AOR AR-DV10

Za devatero horami a devatero řekami, kdysi dávno … byla jednou jedna firma AOR (Authority On Radio Communications), která byla velkým výrobcem profesionální radiotechniky a vyráběla opravdu velmi kvalitní „vlajkové lodě“ komunikační přijímače jak na krátké vlny, tak pro pásma vyšší. Jejich výrobky (ne z nejlevnějších) nakupovali nejen majetní posluchači, ale také radioamatéři, DXeři a vládní i armádní subjekty. Zkrátka značka znamenala kvalitu a profesionalitu.

Od těch dob se ovšem mnohé změnilo.

Někteří i věhlasní výrobci začali místo vývoje nakupovat v Číně již hotové věci a nechali si je „brandovat“ (Alinco, Yaesu, Harris, atd.). Firma AOR se bohužel dostala do této kategorie také. Vydala sice za posledních několik let řadu papírově zajímavých přijímačů a nemůžu říci, že by to byla po hardwarové stránce vždy úplná katastrofa – naopak leckteré technické koncepce nebyly vůbec špatné. To, na čem většina jejich zařízení končila, byla nedotažená mechanická koncepce a především firmware a ovládání zařízení. Bohužel nejnovější přijímače jako je AR-DV1 a AR-DV10 dosahují v tomto trendu vrcholu. Poslední jmenovaný dokonce ani není přímo výrobkem AOR, jedná se o brandovaný přijímač firmou Yaesu.

AOR AR-DV10

Základní takticko-technická data

• Rozsah 100kHz – 1300 MHz bez mezer
• FM, AM, SSB,CW, DMR, NXDN, dPMR, APCO25, D-STAR, C4FM, TETRA (direkt), D-CR, ALINCO
• MF filtry vázané na druh provozu 200 Hz – 100 kHz (DSP)
• 2000 pamětí ve 40 bankách
• 50 pamětí na vynechání,
• 40 sad pamětí pro skenování
• CTCSS/DCS dekodér
• MicroSD karta – ukládání nahrávek a
• MiniUSB konektor – RS232 pro ovládání přijímače
• Baterie 2Ah – LiIon

Mechanická a ergonomická stránka

Pokud se nemůžete zbavit dojmu, že vám design přijímače něco připomíná, tak vězte, že se vám to nezdá. Celý přijímač je totiž umístěn do housingu od letecké radiostanice Yaesu. Tělo přijímače je z pevného a robustního plastu, který ve vás opravdu vzbuzuje důvěru, že když vám zařízení spadne na zem, mimo odřenin by se mu nemělo nic stát. Tělo přijímače vycházející z leteckých stanic typu FTA-450 a FTA-550 je také odolné proti vodě a prachu, takže všechny konektory a čtečka microSD karty mají gumové kryty. Ve spodní části máte dvojitou pojistku proti vypadnutí baterie. Anténa se připojuje klasickým BNC konektorem, takže žádné speciality vás nečekají.

Co je ovšem evidentně nepovedená věc, je okopírovaný dvojitý ovládací prvek DIAL/VOLUME. Horní část je natvrdo ovládání hlasitosti v klasických 16 polohách (použitý přepínač 16 kanálů z profesionálních radiostanic) a spodní řehtačka – „nekonečný“ kroužek, slouží pro změnu kmitočtu nebo změny parametrů v nastavovacích menu. Přístup k tomuto prvku je relativně dobrý, ale logika je nesmyslná. Horní část řehtačky se přímo hodí na změnu kmitočtu a dolní jen na občasné nastavení hlasitosti a ne opačně. Jediný klad má tato koncepce a to ten, že vždy víte, jak máte nastavenou hlasitost, ale o nějakém plynulém prolaďování pásem za pomocí spodního kroužku DIAL nemůže být ani řeč.

Z letecké radiostanice byla bohužel použita i ovládací klávesnice. Na boku přijímače máte jen dvě tlačítka – pro zapnutí (POWER) a nastavení úrovně Squelche (MONI). V přední části jsou umístěna tlačítka, pro vstup do menu, pohybu po něm pomocí šipek (šipky navíc slouží i pro rychlou změnu kmitočtu 10xSTEP) a plnou numerickou klávesnici, přímé tlačítko pro aktivaci nahrávání a zámek kláves. Celá tato klávesnice je kompletně gumová z měkké gumy, která je navíc poměrně hodně utopená, aby nebylo možné jednoduše měnit parametry. Jelikož se jedná o leteckou radiostanici, tam je tato ergonomie naprosto na místě a má svoji logiku, ale u širokopásmového portable přijímače je kvalitní, pevná, rychle a lehce ovladatelná klávesnice nutností. Firma AOR měla přitom u svých starších řad skenerů velmi kvalitní ovládací klávesnice a dokonce i glazurované, aby se neotíraly nápisy. Je škoda, že prostě firma nevzala původní housing z řady 8200. V něm by byl přijímač výrazně ovladatelnější, než v této (za každou cenu) profesionální skořápce.

Zajímavostí je podivné zahřívání přijímače v místě pod displejem za tlačítky bez ohledu na to, zda přijímané stanice hovoří, nebo je RX jen poslechu bez provozu. Myslím si, že se jedná o špatně navržené hardwarové uspořádání vnitřku a součástky, které se zahřívají jsou uzavřeny v místě, kde není odvod tepla a nebo dostatečný. Zatím jsem nepozoroval, že by to mělo nějaký výrazný vliv na stabilitu kmitočtu, ale je možné, že po několika hodinách se hlavní oscilátor může rozjet o pár desítek Hz. Na co to ovšem určitě bude mít vliv, je výdrž baterií, protože vše, co nemá nějak smysluplně koncipovaný „battery save“ neboli česky „ekonomizér“, tam bude velký problém s výdrží baterií. A pokud někde vypalujete zbytečně teplo, rozhodně to není známka efektivního využití energie z akumulátorů.

Dobíjet akumulátor můžete jen v nabíjecím stojanu, anebo přes boční konektor. Napájecí zdroj má bohužel speciální napětí 10,5V. To tedy znamená, že jej musíte všude nosit a pokud ho ztratíte, nebo se rozbije, musíte koupit nový. Výrobce naštěstí nabízí i náhradní pouzdro na tužkové baterie nebo akumulátory. Pouzdro na akumulátory je naštěstí stejně velké jako originální akumulátor, na celkový design a pohodlnost držení přijímače v ruce to tedy nemá žádný vliv.

Abych nebyl jen kritický, musím uznat, že jedna věc se opravdu povedla a tou je naprosto výborný přednes z originálního reproduktoru. V přijímači je instalovaný 1W reproduktor a velmi účinný NF koncový zesilovač. Přednes analogových ale i digitálních stanic je výborná. Hlasitost je na takové úrovni, že se nemusíte bát používat přijímač v autě, protože se vyrovná kvalitou a hlasitostí přednesu profesionálním radiostanicím. Nf koncový stupeň je dokonce tak silný, že je v menu nastavení přijímače volitelná úroveň výstupu, aby bylo možné přijímač používat i na sluchátka. Vysokou úrovní hlasitosti, protože by jste je mohli i poškodit (včetně sluchu). Samotný přednes D-STAR nebo DMR je opravdu velmi kvalitní. Když si vzpomenu na podivný robotický zvuk, který leze z ARD300 nebo DV1, je tento přijímač po této stránce úplně jiná liga.

Displej a ovládání

Ačkoliv je hardware vyrobený u Yaesu, firma AOR si na něj aplikovala svůj vlastní firmware, tedy styl obrazovek a ovládání vůbec. Celkově si myslím, že ovládání jeden velký PUNK.

Základem se stal evidentně stolní přijímač DV1, ze kterého vychází nejen základní obrazovka, ale částečně i koncepce menu a ovládání. Výrobce tak využil většího bodového rozlišení displeje, než je tomu u DV1 a nacpal téměž vždy do jedné obrazovky spoustu informací navíc, které se musí u mobilní verze listovat. Pro osoby se slabším zrakem to bude dozajista peklo, protože zde se navíc kombinují zdůrazněné aktivní položky a „zašedlé“ neaktivní.

V základním režimu jednoho i dvojitého VFO (DV10 má pouze jeden přijímač, takže je dvojité VFO pouze možnost přepínání mezi dvěma různými nastavení přijímače) jsou nápisy aktivního kmitočtu dobře čitelné, ale dolní polovina obrazovky je stejně jako u DV1 prázdná. Tato část slouží pro informace o digitálním provozu, ale vzhledem k tomu, že se kompletní informace o stanicích zobrazuje pouze v režimu D-STAR je polovina displeje, vyhrazená pro jednu informaci (například Color Code u DMR), zbytečný komfort.

Když přepínáte druh provozu, nebo režim přijímače, je displej rozdělen do ikonek, které by byly velmi praktické na dotykovém displeji, jelikož ale DV10 dotykový displej nemá, musíte hledanou položku zvolit pomocí šipek a nebo číselnými zkratkami. To sice obsluhu trochu zjednodušuje, ale výsledkem je stejně často nastavovací menu, ve kterém se už musíte pohybovat pomocí šipek.

Základní ovládání přijímače je poměrně přehledné. Pokud potřebujete nastavit konkrétní kmitočet, nastavit druh provozu na „AUTO“ a jen poslouchat a nahrávat provoz, je to ideální použití tohoto zařízení. Všechno ostatní je „peklo na zemi“. Vývojáři AOR totiž rozstrkali nastavení základních parametrů přijímače do několika různých menu a musíte je hledat.

Příklad:

• Zadání kmitočtu: přímo z klávesnice -> ENT
• Změna druhu provozu: MODE -> šipkami naklikat požadovaný druh -> ENT nebo MENU ->1-9 nebo -> 0 -> 1-9 dle aktivních položek
• Změna šířky pásma: delší stisk MODE -> IFBW -> zvolit -> ENT nebo delší stisk MODE -> 4 -> 1-9 dle aktivních položek
• Změna rastru: MENU -> OPT -> ENT -> změna -> ENT ->PARAM SET nebo MENU -> 9 -> 1 -> volba -> ENT -> 9
• zapnutí ATT: MENU -> OPT -> ATT -> PARAM SET nebo MENU -> 9 -> 2 -> zvolit -> 9
• zapnutí CTCSS dekodéru -> MENU -> VFO -> VFO EDIT ->  ENT -> SQL TYPE -> CTCSS -> ENT -> CTCSS -> ENT -> SRCH -> ENT -> VFO PARAM SET

Zkrátka, šílené ovládání přes různá menu podobně, jako když se ve windows chcete proklikat do BIOSu.

To je tedy obecně největší problém tohoto přijímače – komplikované ovládání. Když si uděláte kartičky s číselnými zkratkami v menu, tak se to asi naučit dá, ale rozhodně se zde o intuitivním ovládání nedá vůbec hovořit. Stejně šíleně komplikovaná je aktivace skenovacích rozsahů, paměťových bank apod.

SOFTWARE

Tato kapitola je poměrně strohá. Jelikož v současnosti neexistuje žádný software pro správu pamětí mimo velmi strohé webové aplikace pro generování CSV souborů přímo od AOR, nedá se o nějakém ovládání přes PC, nebo nedej bože přes mobilní platformy, vůbec hovořit. Veškerá nastavení přijímače je možné uložit na kartu do CSV formátu a zkusit jej editovat někde v programech OFFICE, ale je to velká nouzovka.

Autoři přijímače vtipně v návodu k použití popsali, jak přijímač lze ovládat jako REMOTE, nikde ale není žádný software – udělejte si ho zkrátka sami.

PŘIJÍMACÍ STRÁNKA

Přijímač DV10 má jen velmi omezené možnosti úpravy příjmu. K dispozici máte v podstatě jen možnost aktivace ATT a něco jako RF-GAIN, který ale funguje fakticky jen na krátkých vlnách, na VKV jsem jeho funkci nepostřehl. Když jsem psal do AOR, co to je za funkci, tak mi bylo odpovězeno, že s tím raději nemám hýbat a přijímač je určen především na malé antény tj. originální pendrekovou anténu pro letecké pásmo a teleskopickou anténu pro ostatní pásma. A výrobce měl naprostou pravdu.

Střední vlny, krátké vlny

V rozsahu 0,1 – 30 MHz není přijímač v žádném případě tupoun a můžete podobně jako IC-R30 slyšet leccos. Bohužel zde není integrovaná ferritová anténa, takže už od středních vln musíte použít externí anténu typu prut, malá smyčka apod. Bohužel kmitočet nesedí přesně a tak při poslechu stanic SSB musíte dolaďovat kmitočet. Po poslední aktualizaci firmwaru se výrazně zvýšila přesnost a stabilita kmitočtu základního LO, takže mimo drobnou nepřesnost kmitočtu v řádech desítek Hz, je přijímač celkem stabilní. Celková použitelnost tohoto přijímače se omezuje na silné stanice. V tomto kmitočtovém rozsahu skutečně funguje RF-GAIN, který by měl umravnit přijímač v případě, že bude vstupní část zahlcena silnými signály. Velkou výhodou je opět pěkný přednes jak na interní reproduktor, tak na sluchátka , ale upřímně řečeno jelikož není ladění kmitočtů dolním kroužkem DIAL extra příjemné, nebudete chtít toto zařízení na prolaďovaní KV používat, snad jen pro přepínání uložených stanic.

Pásmo MB 30-88 MHz

Pokud máte u antény zařazenou CCIR zádrž, bude se DV10 chovat celkem mravně, slabé stanice lze z přijímače vytáhnout, ale bez zádrže má opravdu velký problém s rozhlasovými stanicemi a budete je slyšet několikrát v celém pásmu 66-84 MHz. To je ale obecný problém většiny ručních přijímačů obzvlášť v případě, kdy máte v okolí větší množství malo-výkonových blízkých vykrývačů komerčních stanic.

Pásmo CCIR

DV10 není DX přijímač pro rozhlasové pásmo, takže jej můžete používat jen pro poslech místních stanic a musíte používat attenuátor, aby jste přijímač umravnili i pro tento účel.

Letecké pásmo 108 – 144 MHz

Na malou anténu přijímač poslouchá letecké pásmo dobře s velkou výhodou velmi dobrého přednesu na interní reproduktor. Problém ovšem nastává, pokud jej chcete připojit na externí anténu. Jelikož má přijímač vstupní obvody nastaveny na vysokou citlivost, dochází k zahlcení vstupu a je nutné buď aktivovat vnitřní attenuátor, čímž ale přijdete o velmi slabé stanice, ale přijímač začne normálně poslouchat. Nebo můžete připojit do anténního obvodu extra filtr speciálně pro letecké pásmo tzv. „modrá krabička“. Přijímač pak okamžitě začne poslouchat a dokonce na něm slyšíte i opravdu velmi slabé stanice na hranici srozumitelnosti. Vstupní obvody tedy netrpí ani tak na silné signály přímo v leteckém pásmu, ale na signály blízkých vysílačů mimo letecké pásmo.

Pásmo VHF 144-174 MHz

Toto pásmo je opět jedno velké neštěstí, pokud k přijímači připojíte externí anténu. Na spoustě kmitočtů do cca 169 MHz najdete promodulovávání rozhlasových stanic, i když je pásmo CCIR potlačeno u antény pomocí zádrže. Pomůže jen attenuátor v rozsahu 10-20dB dle zisku celé anténní soustavy. K nežádoucím příjmům ale dochází i mixováním blízkých stanic z VHF pásma, takže slyšíte na kmitočtech, na kterých nic není, příjem dvou i více blízkých stanic najednou. Na teleskopické nebo gumové anténě tento problém nenajdete.

Druhé letecké pásmo 230-400 MHz

Ani tady nemůžu přijímač na větší anténě chválit. Ve spodní části dochází z zrcadlům z CCIR pásma (i přes filtr) a v horní části dělá paseku PEGAS. Objevují se zde klasická zrcadla z mezifrekvence 21,4 MHz (2×10,7 MHz) jako u starých LOW-END skenerů z 90 let. Musíte tedy opět použít attenuátor a nebo pásmovou propust. Na místní poslech na malou anténu takový problém není.

Pásmo UHF 400-470 MHz

Spodní část pásma do nějakých 438 MHz na tom není extra špatně, jelikož byla vypnuta síť UFON, chová se zde přijímač velmi mravně i na velkou anténu a je zde možné slyšet i poměrně vzdálené stanice. Nad 438 MHz je to ovšem katastrofa, jelikož zde začíná silně působit síť CDMA, je nutné použít velmi účinnou zádrž na pásma nad 450 MHz. Jednu takovou naštěstí mám, takže jsem ji zkusil vložit do anténní cesty a příjem analogového i digitálního vysílání v amaterských pásmech se vyčistil. Bez tohoto filtru (a to mám v cestě filtr s potlačením 20dB pro CDMA) byl přijímač naprosto nepoužitelný a to ani s externím attenuátorem. Když jsem totiž zatlumil přijímač tak, až přestal mít zahlcený vstup, přišel jsem o všechny slabší stanice.

V tomto pásmu bohužel má přijímač velké problémy se sítěmi typu CDMA, v blízkosti železničních tratí TRS a DVB-T, pokud jsou kmitočtově blízko 470 MHz i na malou anténu. Aktivovaný attenuátor je zde nutností.

ZÁVĚR

DV10 je ruční přijímač, který si firma AOR nechala vyrobit na zakázku a myslím, že se záměr vůbec nepovedl. Je vhodný jen pro příjem místních stanic na malou anténu.

Jedinými skutečnými přednostmi je široký seznam digitálních druhů provozu, které je možné tímto přijímačem poslouchat a výborný přednes (s ohledem na ruční přijímač).

Přijímací vlastnosti tohoto přijímače nejsou valné. Výrobce evidentně sází na to, že bude uživatel používat laděné antény na zájmová pásma a tím bude dělat jednoduchý preselektor pro vstupní část, která je vyšroubovaná citilivostí na maximum (jako levné čínské radiostanice). Když mezi anténu a přijímač vložíte pásmové filtry, je zařízení použitelné, to je ale v podstatě každé i za mnohonásobně menší peníze.

Překombinované ovládání přijímače ruku v ruce s tělem profesionální radiostanice z tohoto přijímače dělá jednu velkou katastrofu. Jediné kloudné využití tohoto přijímače je buď tak, že do pamětí nastavíte známé kmitočty a točíte je dokolečka, anebo jej provozovat v režimu „hloupý přijímač“ tj. nastavíte kmitočet nebo pásmo, nastavíte druh modulace na AUTO a necháte přijímač stát na kmitočtu, nebo točit zvolené pásmo do kolečka a nečekat zázraky.

Přijímač je naprosto nevhodný pro připojení větší antény, než je dejme tomu magnetická nebo teleskopická anténa. V žádném případě není vhodný pro připojení do aktivní anténní soustavy s předzesilovačem, tam je potřeba velké laborace s nastavením zatlumení vstupu přijímače a použití pásmových zádrží.

V současnosti tento přijímač koupíte u nás za cenu kolem 27.000,-Kč a dle mého soudu v žádném případě neodpovídá cena kvalitě a důrazně doporučuji se tomuto přijímači vyhnout, pokud potřebujete něco víc, než přijímač pro nenáročný poslech digitálních provozů na cesty. Adekvátní cena tohoto zařízení by měla být vzhledem k možnostem poslechu všech možných digitálních druhů provozu tak někde kolem 15 tisíc Kč.

Myslím, že firma AOR definitivně přestala být profesionálním výrobcem přijímací techniky, na jehož zařízení mohl být, pokud měl kdokoliv přijímač na stole, pyšný. Ty tam jsou doby, kdy jste si mohli vybírat mezi „vlajkovými loděmi“ jak ručních, tak stolních přijímačů. Na rok 2019 jsou anoncovány inovované typy „profesionálních“ přijímačů AOR umožňující příjem digitálních druhů provozu AOR ALPHA II. a AR-5700D a už nyní si vůbec nedělám iluze o kvalitě (versus cena).