Sezóna Es 2017 v plném proudu

Po několika týdnech, kdy se začala objevovat nevýrazná sporadická vrstva E (Es), se konečně začalo něco zajímavého v ionosféře dít. Jen pro stručné připomenutí o co se vlastně jedná …

V letním období, kdy slunce déle a intenzivněji působí na horní vrstvy ionosféry může dojít k tomu, že se vytvoří ve výšce cca 100 km masivní „oblak“ nabitých částic, který vytvoří odraznou plochu pro radiové signály. Ionosféra odráží za běžných podmínek jen signály pásem pod 30 MHz a to na velké vzdálenosti. Radiové vlny pásem vyšších (nad 30 MHz) prochází ionosférou a nejsou odráženy zpět k zemi.

Vrstva Es je ovšem anomálie, která působí jak na pásma krátkovlnná (již od dolních pásem), kde způsobuje šíření vln na krátké vzdálenosti mezi stanicemi, které by se za normálních podmínek nacházely v pásmu přeslechu, tak na pásmo velmi krátkých vln, kde způsobuje naopak šíření na extrémně velké vzdálenosti. Vrstvu Es je možné vidět jak na Ionogramech určených pro sledování podmínek šíření KV pásem (viz snímek vpravo, kde můžete vidět, že se veškeré signály od 1,5 MHz nahoru odrazí ve výšce cca 100 km a vrací se zpět. Za těchto podmínek je možné dělat spojení po ČR s velmi malými (i miliwattovými) výkony, popřípadě slyšet velmi dobře lokální stanice, které by za normálních podmínek musely používat výkony řádově desítek až stovek wattů. Pro sledování podmínek KV můžete kdykoliv navštívit webovou stránku naší průhonické Ionosondy a zde shlédnout aktuální ionogram, popřípadě prohlédnout historické. IONOSONDA PRŮHONICE

Vrstva Es se ovšem v pásmech nad 30 MHz projevuje trochu jinak. Důležitý poznatek je, že se odráží signály z velmi malého území, platí zde totiž standardní fyzika tj.  úhel dopadu = úhel odrazu). To tedy znamená, že je omezené území, ze kterého je možné signály zachytit a současně je i velmi podstatná poloha odrazné vrstvy vůči posluchači. V Praxi to znamená, že musíte na na vrstvu radiově „vidět“, tj. musí být ve vašem radiovém horizontu (ten je dán výškou vaší přijímací antény vůči vrstvě ve výšce 100 km). Pro nás v ČR to prakticky znamená, že je možné pomocí Es vrstvy zachytit stanice ne blíž než 600 km a ne vzdálenější než 2000-2500 km (při vícenásobném skoku). Prakticky to znamená, že jsou takto u nás zachytitelné stanice směrem na západ od Belgie dál, směrem na východ pobaltské státy a Ukrajinu. Směrem na jih se jedná nejčastěji o šíření od Bulharska až po Turecko, Řecko, dále jižní Itálie až po severní Afriku. Směrem na jihozápad není problém zachytit stanice z jižní Francie, Španělska či Portugalska. Můj osobní rekord je dvojitý skok přes 2500 km do Maroka.

Silná vrstva Es s MUF i nad 150 MHz

Území, ze kterého je možné signály zachytit je velmi malé a současně to i znamená, že stanice, které přijímáte Vy, vůbec nemusí slyšet kolega 50 km od vás. Tím že se ionizovaný oblak neustále mění, jsou navíc signály velmi nestabilní a kvalitní šíření můžete počítat na nejvýše několik minut. Na druhou stranu jsou odražené signály velmi silné a není žádnou vzácností, kdy vzdálený signál bez problému „smaže“ místní stanici – především v rozhlasovém pásmu FM.  My posluchači pásma VKV, nejsme zcela bez pomůcek. Pro sledování aktuální tvorby Es vrstev a aktuálního MUF (maximálního použitelného, tedy odrazitelného kmitočtu je možné navštívit stránku DX MAPS.

Zde můžete krásně graficky vidět, kde se vrstva nachází, jak moc stabilní je (dle změny MUF) a jaká pásma se od ní odrážejí. Obecně platí, že skutečně použitelná vrstva Es, která ovlivňuje i pásmo nad 100 MHz, musí mít plochu několika stovek kilometrů čtverečných. Pokud v mapě uvidíte jeden čtverec s vysokým MUF, zatímco v okolí není nic, nebo výrazně nižší kmitočty, jedná se většinou o chybu měření. Perfektně vytvořenou Es vrstvu pro odrazy pásem nad 100 MHz můžete vidět na fotce vpravo (nebo nahoře). To je vrstva, která se objevila 3. června letošního roku a byla nejen dostatečně silná, aby odrážela i vysoké kmitočty, ale byla i ve velmi vhodné pozici vůči ČR, takže způsobovala celodenní šíření ze severní Afriky.

tuto dobu bylo možné u nás zachytit v rozhlasovém pásmu VKV stanice z Alžíru a Tuniska. Jelikož ale vrstva odrážela i mnohem vyšší kmitočty, bylo možné sledovat tyto výborné podmínky i v leteckém pásmu, konkrétně v pásmu VOR (108-118 MHz), kde se začaly objevovat velmi vzácné radiomajáky ze severoafrických letišť.

Signály afrických VORů byly tak silné a stabilní, že bylo možné krásně číst na vodopádu i telegrafickou značku majáku a samozřejmě obě postranní složky majáku (viz odstavec VOR v článku o letecké radionavigaci). Zde je to 113,500 MHz ANB – Annaba (Alžírsko).

Nyní následuje tabulka zachycených a úspěšně identifikovaných VOR majáků.

VOR 3.6. 2017

QRG (MHz)CALL (ID)QTH (stát)QRB
112,500ALRAlger Int. Airport (Alžírsko)1860 km
113,000BJABejaia (Alžírsko)1660 km
113,100MONMonastir (Tunisko)1740 km
113,300TBKTabarka (Tunisko)1640 km
113,500ANBAnnaba (Alžírsko)1680 km
113,800ALTAlicante (Španělsko)1880 km
113,900SDMAlger Int. Airport (Alžírsko)1860 km
114,350NBAEnfidha (Tunisko)1690 km
114,500TBSTebessa (Alžírsko)1820 km
114,600STFSetif (Alžírsko)1840 km
114,650ALEAlicante (Španělsko)1880 km
115,300BANSidi Ben Aoun (Tunisko)1860 km
115,500LAGneznáné letiště (severní Afrika)
115,500CSOConstantine (Alžírsko)1780 km
115,700BTNBatna (Alžírsko)1900 km
115,900BSABou Saada (Alžírsko)1980 km
116,300TRBTiaret (Alžírsko)2050 km !!!
116,600ZEMZemmouri (Alžírsko)1840 km
116,800BBAneznámé letiště (Alžírsko)
117,600ELOEl Oued (Alžírsko)2060 km !!!
117,900JILJijel (Alžírsko)1740 km