Před nějakou dobou jsem zde na webu publikoval recenzi na velmi povedený přijímač Icom R1500. Jedná se o nástupce slavného počítačového přijímače IC-PCR1000. Jako následovník se vyznačoval větším frekvenčním rozsahem, velmi slušnou odolností a skvělým softwarovým vybavením. Doba jde dál a výroba tohoto přijímače bohužel již skončila. Stejný problém potkal bohužel i vyšší verzi tohoto zařízení s označením IC-R2500. Ani jeden z těchto přijímačů již není možné koupit, jen z druhé ruky, nebo ze skladů.
Nyní tedy ale k základním vlastnostem.
Oba přijímače (1500 i 2500) bylo možné koupit ve dvou verzích PCR a IC-R. Rozdíl mezi levnější verzí PCR a dražší IC-R je pouze v ovládací hlavě. K počítačové verzi se ovládací hlava nedodává. Tělo přijímače je ovšem naprosto identické a to tak, že když si pořídíte tuto PCR verzi a připojíte k ní ovládací hlavu, máte přijímač kompletní a nepoznáte rozdíl. Ani ovládací software vám nebude dělat žádné potíže a bez problémů můžete spravovat paměti v tělu přijímače bez jakýchkoliv omezení.
Ergonomie ovládání přijímače
Na první pohled je ovládací panel větší než u verze IC-R1500, na druhou stranu zde stejně, jako u předešlé verze, není vyřešeno uchycení panelu jinak, než nesmyslným háčkem na kabel jako montáž do auta. Ovládací hlavu tedy můžete přilepit páskou přímo na tělo přijímače a problém je vyřešen a nebo použijete 3D tiskárnu a vytisknete si kompletní držák na hlavu připevněnou na tělo přijímače s nožičkami, čímž vytvoříte kompaktní stolní přijímač.
U ovládací hlavy R2500 má uživatel přehled o obou přijímačích současně (pokud má aktivní obě rádia). Každý přijímač má vlastní prvek DIAL, přechod VFO/MEM, popřípadě přepínání paměťových bank. Každý z přijímačů má své separátní nastavení úrovně hlasitosti a squelche. Některé funkce jsou ovšem společné a aktivují se podle toho, který přijímač máte nastaven jako primární.
Co se týká ručního ladění nebo přepínání pamětí, můžete ovládat oba přijímače dle libosti, klidně i současně. Pokud ale chcete zapnout skenování, musíte mít aktivní příslušný přijímač (pomocí tlačítka MAIN) a poté jej spustit. Samozřejmě je možné aktivovat skenování obou přijímačů, musíte je ale aktivovat postupně. Když chcete například přepínat skenovací pásma, musíte si uvědomit, který přijímač právě ovládáte. V tomto směru je 1500ka mnohem přehlednější a ovládání je rychlejší. Samotné mechanické zpracování panelu je trochu jiné než u 1500ky, která má kompletní ovládací prvky plastové pevné, kdežto u 2500ky jsou již použita měkká gumová tlačítka s potiskem. U nich si nejsem zcela jist jejich trvanlivostí při častém každodenním používání.
Drobný rozdíl je také v nastavení zobrazení displeje. U 1500ky máte k dispozici mnohem větší variabilitu kombinací barev a stupňů intenzity podsvětlení.
Jediný rozdíl mezi IC-R2500 a 1500 je pomalejší reakce digitální desky (ovládání obou přijímačů současně). To bohužel zapřičiňuje drobné artefakty v ovládání přijímače. V Praxi to znamená, že se vám bude stávat, pokud máte u pamětí uložené CTCSS/DCS kódy, že je přijímač bude přeskakovat, jelikož nebude stíhat přelaďovat přijímač a současně kontrolovat kódy. To se u 1500ky nestává, zde bych to připsal na vrub stejnému použitému procesoru, který ale nestíhá ovládat dvě zařízení současně.
Externí připojení
2500ka má stejné tělo jako Icom IC-R1500, jsou v něm ale osazeny dva separátní přijímače. Ty nemají úplně identické frekvenční rozsahy, ale co se odolnosti a citlivosti týče, nenajdete zde žádný rozdíl. V zadní části jsou fyzicky dablovány konektory na anténu i výstupy z diskriminátoru. Ta separace anténních konektorů není náhodná, ale zcela účelová. Přijímač totiž umožňuje diverzní příjem pomocí dvou antén. To je dobrá funkce pro sledování mobilních stanic, nebo pokud naopak máte přijímač v autě a posloucháte za jízdy. Při aktivaci této funkce se automaticky přepínají antény mezi sebou podle toho, která má silnější signál. Dochází tak k částečnému potlačení tzv. mobil-efektu u přijímaných stanic. Přepínání antén je okamžité a informaci o aktuální používané anténě lze vidět přímo na displeji.
V zadní části těla je deska zpracování audio signálu. Zde je A/D převodník, který vám (filtrovaný) audio signál převede na digitální data pro počítač. Když k tomuto přijímači připojíte PC (počítač se připojuje přes klasický USB kabel), tento převodník se objeví jako druhá zvuková karta, ze které je možné nahrávat, stejně jako u verze 1500. Originální software navíc umožňuje nahrávat „stereo“ oba přijímače současně, do dvou kanálů. V jakémkoliv editoru si je pak může uživatel v klidu oddělit. Navíc i zde existuje funkce nahrávání pouze při otevřeném squelchovém obvodu. Nahrává se v klasickém formátu WAV.
Další zajímavostí je implementovaný dekodér DTMF kódů. Jeho ovládání je bohužel možné pouze přes PC. Tam ale můžete nejen sledovat přímo, které kódy na kmitočtu proběhly, uživatel může i nadefinovat sekvence kódů, které mu na displeji PC vypíše nějaké upozornění, anebo spustí nějakou aplikaci v počítači.
Paměti
Samotné tělo 2500ky má stejně jako 1500ka paměť na 1100 kmitočtů a 25 rozsahů. Velkou výhodnou je sdílení pamětí mezi oběma přijímači. Uživatel tedy nemusí programovat paměti dvakrát, ale na obou přijímačích má k dispozici ty samé automatické rozsahy, skenovací rozsahy, paměti i paměťová banky. Navíc je zde ovšem separátní nastavení linkování bank. V podstatě se dá říci, že můžete na každém přijímači zvlášť aktivovat linkování paměťových bank, ale jinak kombinované. Každý z přijímačů má svá separátní nastavení konstant, ale paměti, rozsahy a automatické kroky jsou sdílené. Alfanumerické pojmenování pamětí je opět omezeno jako u 1500ky jen na 6 znaků.
Dalším neduhem jsou opět paměti pro vynechání zarušených kmitočtů. Pokud během skenování pásem narazíte na rušený kmitočet, neexistuje žádný jednoduchý způsob, jak jej stiskem jednoho tlačítka vyblokovat pro příště. Jedinou možností je uložit jej a pak k němu aktivovat příznak „P-SKIP“. Když se to naučíte rychle, je to otázkou několika stisků kláves, ale rozhodně to zdržuje a navíc si tím zbytečně blokujete paměti. Pokud tedy chcete nechat prohledávat zájmová pásma a automaticky ukládat aktivní frekvence, budete muset zřejmě projít touto nepříjemnou procedurou jednoho proskenování všech pásem, ukládání a SKIPování všech zarušených frekvencí. Zpětné odblokování je opět nepříjemně zdlouhavé, musíte inkriminované paměti buď zbavit příznaku P-SKIP a nebo je vymazat. V tomto směru je asi mnohem výhodnější, pokud skenujete ve známých prostředích, vytvořit si „vynechávací“ banky přímo v PC a nahrávat je rovnou do přijímače před začátkem skenování.
Doplňky
2500ka má oproti svému chudšímu bratříčkovi větší možnosti rozšíření o digitální karty. Do 1500ky můžete doplnit maximálně UT-106 DSP modul, který vám omezí šum nebo trvalé pískání v signálech, to je ale výhodné pouze na poslech pásem pod 30 MHz. Vyšší verze už vám umožňuje poslech digitálních systémů D-STAR a APCO25. Oba digitální moduly mají svůj interní separátní slot, můžete je tedy provozovat současně. Jejich cena je ovšem velmi vysoká. Kdo ovšem za každou chce sledovat i tyto digitální systémy, má možnost přijímač těmito doplňky dovybavit. Instalace modulů je velmi jednoduchá a zvládne ji i úplný začátečník. Po naladění na kmitočet s digitálním provozem nejen posluchač uslyší hovor, ale na displeji uvidí (v případě D-STARu) i identifikace stanic a převaděčů.
Přijímací vlastnosti
Ty jsou identické s 1500kou. Tj. velmi dobrá citlivost, velmi slušná odolnost v pásmech VKV a horší citlivost v pásmech pod 30MHz. Pokud používáte velké ziskové antény na KV a delší vlny, není ani jeden z těchto přijímačů příliš vhodným zařízením. Jakmile se v pásmu objeví stanice S9+60 dB, budete mít příjem podkreslený modulací a nosnými z těchto stanic. Pokud ale používáte antény méně ziskové (10-20m LW, rámovky, aktivní pruty, apod.) je 2500ka použitelná. Jsou zde k dispozici základní potřebné druhy provozu včetně funkce IF-SHIFT. Na žádné vážné poslouchání pod 30 MHz to každopádně není, ale jako doplněk pro občasné posluchače těchto pásem to stačí.
Jiný případ je to ovšem na VKV. Kombinace rychlosti skenování 60 k/sek a rychlé reakce přijímače znamená předurčení pro rychlé vyhledávání v nejen v klasických profi-pásmech, ale především druhém leteckém pásmu, které je náročné na skenování nejen šířkou spektra (150 MHz), ale také stylem vysílání (krátké stručné relace). Majitel 2500ky má navíc k dispozici velkou pomoc. Může si pásmo rozdělit na půlku a nechat každý přijímač skenovat jen polovinu pásma. Šance na objevení provozu je tak mnohem vyšší. Totéž ale platí při kombinaci klasických profi-pásem VHF/UHF nebo kombinace skenování pásem a pamětí.
Výborným pomocníkem je 2500ka i pro posluchače, kteří mají v paměti uloženy jen některé zájmové kmitočty, podle kterých například sledují měnící se podmínky šíření, nebo potřebují být neustále na poslechu na určité frekvenci. Mají totiž k dispozici přijímač, na kterém mohou být na poslechu neustále a při tom mohou libovolně skenovat nebo poslouchat jakákoliv jiná pásma. Totéž platí i pro posluchače, kteří rádi luští datové přenosy. Bez problémů můžete díky dvěma výstupům z diskriminátoru luštit na jednom z přijímačů data a druhým bez omezení poslouchat libovolná pásma.
Software
Ovládání tohoto přijímače pomocí počítače je zpracováno opravdu velmi dobře. Pokud jste uživateli WIN10 a novější, je nutné, abyste si místo originálně dodávaného softwaru na CD, na stránkách výrobce stáhli novější verzi včetně driverů pro USB 3.0. V nových Windows se starý software občas zasekával při rychlém ladění přijímače, ale s novou verzí tento problém již neexistuje. Pomocí myši můžete velmi rychle ovládat veškeré nastavení a funkce přijímače. K dispozici navíc máte (i ve verzi R1500) jednoduchý spektrální real-time analyser do šířky pásma +-100 kHz okolo přijímaného kmitočtu. Jak již jsem popisoval, máte k dispozici okamžitý DTMF dekodér a stejně jako u IC-R1500 multi-obrazovku pro sledování provozu na více kmitočtech současně. Můžete nahrávat z libovolného přijímače nebo z obou současně. Správa pamětí je koncipována naprosto identicky jako u verze 1500 a v Icomovském stylu vůbec. Máte tedy k dispozici přehlednou tabulku pamětí, kterou postupně vyplňujete, přiřazujete ke kmitočtům další vlastnosti od CTCSS/DCS brány přes digitální vlastnosti (v případě instalovaných digitálních karet) až po přiřazení do paměťových bank a samozřejmě separátní nastavení vlastností obou přijímačů.
Závěr
Icom R2500 je stejně jako jeho osekaný bratříček, velmi povedené rádio. K dispozici má všechny důležité funkce, je dostatečně rychlý, citlivý i slušně odolný. Vůbec bych se nebál tento přijímač posadit na kopec k velké anténě a používat jak jako přehledový remote přijímač. Toto zařízení bych velmi doporučil nejen zkušeným posluchačům, ale i pokročilým začátečníkům, jelikož je jeho ovládání celkem jednoduché a každý jej velmi rychle zvládne.