Firma AOR nabízela a stále nabízí několik vlajkových přijímačů, které jsou svým provedením vždy nějak zajímavé. Když si vzpomenete na AR8000 – ruční scanner s moderním ovládáním a možností programování přes PC, AR-7030 excelentní dlouho nepřekonaný KV přijímač, AR-8200 (8600) jako následovníci AR-8000. Je samozřejmě pravda, že si u této firmy musíte připlatit za značku, ale na druhou stranu je dobré připomenout, že to jsou unikátní přijímače, které si jistě našli mnoho spokojených majitelů stejně jako mnoho odpůrců, které si nemohou odpustit poznámky o citlivosti a odolnosti některých typů především ručních scannerů. A budou mít určitě pravdu, protože ideálně kvalitní citlivý a odolný ruční scanner srovnatelný se stolními neexistuje. Nicméně je zajímavé, že se firma AOR neprosadila ve vysílací technice, ačkoliv vydala v začátcích i některá vysílací zařízení. Ovšem produkce přijímací techniky a doplňků k přijímačům rozhodně převážila. Firma AOR se vždy snažila vystupovat jako výrobce profesionální radiotechniky. Problém byl ovšem v tom, že konkurence, která dělala zakázková zařízení pro armádu a zpravodajské služby již v době, kdy vycházel první moderní přijímač od AOR, zkoumala možnosti využití DSP procesorů k náhrad některých částí přijímačů a k analýze frekvenčních pásem. Na úroveň firem typu Rohde & Schwarz apod. jejichž přijímače slouží k odposlechu a zaměřování zájmových stanic jakož i pro radioelektronický průzkum zájmových oblastí, se nikdy nedostala a zcela jistě nedostane. To ale není špatná zpráva pro nás, posluchače, jelikož například ceny opravdu profesionálních přijímačů výše jmenovaných firem jdou do milionů, kdežto firma AOR zůstává se svou nejvyšší řadou přijímačů hluboko pod touto hranicí.
Nyní se ovšem vrátíme skoro o nějakých 30 let zpět. V roce 1996 ukazuje světu firma AOR nový profesionální komunikační přijímač určený pro vládní organizace a armádu. Toto zařízení má provedení většího mobilního scanneru. Na svou dobu vyniká ovšem zajímavými funkcemi, které nenabízí lecjaký přijímač v té době. Již v počástcích byl AR5000 testován posluchači, kteří s ním ale nebyli spokojeni a to údajně především z toho důvodu, že interní oscilátory generovaly mnoho harmonických a to znamenalo mnoho „zarušených“ kmitočtů přijímačem samotným. Po pár letech byla vydána nová verze s oficiálním označením „A“ a v roce 1999 byla vydána verze s označením „+3“. Podle mne to byla ale především reakce na vzrůstající oblibu konkurenčního přijímače ICOM IC-R8500. Nová verze AR5000 byla doplněna, resp. byla dobastlena o tři funkce, které předchozí verze neměly. Byla to funkce AFC (automatické doladění blízkého kmitočtu při nesprávném kroku), NB (noise blanker) a Synchrodetektor AM. Navíc jako bonus dvojitá kapacita pamětí (2000 pamětí oproti 1000 původní verze).
AOR AR-5000(A) je přijímač, který poslouchá od 5 kHz až do 2600 MHz bez mezer všemi základními druhy provozu. K dispozici má uživatel již zmiňovaných 2 x 1000 pamětí v 10 bankách po 100 pamětech. K dispozici je 2100 pamětí na vynechání rušených frekvencí. Rychlost skenování (vyhledávání frekvencí) není závratná – nějakých 25 kanálů/sek, ale lze tuto rychlost zdvojnásobit použitím funkce „Cyber Scan“. Tato funkce skutečně zrychlí prohledávání pásem, ale na displeji vám místo rotujících číslic aktuálních frekvencí svítí jen nápis Cyber Scan. Tím pádem nevíte, kde momentálně přijímač poslouchá, dokud se vyhledávání nezastaví na aktivní frekvenci (nebo rušení, které otevře squelch). Co se displeje týká, jedná se speciální jednoúčelový zobrazovací element, na kterém máte k dispozici jednoúčelové ikony a nebo 16 segmentovky, které slouží pro zobrazení kmitočtu či názvu paměti. Displej je dobře čitelný a kontrastní. Podsvětlení je pomocí LED diod a není do očí bijící, ale na druhou stranu přes den téměř nepostřehnete, že je zapnuté a bohužel zde není žádná možnost jakkoliv měnit úroveň podsvětlení. K dispozici jsou 2 integrované volitelné anténní vstupy typu N a PL a je možnost připojit 3 a 4 anténu pomocí externího dálkově ovládaného přepínače. Uživatel si může zvolit, jakou anténu chce používat nejen manuálně, ale lze také zvolit kmitočtové rozsahy, na kterých se má používat ten který anténní vstup.
Přijímač AR5000 je superhet ale typu UP konvertor a to i v pásmech VKV. Znamená to, že je první směšování na 622 MHz. To je celkem dobrá záruka slušné odolnosti, ale zároveň také náročnosti na konstrukci a kvalitu použitých součástek.
Po konstrukční stránce je 5000ka je při porovnání třeba s ICOMem doslova bastl. Přijímač sedí na několika velkých deskách DPS, které jsou rozděleny na jednotlivé části a mezi sebou jsou propojovány kablíky a drátky. Když se podíváte co je to verze „+3“, znamená to, že jsou v přijímači instalovány další 3 destičky pro 3 další funkce. Celkově AOR zevnitř působí dojmem celkem amatérsky poskládaného přijímače, tedy výsledek jakéhosi vývoje oproti třeba IC R-8500, který působí velmi sofistikovaným dojmem. Zde i když nebudeme koukat na design ale na funkci, i tyto zdánlivě nepodstatné věci, které jsou oku laika skryty, mají vliv na funkci přijímače. Za pravdu musím dát těm, kteří zdůrazňovali větší počet vlastních nosných generovaných přijímačem a může za to právě „sendvičová“ konstrukce 5000ky.
Na stůl jsem postavil AORa a bez antény jsem je nechal prohledávat pásmo 25 – 1000 MHz, abych našel kmitočty rušené vlastním přijímačem. Výsledek byl jednoznačný. U 5000ky jsem našel cca 70 zarušených kmitočtů (podle servisního manuálu, kde jsou všechny vypsány, jich je celkem 118 v celém rozsahu přijímače) jenže skutečně markantních nosných bylo jen asi 8, zbytek byly nosné na úrovni S-1 nebo sotva otevřely squelch. Navíc byly všechny nosné mimo zájmová profi-pásma (38 MHz, 107 MHz, 500 – 800 MHz) nemohu tedy ani zde hovořit o nějakém markantním rušení vlastním přijímačem. Jak již jsem předeslal, jedná se podle mne pouze o chybu konstrukce a nedokonalého stínění základních oscilátorů. Přijímač tedy poslouchá nějaké harmonické kmitočty vlastních oscilátorů, ale ty jsou tak slabé,že při připojení externí antény o nich nebudete vědět.
AOR 5000 má jednu výhodu. Není to 30kHz MF filtr, jak by určitě řekl Vojta OK1XVV 🙂 ale je to jeho naprostá variabilnost, co se kombinací mezifrekvenčních filtrů a druhů provozu týče. Dalším zajímavou funkcí je NF audio filtr. K dispozici jsou tři různá nastavení. Je zde dolní propust (LPF) horní propust (HPF) a nastavení deemfáze. Co se audio přednesu týče, AOR AR5000 naprosto jasně vítězí i proti novější a modernější konkurenci. 5000ka má totiž specialitku a tou je reproduktor, který je instalovaný na spodní stranu přijímače a na něm zvukovod, který končí pod předním panelem (to je to zvláštní žebrování ve spodní přední části přijímače). To zajišťuje přenos zvuku přímo k posluchači. Externí reproduktor zde není de facto potřeba.
Do AR5000 je možné doplnit nějkolik doplňků. Jednak je zde možné doplnit MF filtr 500 Hz pro lepší poslech CW stanic, je zde ale možné doplnit i CTCSS squelch, hlasový invertor či tónový eliminátor (pro poslech drážních sítí typu TRS). V základním vybavení je navíc dekodér DTMF kódů.
Praktický příjem
AOR AR5000 má, jak již jsem předeslal, dva volitelné univerzální vstupy, které si může uživatel buď ručně přepínat (pomocí funkční klávesy) anebo nadefinovat kmitočtové rozsahy pro jednotlivé vstupy. AOR disponuje laděnými vstupy pro tato pásma a tak nemá problém s dlouhodrátovými anténami. Problémy nejsou ani s Mini-Whipem nebo aktivní smyčkovou anténou, která má velký zisk především na dlouhých a středních vlnách. Některé horší přijímače nebo amatérské stanice měly tendenci se zahlcovat AM stanicemi z těchto spodních pásem. U verze +3 máte k dispozici navíc i synchrodetektor s potlačením jednoho z postranních pásem (LSB nebo USB).
Co se týká citlivosti od nejdelších vln, ta je zde výborná. To není nic neobvyklého, staré přijímače RFT (EKD xxx) poslouchaly již od 14 kHz celkem obstojně a pamatuji si, že jsem na EKD 111 tehdy poslouchal ruský navigační systém ALPHA, který vysílal na 14,9 kHz. Za dobrých podmínek jsem zaslechnul tuto stanici i na JRC NRD-545 (který poslouchá neoficiálně od 10 kHz). Když jsem testoval AR-5000, tak jsem se ani tomuto pásmu nevyhnul a chtěl jsem vyzkoušet, zda je vůbec na těchto super-dlouhých vlnách něco slyšet. Jako anténu jsem použil jen Mini-Whip. Výsledkem jsem nebyl ani tak překvapen, jako spíš šokován. Naladil jsem 14,9 kHz a zde hrál nejen jeden nejsilnější vysílač systému ALPHA, ale celá soustava všech stanic, které se periodicky střídají. Další kmitočet tohoto systému je 12,1 kHz. I zde se vesele střídal jeden vysílač za druhým. Nejnižší kmitočet je 10,9 kHz a i zde bylo živo. Ačkoliv má AOR tabulkově v tomto pásmu celkem nízkou citlivost, rozhodně je plnohodnotně použitelný. To k čemu se příliš nehodí, je lov NDB majáků, ne kvůli citlivosti, ale jelikož je možné do AORa doinstalovat pouze MF filtr 500 Hz a to je moc velká šířka pro sledování těchto majáků. Při sledování stanic na spodních i vyšších KV pásmech, budete spokojeni, jelikož rádio netrpí na rušení od silných stanic středních vln.
AR5000 je určen především pro poslech stanic VKV. U AOR si můžete zvolit, zda chcete používat anténní vstup typu N nebo PL.
Prakticky nejlepším testem přijímačů (tedy testem citlivosti a odolnosti) je, když k nim připojíte žádnými filtry neošetřenou venkovní širokopásmovou anténu a začnete testované přijímače prolaďovat. Nejinkriminovanější jsou vždy pásma sousedící s CCIR rozhlasovým pásmem, pásma v okolí vykrývače rozhlasu DAB a případně i druhé letecké pásmo, do kterého mají tendenci některé levné scannery míchat zrcadlové kmitočty stanic z jiných profi-pásem.
AOR disponuje interním předzesilovačem a volitelným útlumovým článkem 10 a 20 dB. Uživatel tak může nechat zapnutou automatiku, kdy tedy přijímač sám zapíná attenuátor dle úrovně signálu na vstupu. Bohužel ale není možné jen vypnout interní předzesilovač, aniž by jste zařazovali do cesty minimálně 10dB útlum. Tato varianta je možná až u následovníka AR5001 (5700). Musíte tedy buď poslouchat na plnou citlivost s interním zesilovačem, což vám může způsobovat zahlcení přijímače a nebo s attenuátem, který vám potlačí velmi slabé stanice. Obecně je ale AOR méně odolný a můžete u něj nalézt zrcadlové příjmy i tam, kde třeba ICOMy problém nemají.
V pásmu radiomajáků VOR (těsně nad 108 MHz) je AOR méně odolný než například Icom. R-8500ka poslouchá i slabé vysílače v tomto hraničním pásmu i bez filtru, kdežto 5000ka se ještě zahlcuje ještě do nějaké 2MHz od rozhlasového pásma. Pak již produkty poměrně prudce klesají a přijímač již v pořádku poslouchá. V ostatních pásmech jsem nezaznamenal nějaké křížové modulace, nebo známky zahlcení. Zkoušel jsem satcomy (pásmo 250 MHz) a ani zde se neprojevil nějaký problém v citlivosti.
Obecně lze říct, že AR5000 generuje vyšší šum na prázdném kmitočtu než třeba ICOM R8500 ale i tak je to o řád lepší než třeba u scannerů Uniden. Na druhou stranu je pravda, že extrémně nízké úrovně signálů nejsou použitelné pro luštění obsahu zpráv. Vy sice víte, že tam nějaká stanice vysílá a že hovoří, ale srozumitelnost je de facto nulová.
AOR má léta jeden problém. Reakce jeho obvodů jsou velmi rychlé a stává se velmi často, že se skenování zastavuje na velmi krátkém pulzním rušení. Nemůže se vám tedy stát, že byste přeskočili aktivní kmitočet, ale může se stát, že budete neustále popostrkovat přijímač nebo utahovat squelch, protože bude během vyhledávání neustále stát při každém sebekratším pulsu, který překoná squelch. AOR má ale k dispozici několik zajímavých pomůcek jakými jsou různé druhy reakce Squelche (úrovní, hlasem, tónem apod.) takže při troše trpělivosti lze tento neduh správným nastavením squelche výrazně potlačit. Nejzásadnější protivnou vlastností AORa je laděný vstup. AOR má dva separátní laděné vstupy pro VKV a UKV pásmo. Ty se přepínají pomocí relátka na 400 MHz přesně. Jakmile přelaďujete nebo skenujete paměti, ve kterých jsou za sebe řazeny kmitočty VKV i UKV pásma, bude v přijímači neustále cvakat relé, které přepíná tyto vstupní obvody a to vás rozhodně nebude bavit poslouchat ani minutu. Nejvýhodnější je tedy skenovat paměti, které jsou pod anebo nad 400 MHz a nestřídat je, pak se těchto nepříjemných zvuků zbaví.
Komunikace s PC
Moderní doba si žádá i moderní prostředky a komunikace s PC, ovládání na dálku a správa pamětí není výjimkou. AR5000 je určen pro profesionální sledování kmitočtového spektra a počítá se s tím, že bude instalován na externím stanovišti a ovládán na dálku. Přijímač má v zadní části klasický 9pinový RS-232 konektor pro připojení PC. Mnoho „výrobců“ ovládacích softwarů oba přijímače podporuje, jelikož jsou jejich komunikační protokoly známé. Problém je ovšem v tom, že je drtivá většina programů placená a ty, které nejsou, jsou přizpůsobeny spíše pro radioamatérský provoz, než pro plné využití všech funkcí, kterými tyto přijímače disponují. Občas je ale možné na nějaký narazit. Jediný program, který skutečně umí ovládat celé rádio a využívá naprosto všech funkcí je jen program AR5 (ARFive) nebo ARC5000 od BuTelu. Největší slabinou AR5000 je ruční programování pamětí a program AR5 asi jako jediný umí spolehlivě paměti ovládat a zapisovat tam, kam patří a to dokonce do obou paměťových sad, pokud máte novější verzi 5000ky.
ZÁVĚR
AOR AR-5000 je bezesporu jeden z nejkvalitnějších přijímačů. I když má dnes již dvě generace následovníků, stále má svoje pevné místo na stole posluchače pro svoji výbornou citlivost a slušnou odolnost a excelentní audio přednes. Žádné rádio není samozřejmě ideální, ale v tomto případě název „komunikační přijímač“ přesně definuje jeho funkci. Velkou výhodou je i jeho cenová dostupnost, jelikož již toto zařízení můžete koupit v cenové kategorii 10-20 tisíc Kč (dle stavu a verze). Pokud tedy hledáte slušné zařízení na poslech analogového vysílání (například leteckého provozu) a dostane se vám nabídka na tento přijímač, určitě neváhejte, je to velmi dobré zařízení. I já jsem si jeden exemplář tohoto zařízení nechal na stole.