu nelze spoléhat jako na absolutní hodnotu. Jedná se spíš o informativní hodnoty, a lze jej použít když například hledáte změnu síly signálu. Když jsem AORa porovnával a kalibrovaným EB200 a s Icomem R8600, zjistil jsem, že hodnota síly signálu plave i o víc jak 5dB. Paradoxně Icom se k etalonu hodnotami signálu velmi blížil. Instalovaný analogový S-Metr má jednu zajímavou vtipnou funkci. Když přijímač připojíte na vzdálenou správu (režim REMOTE), tak se S-Metr jednoduše vypne, takže vůbec nevidíte, jestli přijímač vlastně vůbec “žije”.

AOR AR5700 má jednu unikátní funkci, kterou nemají přijímače od konkurence. Jedná se funkci CYBER SEARCH. U starých přijímačů AR5000 nebo 5001 se jednalo jen o zvýšení rychlosti skenování pásma z nějakých necelých 40 k/s na dejme tomu 60 k/s ale s tím, že se vám na displeji zobrazí nápis Cyber Search a vlastně vůbec nevíte, kde přijímač skenuje. Tato funkce je u AR5700 úplně inovovaná. Zde se používá naplno jeden z FPGA procesorů, který zpracovávat 10MHz široké pásmo a hlavní procesor ho okamžitě přelaďuje po celém definovaném pásmu. Pokud vám to něco připomíná  – ano je to přesně stejná funkce, jakou je super rychlý skenovací plugin pro SDR Sharp. Zde je ale ještě rychlejší, jelikož přijímač zpracovává pásma rychlostí stovek MHz za sekundu. V praxi to znamená, že po spuštění funkce máte ve zlomku vteřiny výsledky, stejně jako u profesionálních přijímačů R&S. Jakýkoliv zachycený kmitočet se automaticky ukládá do definované banky pamětí, takže o něj nepřijdete. Je potřeba samozřejmě správně nastavit úroveň squelche a popřípadě vyházet zarušené kmitočty (každý rozsah má k dispozici 30 podrozsahů od-do na vynechání) a pak je z toho mocný nástroj. Skutečně je to super rychlý detektor stanic v definovaných pásmech, aniž by jste používali počítač a extra SDR přijímač. Zajímavostí je, že tento rychlý detektor umí zachytit i simplexní DMR stanice, což například u skenerů typu UNIDEN při použití funkce Close Call nelze.

Závěr

Firma AOR vyráběla vždy technicky zajímavé, ale žádné extrémně kvalitní přijímače. Čas od času se objevila čestná výjimka jako třeba AR7030 nebo AR5000 (i když i u druhého jmenovaného bych ocenil především výtečnou citlivost, ale s odolností to rozhodně nepřeháněl), ale nikdy neopustila rovinu lepších radioamatérských zařízení i když ne vždy za rozumné peníze. Když vyšel na trh AR5700, tak jsem vlastně ani původně neměl chuť si jej pořizovat, jelikož jsem tušil, že se bude jednat spíš o podprůměrný přijímač za nesmyslné peníze. Když ale firma AOR začala výrazně doplňovat do přijímače funkce a současně jsem viděl ty změny v nitru zařízení, nakonec jsem ho na stůl postavil.

Kdybych měl přijímač zhodnotit po hardwarové stránce, tak se jedná o velmi zajímavou koncepci, která je po příjmové stránce o řád lepší, než byly donedávna produkované přijímače řady DV. I toto zařízení má samozřejmě svoje limity citlivosti a odolnosti, ale konečně bych si uměl představit tento přijímač jako primární zařízení na stůl a to především díky excelentní funkci Cyber Search a univerzálností digitálních druhů provozu. Citlivost tohoto přijímače je opravdu na úrovni profi konkurence a i velmi slabé stanice na něm “přečtete”. Co se týká odolnosti, pokud náhodou na nějaký problém narazíte, stačí vyřadit interní zesilovač a i za cenu zhoršení citlivosti a okamžitě přijímač vrátíte tam, kde má být.

Jednoznačnou slabinou AR5700 je softwarová stránka a to jak ze strany firmwaru samotného přijímače, tak vlastně neexistence slušného ovládacího a programovacího softwaru do PC, o možnosti výstupu dat z interního SDR přijímače nemluvě. Samotný přijímač vykazuje některé méně či více důležité chyby a nestabilitu chování a kvůli použitému starému panelu i reakcí na ovládání, které zatím firma AOR neopravila, ale snad se do budoucna opravy dočkáme. V této cenové kategorii by měl přijímač pracovat na 100 % a v plné rychlosti a ne přemýšlet, co něm uživatel chce.

Kdyby firma AOR vzala ten samý přijímač, vyhodila zastaralý ovládací panel a udělala zařízení typu Black Box jako AR2300 a pustila ven I/Q data s plnou šířkou pásma, co umí Altera Cyclone IV., tak je to naprosto bezkonkurenční zařízení. V této podobě je to zatím jen přijímač s velkým nevyužitým potenciálem jehož cena 130.000,-Kč rozhodně neodpovídá tomu, co je za tuto cenu nabízeno. Na druhou stranu je fakt, že v současnosti (rok 2021) není na trhu s komunikačními přijímači mnoho konkurence, jelikož se vše přesouvá především k remote SDR a o klasická stolní zařízení už není moc zájmu.