ICOM IC-R20

ICOM IC-R20

V roce 2004 přišla na trh firma Icom s tehdy novým ručním širokopásmovým přehledovým přijímačem s označením R20. Mělo se jednat následovníka oblíbeného ručního scanneru R10, který se přestal vyrábět na přelomu tisíciletí. R20 byl přijímač z úplně nové generace z dílny Icom. Jednak zde byl již použit plně grafický displej (předchůdce byl zakázkový maticový dvouřádkový displej + sada jednoúčelových ikon, stejně jako používali i jiní výrobci radiotechniky typu AOR, Alinco apod.). V té době se mělo jednat i o konkurenci ručního širokopásmového přijímače AOR AR8200 (tehdy již vylepšené řady Mark 2). Bohužel, AOR dokázal svoji „vlajkovou loď“ lépe prezentovat a proto označení AOR nebo japonské Yupiteru bylo u posluchačů mnohem známější. Bohužel proto, že tento přijímač podle mého názoru v mnohých ohledech převyšoval svými softwarovými i hardwarovými možnostmi své vrstevníky.

Přiznám se, že i já jsem podlehl ve své době módě a pořídil jsem si AOR 8200 namísto R20ky. Ačkoliv cenový rozdíl nebyl de facto žádný, o Icomovi se toho ale příliš nevědělo (a dodnes příliš neví) stejně jako o jejich malých velice kvalitních mobilních přijímačích typu R1500 a R2500 (jediný přijímač od firmy Icom, který si získal jméno a skvělou pověst, byl stolní R8500). Jedinou vlaštovkou byla recenze Petra Hory OK1FIP, která ale příliš chválou nepřekypovala.

Rok se s rokem sešel, Icom ukončil výrobu všeho, co mělo v názvu Receiver, R20tek se ovšem vyrobilo tolik, že jsou stále na trhu ke koupi. Z druhé ruky se mi podařilo sehnat tento ruční přijímač a tak jsem si řekl, že by bylo dobré toto zařízení vyzkoušet. Jednak se samozřejmě změnila za ta léta skladba rušení v profi-pásmech a především je zde velká konkurence ve formě velmi oblíbených moderních scannerů Uniden.

Před nedávnem jsem možnost vyzkoušet starý přijímač od stejného výrobce s označením R3, který byl ve své době zajímavý tím, že měl k dispozici barevnou LCD TFT obrazovku a televizní tuner. Jednalo se tedy o kombinaci přenosné televize a širokopásmového přijímače do 2,4GHz. Po krátkém testu jsem byl ovšem okamžitě přesvědčen o tom, že tento přijímač nefunguje a na televizi to asi bývalo dobré, ale na poslech ostatních pásem to rozhodně vhodné nebylo (možná tak místní služby na malou anténu). Poslech VHF leteckého pásma nebyl tak tragický i na malou anténku bylo leccos slyšet, ale jakmile se připojila větší anténa, okamžitě se začalo do příjmu mixovat vše z okolí několika kilometrů a to včetně vysílačů úplně mimo přijímané pásmo. Analogová televize navíc skončila, takže ani pro tento účel již není R3 použitelný.

A s touto neradostnou zkušeností jsem s trochou skepse vzal do ruky Icom R20 a čekal, co se bude dít, respektive, čím mne překvapí ať pozitivně nebo negativně. V následující recenzi se tedy budu obracet k zařízením, která jsou na současném trhu a budu je porovnávat s tímto de facto „historickým“ ručním přehledovým přijímačem (schválně neříkám „skenerem“, jelikož se nejedná o klasický radioskener).

Základní takticko-technická data:

Rozsah: 150 kHz – 3300 MHz
Druhy provozu: NFM, WFM, AM, SSB
Paměti: 1000 klasických, 200 autosave a 25 skenovacích rozsahů
Dvojitý přijímač
CTCSS/DCS dekodér
programování pomocí PC přes klasický USB kabel
nahrávání provozu (až 4 hodiny záznamu)

Ergonomická stránka

Firma Icom u svých ručních zařízení dbá na ergonomiku používání jejich zařízení. Ruční stanice i přijímače bez problémů padnou do ruky, nejsou to žádné hranaté krabice, které v ruce neudržíte ani deset minut. Icom R20 mi velmi připomíná tvarem leteckou radiostanici IC-A6 tj. velký displej v horní části, velká tlačítka na boku i ovládací. Pouzdro je sice plastové, ale z kvalitního plastu (není to ta Wokounová Čína, která se rozpadá na při prvním fouknutí větru) a klips za opasek je opět převzat z profi radiostanic (podobné používá i Motorola u svých stanic), takže také žádná pouťovina.
V horní části stanice jsou dva ovládací prvky DIAL, jejichž funkce se mění dle stavu přijímače a definicí uživatele. Na pravém boku jsou k dispozici všechny externí konektory tj. USB, REPRO a DC (napájení). Vše je schováno pod gumovými kryty, takže ani menší déšť nebo venkovní vlhkost přijímači neuškodí (vojenský standard to ale samozřejmě není, takže do půllitru s pivem bych přijímač neházel).

Na svou velikost je přijímač při použití originálního Li-Ion akumulátoru poměrně lehký, takže ani delší nošení v ruce vám pravděpodobně svaly na rukách neposílí. Když použijete jako napájení klasické AA akumulátory, tak jeho váhu trochu zvýšíte, ale není to žádná tragédie, protože použijete jen 3 baterie. Na nějakém diskusním fóru jsem, četl, že právě originální speciální baterie je největší slabinou nebo nevýhodou. Já to tak nevidím. Vzhledem k tomu, že si přijímač ve stand-by režimu vezme jen 35 mA (na jedno VFO) tak si můžete být jisti, že jej za jedno portejblové odpoledne opravdu nevybijete a navíc můžete právě nahradit akumulátor klasickými AA Eneloopy.

Všechna přední ovládací tlačítka jsou podsvětlená, takže ve tmě přečtete a ovládáte přijímač v pohodě, jen je škoda, že jsou kompletně gumová (z měkké gumy). Já osobně dávám přednost glazurovaným tlačítkům, která používá AOR u AR8200, ta jsou nezničitelná resp. neohmatatelná.

Displej

Barva podsvětlení je klasicky příjemná oranžová na monochromatickém LCD displeji, takže krásně kontrastní. To se bohužel nedá říct o moderních stanicích Icom a nových scannerech Uniden, ti všichni používají tu hroznou vyblitou bílou, která je sice čitelná jak ve dne, tak v noci, ale rozhodně to není příjemná a kontrastní barva.

Icom R20 je podle mého soudu první generace nového grafického rozhraní, které začal Icom u svých dražších zařízení používat. Pokud jste měli někdy v ruce radioamatérská zařízení typu IC-E91/ IC-E92, ID31, ID51, tak máte jasnou představu, jak vypadá grafické rozhraní u R20ky v základním VFO nebo paměťovém režimu.

Když používáte přijímač v módu jednoho VFO, je přes celý displej obrovský nápis kmitočtu, takže i jedinci se slabším zrakem nepotřebují brýle. Ve spodní části je linka S-Metru a kolem kmitočtu další podrobnosti (druh provozu, název paměti apod.). Když ovšem zapnete druhý přijímač, displej se rozdělí na dvě poloviny a vše se tím automaticky zmenší. Pokud jste v režimu 2xVFO, kmitočty jsou stále dobře čitelné, pokud ale přejdete do režimu pamětí a chcete si zobrazit názvy či ikony služeb, potřebujete skoro lupu a i pro člověka s dobrým zrakem je displej poměrně nepřehledný. Co mi zde ovšem značně chybí, je definovaný krok. Tzn. pokud nepřeladíte kmitočet, vůbec nemáte tušení, do jakého rastru je přijímač přepnut.
Ovládání, funkce a software

Icom u většiny svých zařízení preferuje jednoduché ovládání tj. jedna funkce pod tlačítkem. Většinou je to tak, že tlačítko buď jen krátce stisknete a nebo podržíte déle. Takové ty desítky funkcí pod jedním tlačítkem, jak to preferuje Yaesu, zde nenajdete. Ovládání je tedy poměrně jednoduché a pokud umíte ovládat jakékoliv jiný přijímač nebo transceiver od firmy Icom, znáte 90 procent funkcí tohoto přijímače.

Velmi zajímavý nápad konstruktérů bylo umístění funkce spektrálního analyzátoru přímo pod samostatné tlačítko. U většiny konkurenčních přijímačů, které tuto funkci umožňují, tuto funkci hledáte všelijak v menu. Když potřebujete rychle prohlédnout spektrum, stačí jen krátce stisknout SCOPE a hotovo. Pokud chcete prohledávat pásmo kontinuálně, stačí toto tlačítko podržet. Podržením tlačítka SWEEP, si měníte rozsah zobrazovaného pásma.

Velkou výhodou tohoto zařízení je dvojité VFO. Jedná se dva separátní přijímače, tedy žádný podvod jako u AR8200, kde je funkce 2VFO tvořena jen periodickým přepínáním dvou nastavených frekvencí. Druhý přijímač není (jako u mobilních verzí) úplně plnohodnotný primárnímu, jsou zde pásmová omezení, ale základní profi-pásma tj. AIR,VHF, AIR2 a UHF je možné sledovat paralelně, je tedy možné například sledovat současně dvě frekvence v AIR bandu (jako u Icoma E91/92), nebo v pásmu 150-174 MHz, ale samozřejmě kombinace různých frekvencí z různých pásem jsou možné (včetně kombinace UHF AIRBAND a VHF MIL AIRBAND).

Když máte aktivovaná obě pásma, můžete si nastavit na oba přepínače A/B jejich funkci. Buď si každým z nich přepínáte kmitočet na každém VFO separátně, nebo si nastavujete separátní řízení hlasitosti. V základním režimu si tlačítkem MAIN/SUB přepínáte aktivní pásmo a ovládáte jej (stejně jako u moderních dualbandových radiostanic). Pokud jste ovšem v režimu jednoho VFO, toto tlačítko nemá funkci.

Dekodér CTCSS / DCS má klasickou funkci vyhledávání tónů, nejedná se tedy o instantní zobrazení jako u skenerů Uniden. Na druhou stranu má selektivní volba nadřazenou funkci nad přijímačem tj. VFO můžete uzavřít pod konkrétní subtón a skenovat pásma. Přijímač se vám pak zastaví jen na kmitočtu, na kterém dekóduje pouze shodný subtón. Tuto funkci lze využít například pro hledání stanic v pásmu 50 MHz, které používají subtón 150 Hz. Krásně tím odfiltrujete průmyslové i atmosférické rušení a přijímač se vám zastaví jen zájmových stanicích. To například u skenerů Uniden realizovatelné není, tam je možné přiřadit tón jen k pamětem.

Icom R20 má v sobě integrovaný diktafon pro nahrávání provozu. Jeho funkce je opět velmi triviální. De facto jen stisknete tlačítko REC a hotovo. Jediné co je potřeba nastavit, je spouštění nahrávání hlasem (to je jen delším podržením tlačítka REC) a hotovo. Celá dolní řádka tlačítek slouží primárně pro ovládání diktafonu. Dle mého názoru je kvalita nahrávání rozumná, není to sice super hi-fi nahrávání, jak to dokáže Icom ID51, ale je to srozumitelné a pro přehrání provozu to lze použít.

Icom R20 má dvě zásadní slabiny ovládání. První je ukládání pamětí v terénu a druhá je skenování pásem. Ukládání pamětí složité není, stačí podržet jedno tlačítko a hotovo, ale jejich editace a pojmenování, to je peklo. Dostanete se sice do editace pamětí rychle, ale pak je zde šílená vyplňovací tabulka a jelikož zde nejsou navigační šipky jako třeba u ID51, musíte postupně přijít na to, jak kterou položku v menu změnit. Ještě štěstí, že je možné přijímač velmi jednoduše přeprogramovat pomocí PC softwaru. Druhý problém je klasický nesmysl, který Icom dává do svých moderních stanic. Máte sice k dispozici 25 programovatelných rozsahů OD-DO, kde si definujete kmitočty, druhy modulace a kroky, fakticky se ale na nastavení druhu provozu a kroku kašle a berou se jen hraniční kmitočty. Krok a modulace se mění podle nastavení VFO v daném pásmu. Tuto samou hovadinu mají i Icomy řady ID a nenašel jsem způsob, jak přijímač donutit k tomu aby respektoval definované kroky. Zajímavé je, že třeba Icom R8500,1500 i 2500 modulace a kroky naprosto respektují, co je uloženo v pamětech OD-DO, to je platné.

K Icomu R20 neexistuje žádná neplacená alternativa programovacího softwaru. Snad by to měl údajně umět ovládat program HamRadio Deluxe, ale ten jsem nezkoušel a pochybuji, že bude mít v programu dostupné veškeré funkce. Originální SW z dílny Icom se jmenuje CS-R20. Je sice placený, ale není to nic astronomického a to je prográmek, který naprosto drží basu s aktuálními programy od Icomu. Znamená to tedy, že paměti zapisujete do přehledné tabulky, dokáže si poradit i s kopírování z Excelu, pojmenování a přiřazení do bank je záležitostí jednoduchého bouchání písmen a čísel do klávesnice, žádné složité klikací tabulky a podmenu, jak tomu bývá u profesionálních programovacích softwarů. CS-R20 navíc umí stáhnout z přijímače i nahrávky, které je možné v jednoduchém freewaru překonvertovat na klasický WAV soubor.

Ohromnou výhodou je možnost připojení přijímače přes klasický MiniUSB kablík. Není tedy potřeba dokupovat všelijaké převodníky (i když i R20 umí komunikovat přes rozhraní CI-V) a stačí šuplíkový kabel k fotoaparátu. Součástí programu CS-R20 jsou i windows ovladače, které ale potřebovat v případě nových windows (W7,W8) nebudete, windows přijímač normálně najdou jako klasický převodník USB/RS232.

Praktický příjem

Je alfou a omegou všech přijímačů. Jak již jsem na začátku napsal, přistupoval jsem k tomuto přijímač kvůli předešlé zkušenosti s R3 s poměrně velkou skepsí. Ve své době byly všechny tyto přijímače určitě špičkou. Výbornou citlivostí se mohly pyšnit takové značky jako Yupiteru MVT7100, AOR AR800 nebo již zmiňovaný Icom R10 nebo R3. Alinco v té době se svojí vlajkovou lodí X2000 bylo také „in“. Jenže když jste jakýkoliv z těchto přijímačů připojili na větší anténu nebo nedejbože na anténu se zesilovačem, to se děly věci. Jediný přijímač, který jakžtakž fungoval byl MVT7100 u ostatních zařízení jste museli okamžitě přijímač zatlumit.

Doba se ovšem změnila a změnila se i skladba rušení v pásmech. V současnosti rušení od digitálních sítí typu Matra, Ufon, CDMA, LTE apod. likviduje, nebo minimálně hodně zhoršuje příjem a to především u přijímačů starší výroby, které mají vstupní obvody řešeny jen velmi jednoduše, nebo je potlačení ostatních pásem nedostatečné. Z toho důvodu se z R3 stal na vážnější poslech nepoužitelný přijímač (jen na malou anténku a místní služby).

Icom R20 je v tomto směru podobně postižený přijímač, má ale vstupní obvody o řád lepší než R3. Tam kde byla trojka nepoužitelná, 20ka relativně dobře poslouchá. Na malou anténu se se zahlcováním vstupů v podstatě nepotkáte a pokud jej připojíte na větší anténu i se zesilovačem, musíte si chvíli hrát s útlumovým článkem, aby jste (stejně jako u scannerů Uniden) našli ten správný bod, kdy přijímač poslouchá a nemá problémy se silnými stanicemi.

Samotný Icom R20 má v sobě funkci RF-GAIN, kterým dokážete v deseti stupních nastavit citlivost vstupní části. Dle mého pozorování je ovšem 10 kroků moc málo a nenastavíte nikdy přesně tu úroveň, která vám vyhovuje. Buď přijímač zápasí se silným signálem (tj. objevují se zde křížové modulace) a nebo je příliš zatlumen a slabé stanice sice slyšíte, ale už neotevřou šumovou bránu. Mnohem spolehlivější je vzít externí plynulý atenuátor a nastavit si úroveň signálu dle potřeby a přijímač nechat nastavený na maximální zisk. Mimochodem při porovnání úrovně zatlumení potřebné pro správnou funkci skenerů Uniden a Icom R20, dvacítka začne poslouchat s mnohem menším zatlumením.

Samotný přijímač vás zcela jistě překvapí svoji citlivostí na teleskopickou anténu. Zachytit na něm řízení letového provozu vzdálené 80 km není žádný problém a to nemusíte vůbec používat zádrž na CCIR pásmo. Pokud tedy hledáte dostatečně citlivý přijímač pro sledování leteckého pásma jak na cesty, tak na domácí anténu, rozhodně bych vám ho doporučil.

V pásmu VHF jsem zkoušel zachytit slabé datové signály z východních Čech, na kterých si testuji citlivosti přijímačů a o kterých vím, že o nich Uniden vůbec nemá tušení. Na R20 byly bez nejmenšího problému zachytitelné i během skenování pásma.

Pásmo UHF mám u mne doma díky blízkému vysílači O2 CDMA použitelné jen na okraji tj. 468-469 MHz. Toto pásmo ovšem zvládá jen Icom R8500, ostatní přijímače většinou žádný provoz kvůli tomuto rušení nezachytí. Ani R20 není výjimka a ani on zde neposlouchá. Na jiném místě bez tohoto rušení, by ovšem výsledek byl zcela jistě jiný. Na nejbližším DX Campu podrobím Icom R20 ještě zevrubnému testování.

Obecně jsem ovšem vypozoroval, že je na malé antény R20ka velmi citlivá a na cesty opravdu vhodná. Pokud ji připojíte na velkou anténu, nemáte problém najít stanice v pásmu 40 MHz ani 460 MHz, přijímač poslouchá opravdu slušně.

Jako zajímavost bych uvedl možnost připojení sluchátek jako antény (stejně jak je tomu u Alinca X3), ale vzhledem k designu a velikosti přijímače nikoho na letišti neošálíte tvrzením, že se jedná o komerční rádio a pořádná teleskopická anténa je vždy lepší než kus drátu ve formě sluchátek.

Druhou zajímavostí je integrovaná ferritová anténa pro pásmo střední vln. Přiznám se, že nemám k těmto neoriginálním středovlnným přijímačům důvěru. Většinou se jedná o nějaký kompromis. Když stlačíte miniaturní KV a SV anténu do pouzdra o velikosti krabičky od sirek, nemůžete čekat zázraky. Dle mé zkušenosti je integrovaná anténa celkem použitelná na poslech 639 kHz ČRo Plus, ale na žádný DXing to rozhodně není.

Když jsem k přijímači zkusil připojit externí aktivní anténu, začal skákat po stole, takže na tato pásma je Icom R20 použitelný jedině, když použijete nějaký laděný obvod (preselector nebo laděnou smyčku typu AOR LA-3xx řady). Jelikož přijímač disponuje možností příjmu SSB, můžete samozřejmě poslouchat i amatérská krátkovlnná pásma, ale jen jako nouzovka nebo na testy. Myslím, že v tomto směru je výsledek velmi srovnatelný s konkurencí od AOR (AR8200).

Závěrečné hodnocení

Icom R20 je podle mého skromného hodnocení opravdu povedený přijímač. Pokud hledáte zařízení, kterým můžete sledovat pásma do 3 GHz a měl k dispozici všechny druhy provozu (můžete tedy na něm poslouchat VKV i amatérské závody od 50 MHz do 2,4 GHz), zde jej máte.

Kvalitní AM demodulátor, dobře zvládnuté AGC a ve spojení s integrovaným (volitelným) audio filtrem, omezovačem šumu a Icomovským (opravdu fungujícím) „NB“ je R20ka naprosto skvělý přijímač pro poslech obou leteckých pásem jak v ruce na kopci nebo blízko letiště, tak v autě. Pokud by jste ji chtěli používat na velkou anténu, i to je možné, ale musíte si pořídit plynule nastavitelný atenuátor a upravit úroveň signálu na optimum a pak to není problém.

Původně jsem si R20ku pořídil na testy, abych ji pak poslal do světa, ale po zkušenostech a testech je jasné, že zůstane rozhodně součástí HamShacku. Nakonec jsem k ní koupil i originální pendrekovou anténu, která se prodává jako příslušenství k letecké stanici Icom A6 (450,-) a tato kombinace je opravdu skvělá. Využijete toho, že je anténa laděná a tedy i maximálně zisková v leteckém pásmu a současně i vysokou citlivost přijímače. Na kopci nebo na cestách nemusíte složitě vytahovat teleskopickou anténu a máte letecké pásmo v malíčku.

Jelikož je tento přijímač stále na trhu (i když jen ze skladů) doporučil bych rozhodně koupi, pokud sháníte dobrý přehledový přijímač, který za jistých podmínek může být připojen i na velkou anténu a jeho kvality i zde oceníte. Ovládání je u R20ky mnohem jednodušší než u skenerů řady Uniden, také citlivost je mnohem lepší a odolnost je také vyšší. Na druhou stranu máte k dispozici „jen“ 1000 pamětí. Jedinou konkurencí v této cenové kategorii je AOR AR8200 (ve verzi MK3 nebo D) a to jsou přijímače mnohem méně citlivé (i tabulkově), takže na malé cestovní antény jsou použitelné jen na poslech místních služeb a na velkých anténách se zahlcují a musíte tedy použít atenuátor také.