Radioskenery, tedy přijímače pro rychlé vyhledávání okolních nebo místních profesionálních stanic si udržují neustále svojí pozici na radiotechnickém trhu. Ačkoliv není již mnoho výrobců, kteří tuto techniku produkují, existuje stále skupina zákazníků a nadšenců, kteří čekají na každou novinku. Vynechám-li nepříliš kvalitní velmi levné čínské brandované skenery, asi nejznámější výrobce, který to myslí vážně, je UNIDEN. Má ale konkurenci, která neměla příliš veselou historii a tím pádem není ani u nás příliš známá. Jedná se o korejského výrobce WHISTLER (bývalý GRECOM nebo jen GRE). Tyto přijímače nejsou příliš známé a v podstatě na ně neexistuje podrobnější žádná recenze.

Když jsem pátral na internetu po nové digitální řadě DMR skenerů s označením TRX-1 a TRX-2, příliš mnoho praktických zkušeností jsem si nikde nepřečetl. Na Youtube můžete vidět pár videí z USA nebo Anglie, ale vesměs se jedná o variantu, kdy majitelé jen ukazují, že skenery skutečně umí dekódovat DMR nebo APCO25, ale nic moc praktického. A tak jsem se rozhodl do toho jít. Potřeboval jsem sekundární přijímač pro sledování zájmových kmitočtů, abych si neblokoval primární rádio a výsledek je zde.

Úvod

Když se rozhodnete pořídit si skener WHISTLER, máte jednu velkou výhodu. Nemusíte ho tahat načerno z USA, ale je možné jej koupit normálně u evropských prodejců, protože jsou částečně určeny i pro evropský trh. Cenová hladina nové řady digitálních skenerů odpovídá přibližně skenerům UNIDEN. Příliš tedy neušetříte ani nepřeplatíte navíc. Naopak oproti americkým verzím skenerům UNIDEN se zde nemusíte zaobírat nějakými licencemi, jelikož je funkce dekódování digitálních druhů provozu tj. DMR, NEXEDGE, APCO25 PHASE I i II a PROVOICE v ceně.

Základní parametry

  • Rozsah 25-54 MHz + 108-1300 MHz (chybí pásmo 54-108 MHz včetně CCIR)
  • Druhy provozu NFM, AM, DMR, NEXEDGE, APCO25, PROVOICE
  • Paměti 200 sad, 20 setů, 999 adresářů
  • Rychlost skenování 70 kanálů/sek (paměti) 80 kroků/sek (VFO)
  • Základní funkce instantní dekódování CTCSS/DCS, rychlá detekce blízkých signálů, nahrávání audio a logování na SD kartu, volitelný diskriminátor, provoz bez OP, …

Mechanická stránka

Radioskenery WHISTLER jsou již na první pohled mechanickou koncepcí odlišné od konkurence. Co se týká konkrétně TRX-2, šířkou sice odpovídá normě DIN, aby jej bylo možné namontovat do auta, ale tloušťka, hloubka a především celková váha je výrazně menší. Celkově na vás bude tento přijímač působit miniaturním dojmem. Co vás rozhodně překvapí, když začnete samotný přijímač vybalovat, je množství příslušenství. K přijímači je opravdu široká škála šroubečků, držáků, gumových izolátorů apod. Zkrátka vše je při praveno jak pro kompletní montáž do auta, tak domů na stůl včetně napájecí zdroje. Rozhodně to proti třeba firmě ICOM, která ke svým mobilním přijímačům dávala jen jednu nepoužitelnou anténu a nepoužitelný háček na kabel, nedá srovnávat (vše ostatní je samozřejmě za nemalý poplatek jako příslušenství). Součástí balení je samozřejmě i paměťová karta, na které je nahraná základní paměťová tabulka, zkrátka, abyste byli schopni přijímač ihned oživit bez připojení k počítači.

Samotná mechanická koncepce přijímače má jednu zvláštnost a tou je magnetický odnímatelný ovládací panel. Samotný panel má přímo na těle magneto-mechanickou západku, takže se vám opravdu nemůže stát, že by na těle přijímače panel třeba z důvodu po čase slábnoucích magnetů, přestal držet. Magnety použijete především, pokud budete chtít namontovat originální, nebo jakýkoliv váš držák panelu mimo tělo přijímače. Propojení samotného těla a ovládacího panelu, pokud jsou odděleny, je realizováno pomocí RJ45 konektoru a standardního ethernetového kabelu (nestandardně zapojeného). Pokud jej tedy ztratíte nebo zničíte, můžete si nakrimpovat bez problémů nový.

Přijímač má umístěný reproduktor v horní části za mřížkou, takže není potřeba nijak zvlášť řešit sklon přijímače na stole kvůli akustice. V podstatě můžete nechat ležet zařízení přímo na nějakém dalším bez použití sklopného rámečku a stejně vše perfektně uslyšíte.

Tělo zařízení neoplývá velkým množstvím externích připojovacích konektorů. Prakticky máte jen v přední části volitelný výstup na sluchátka a mini USB konektor pro připojení počítače. V zadní části je pouze připojení na 12V, anténní konektor typu BNC a výstup na externí reproduktor. Samotná paměťová karta je schovaná pod ovládacím panelem a pod ním je i umístěn ethernetový konektor pro připojení externího kabelu na detašovaný panel.

Samotný ovládací panel má jen jednu, oproti UNIDENům, zvukově dobře zatlumenou řehtačku, kterou ovládáte primárně úroveň hlasitosti a Squelche. Zbytek přijímače se ovládá pomocí klávesnice a tlačítkového joysticku. Jelikož jsou ale tlačítka gumová, je velkou otázkou jejich životnost, přesněji životnost jejich nápisů, ale nikde na internetu jsem z druhé ruky tento přijímač se smazanými nápisy neviděl, takže asi to bude lepší kvalita, než produkuje UNIDEN. Ovládací klávesy nejsou extra velké, takže lidé s většími prsty budou muset najít správný grif, jak panel uchopit. Obecně ale lze všechno ovládat palcem při podržení horního okraje panelu stejnou rukou, takže třeba já osobně jsem s tím neměl žádný zásadní problém.

Velmi záhy jsem zjistil, že myšlenka detašovaného panelu při použití v autě není vůbec špatná. Tělo přijímače můžete mít namontované třeba „v“ nebo „na“ středovém sloupku a panel máte umístěný v zorném úhlu na palubní desce. Takže nebudete ohrožovat BESIP tím, že budete hledat přijímač někde pod palubkou. Na domácím QTH je to velkou otázkou vkusu každého uživatele. Mě osobně vyhovuje spíš varianta kompletního přijímače v jednom kusu, ale dokážu si představit pracovní stůl, kde je málo místa. Pak je varianta detašovaného panelu zabírající menší prostor, také použitelná.

Ovládaní a software

Radioskenery WHISTLER mají způsob programování a ovládání samozřejmě odlišný od skenerů UNIDEN. Ovládání je trochu jednodušší, systém ovládání není tak košatý a tím pádem mají samozřejmě menší možnosti, ale na druhou stranu jsou zde funkce, které jsou zpracovány výrazně lépe a přehledněji.

Programování

WHISTLER má jednu „nevýhodu“, protože nemá čitelné konfigurační a paměťové soubory. V návodu sice najdete popis, co který soubor znamená, ale fakticky nic nepřečtete. Soubory jsou buď nějak komprimované anebo zakódované. V praxi to znamená, že zatím neexistuje pro tyto přijímače oficiální ovládací a programovací software třetích stran, jen originál od výrobce. Na druhou stranu, když si vzpomenu, jak jsou leckteré alternativní softwary pro skenery UNIDEN odfláknuté, myslím, že to není nevýhoda, protože originální program je opravdu naprosto funkční a minimem chyb. Programovací software (CPS) je přesně upravený pro daný přijímač. Všechno co můžete nastavit v menu přijímače, lze přehledně upravit a nastavit i zde.

Program komunikuje s přijímačem třemi způsoby. Z přijímače můžete vysunout kartu, dát ji do čtečky v PC a načíst paměti a nastavení. Toto je nejlepší způsob, pokud máte vytvořen rozsáhlejší systém pamětí, jelikož trvá zápis souborů výrazně kratší dobu. Další možností je připojit mini USB kabel do konektoru v přední části displeje a tím buď za živa přímo ovládat anebo si načíst paměti. To lze ovšem jen ve vypnutém stavu. Pokud přijímač žije, software jej na chvíli vypne, načte paměti a zase jej spustí. Výhodou tohoto připojení je, že můžete jedním klikem v programu srovnat čas v přijímači a aktualizovat firmware přijímače.

Organizace pamětí je trochu podobná jako při programování profesionálních radiostanic. Vytváříte si hlavní seznam konvenčních kanálů a ty pak rozdělujete do jednotlivých zón (scanlisty) nebo vytváříte trunkové sítě (i jedno frekvenční) a zde si můžete ukládat seznamy převaděčů, hovorové skupiny a ID stanic a samozřejmě si je všechny pojmenovávat. Tyto sítě pak lze zařadit do scanlistu mezi konvenční kanály. Těchto scanlistů lze vytvořit až 200, všechny scanlisty si samozřejmě můžete pojmenovat a pomocí jejich pořadového čísla je i během skenování aktivovat či deaktivovat. Skenovací seznamy je možné dále řadit do dvaceti různých pojmenovatelných kombinací (v podstatě linkování scanlistů).

Pokud se vám zdálo, že je k dispozici nějak málo možností kombinovat paměti při porovnání se skenery UNIDEN, je zde k dispozici ještě jedna vychytávka a tou je tzv. „V-scanner“. To je funkce, která vám umožňuje vytvořit až 1000 různých profilů celého přijímače. „Profil“ fakticky znamená úplně separátní nastavení přijímače od kompletního nastavení všech vizuálních a příjmových parametrů až po naprosto odlišné seznamy pamětí a jejich nastavení. Software totiž vytvoří na kartě pro každý profil úplně nový adresář, který má vlastní paměti, vlastní nastavení přijímače. Tyto profily můžete pak v praxi okamžitě přepínat v menu přijímače a tím celé zařízení okamžitě překonfigurujete i bez počítače.

Samotný originální počítačový software (CPS) má několik základních zásadních funkcionalit, které bych rád uvedl, protože si myslím, že jsou velmi povedené.

  1. Software se automaticky dívá jednou týdně na aktualizace programu, CPU, DSP a databází. Nemusíte chodit pátrat na web někam po aktualizacích. Jakmile se něco objeví, dá vám na výběr, zda chcete přijímač aktualizovat. Aktualizace také sám nainstaluje, pokud to povolíte.
  2. CPS má funkci „EZ Grab“ tj. cokoliv zkopírujete do úschovny (clipboard) počítače a má alespoň trochu podobu tabulky, vše lze jednoduše importovat do programu. To se týká nejen excel tabulek, ale také třeba i originálního programu Sentinel pro skenery UNIDEN. Pokud tedy máte vytvořeny systémy pamětí pro UNIDEN, lze je velmi jednoduše importovat a to včetně čísel skupin nebo ID stanic u DMR systémů.
  3. Při použití „V-scanner“ profilů lze jednoduše upravovat jednotlivé profily a samostatně je ukládat do souborů v počítači. Do paměti přijímače se ovšem zapisují všechny upravené adresáře najednou.
  4. CPS má velmi efektivní hromadné funkce úpravy pamětí. Jednoduše označíte paměti, se kterými chcete pracovat a pak už jen klikáte na vlastnosti, které chcete u všech najednou aktivovat nebo vypnout. To samé se týká i řazení do scanlistů, tj. kliknutím v tabulce na „scanlists“ se vám otevře jejich seznam a přiřazujete je do nich. Všechno je to tvořeno stylem zaškrtávacích políček.
  5. Správa nahrávek je opět součástí hlavního softwaru ve zvláštní sekci a je opět dotažená k dokonalosti. Jedná se přehlednou tabulku nahrávek, kterou lze velmi efektivně filtrovat a řadit a to bez ohledu na to, zda je v přijímači 200 nahrávek nebo 2000. Lze tak velmi rychle identifikovat například stanice s atypickými subtóny, nebo hledat v DMR sítích nové stanice či skupiny.

Paměťová karta

Přijímač používá klasickou paměťovou kartu typu SD. Na ní je uloženo nastavení přijímače, nahrávky, adresáře V-scanner, pokud jsou použity a samozřejmě firmware. Po zapnutí si přijímač načte základní nastavení a pak celou dobu komunikuje s pamětí. To ovšem může být v určitý moment trochu problém.

Uvnitř přijímače jsou dva akumulátory, jeden drží RTC obvod, který má opodstatnění jen proto, aby měly audio nahrávky na kartě relevantní datum a čas. Druhý (větší) akumulátor slouží k tomu, aby při náhodném výpadku napájení přijímač stačil korektně uložit poslední nastavení přijímače na kartu a uzavřít korektně soubory. Když se to totiž nepodaří, zůstane konfigurační soubor neukončený a pro přijímač nečitelný a při spuštění pak přijímač zůstane zaseknutý na chybě zápisu na kartu. To je věc, se kterou jsem hodně zápasil, než jsem přišel na princip tohoto systému.

Tento interní akumulátor totiž dokáže držet systém až 30 sekund (bez napájení ovládacího panelu samozřejmě). Když tedy natvrdo vypnete napájení, nic neděje a systém korektně zapíše soubory na kartu. Pokud ale napájení vypnete jen na chvilku (v řádu vteřin) a pak opět napájení zapnete, systém má velký problém, protože během finálního zápisu na kartu opět naskočí jiná část přijímače. Proto je mnohem spolehlivější přijímač raději na půl minuty vypnout z napájení.

V autě třeba při startování, kdy na pár vteřin vypadne napájení, to může být problém. Nejspolehlivější je tedy zapínat přijímač až po nastartování motoru, anebo jej před nastartováním korektně vypnout.

Displej

První, co vás na přijímači zaujme je sice menší displej, ale rozhodně mnohem příjemnější a kontrastnější oproti konkurenci UNIDEN. Konkurenční přijímač (BCD536) má sice větší displej, ale výrobce se na něj snažil natlačit maximum informací a mnohdy je to spíš ke škodě než ku prospěchu. WHISTLER šel cestou co nejjednoduššího ovládání a zobrazení informací na displeji jen takových, které potřebujete vědět. To je důležité především, pokud máte přijímač instalovaný v autě. Tam nemáte čas přemýšlet co, právě mačkáte anebo luštit nějaké blechy na displeji.

Celý displej je rozdělený do šesti perfektně čitelných řádků. V nich se zobrazují všechny opravdu potřebné informace. Když se přijímač zastaví na analogové paměti, vidíte kmitočet, druh provozu, název paměti i scanlistu. Pokud hledáte CTCSS(DCS), tak trvale svítí subtón (žádné blikání jako u UNIDENů) a jednoduchý status paměti (viz dále). Pokud je aktivní digitální kanál DMR, vidíte jen ty informace, které jste si nastavili, že se mají zobrazovat. Pro maximální zobrazení všech informací vám budou v řádcích rotovat názvy skupin, ID stanic, slot, color apod.

U tohoto přijímače ale můžete i naopak maximálně omezit zobrazované informace, pokud například nechcete ukazovat, na jaké frekvenci momentálně posloucháte, nebo identifikace v digitální síti. Displej přijímače lze přepnout do zjednodušeného módu a pak displej zobrazuje jen základní informace tj. název scanlistu a paměti a to i během aktivních hovorů. Mimochodem, přijímač ovládací panel pro funkci vůbec nepotřebuje, je to je zobrazovací a ovládací externí jednotka. Pokud chcete poslouchat službu a nechcete zobrazovat okolí informace, stačí jednoduše odepnout panel. Přijímač pracuje i poté normálně dál. Takto můžete třeba nechat zařízení v autě nahrávat provoz a přitom nebude lákat zloděje na rozsvícený displej.

Zajímavostí tohoto zařízení je i to, že jej můžete zamknout pod numerické i alfanumerické heslo. Bez hesla tak přijímač nikdo v autě nebo v terénu bez počítače a příslušného softwaru neaktivuje. Druhou zajímavostí je možnost aktivace zobrazení na displeji ve vypnutém stavu čas a datum. Nemá to sice žádnou extra další funkci, ale jako hodiny na stůl, když zrovna máte skener vypnutý, lze také použít.

Co bych chtěl rozhodně pochválit, je podsvětlení displeje a kláves. To je sice bílé, což není příliš vhodná barva, ale nejedná se o takovou tu „vyblitou“ bílou, kterou používají skenery UNIDEN posledních řad, ale opravdu velmi kontrastní podsvícení s v 11 krocích nastavitelnou úrovní podsvícení do všech světelných podmínek. Na maximum je podsvícení vidět i za slunečného dne a vše na displeji tak bez problémů přečtete. V noci lze naopak snížit jas na minimum, tam se ale objevuje již v podsvětlení multiplex displeje, což není příliš příjemné. K dispozici je také známá funkce aktivace podsvětlení při příjmu signálu a rozdělení, zda chcete aktivovat podsvícení klávesnice, displeje nebo obou i v kombinaci se stiskem kláves.

Ovládání

Skenery WHISTLER jsou rozhodně odlišné od konkurence. V některých směrech jsou výrazně jednodušší a příjemnější na ovládání, na druhou stranu je zde pár zásadních nedostatků. Nejprve bych rád zmínil některé klady.

Na styl ovládání si velmi rychle zvyknete. Stačí si jen zapamatovat, že vše ovládáte šipkami a velkým tlačítkem SEL a polovina problémů je vyřešena. Zkrátka řehtačka není, až na specifické situace, standardní funkční prvek a slouží převážně jen pro ovládání hlasitosti a squelche. Pokud si vhodně zvolíte rozdělení pamětí, budete přijímač velmi rychle ovládat jen pomocí zaškrtávacích políček přímo v menu přijímače, anebo pouhým stiskem numerických kláves.

Velmi rychle si také zvyknete na funkci V-scanner, která vám umožní velmi jednoduše pře-profilovat celý přijímač. Můžete mít například uloženy všechny paměti se zapnutým nahráváním v jednom profilu a s vypnutým v druhém. Přepnutím profilů tak můžete rovnou aktivovat nahrávání bez toho, abyste nastavovali složitě nahrávání v menu nebo u jednotlivých pamětí.

Výbornou pomůckou je funkce SKIP, kterou vyblokujete zarušenou paměť a v menu máte funkce odblokování všech zablokovaných pamětí, takže ji pak nemusíte složitě hledat napříč scanlisty.

Velmi elegantně je vyřešeno pojmenování ukládaných pamětí nebo čehokoliv, co chcete pojmenovat. Využijete velmi efektně numerickou klávesnici podobně jako přijímačů ICOM, takže pojmenování i dlouhým názvem je záležitostí několika vteřin a na řehtačku vůbec nemusíte sáhnout.

Samotné zobrazení názvů scanlistů, které neustále rotují po obrazovce bez ohledu na to, kde se přijímač momentálně nachází (během skenování paměťových bank) vůbec není špatný nápad. Neustále tak máte přehled o tom, co máte aktivováno. U skenerů UNIDEN bohužel vidíte aktivní scanlisty jen v případě, kdy tam přijímač momentálně prochází paměti. Pokud jich je ve scanlistu málo, nebo máte nastavený krátký čas prohledávání příslušného systému, tak to na displeji jen problikne a vy ani nevíte, že příslušný scanlist máte zapnutý. To u WHISTLERa nehrozí. Navíc v horní lince máte neustále přehled o tom, zda je na kanálech aktivita, i když přijímač z nějakého důvodu nehovoří (například aktivní DMR převaděč, ale bez provozu apod.)

Aby přijímač nevycházel jen pozitivně, nyní se podívám na to, co vám bude na přijímači vadit a záleží jen na vás, jak moc.

První, co vás zcela jistě trochu zarazí je fakt, že samotné spuštění přijímače trvá ukrutně dlouho. Je to tím, že musí nejprve načíst konfigurační soubory, ty dekomprimovat, nebo dekódovat a pak teprve získané informace zpracovat. V praxi to znamená, že se přijímač spouští třeba i 30 vteřin, než se rozjede skenování. Pokud jste před vypnutím byli jen v menu, nebo ve VFO režimu, bude spouštění samozřejmě kratší. Jakmile ale spustíte skenování, scanlisty se nejprve nahrají do paměti a to může trvat i 10 vteřin. To se ale bohužel děje při každé změně paměti nebo východu ze skenovacího režimu vůbec. Přijímač pokaždé znovu nahrává scanlisty a nahrává je tak dlouho, kolik jich je aktivních, respektive jak jsou moc rozsáhlé.

WHISTLER je skener určený především pro poslech známých (uložených) frekvencí, nebo „točení“ zájmových kmitočtů. Skener není po softwarové stránce vhodný na prohledávání pásem. VFO režim samozřejmě přijímač má, ale striktně dodržuje základní kmitočtové rastry.

Uživatel má k dispozici režim SEARCH, ale tam jsou předdefinované rozsahy služeb (mezinárodní pásma typu AERO, Marine, HAM a CB). Můžete sice nadefinovat vlastní vyhledávací rozsah, ale jen jeden a ten se opět vrací k předdefinovaným modulacím a krokům.

Pak je zde funkce Spectrum Sweep, tedy něco jako funkce Close Call u UNIDENů, které opět definujete rozsah od-do, ale ta nefunguje nijak extra spolehlivě. Myslím, že funkce CC od konkurence je na tom o poznání lépe co se rychlosti a spolehlivosti týká.

Praktický příjem

Software je software, je to jen jedna stránka věci. Důležitější je jak přijímač poslouchá a jak se chová na malé ale i velké anténě a jaký celkový dojem na vás udělá.

První, co vás naprosto převálcuje, je naprosto skvělý hlasitý přednes s perfektní srozumitelností a to jak v analogovém režimu, tak v DMR režimu. V digitálním režimu si může podat ruku s profesionální radiostanicí, je to opravdu skvělá kvalita, nejsou to kostičky, jako u AOR digitálních dekodérů a přijímačů a není to zahuhňané jako u UNIDEN ručních skenerů. Naprosto špičkový audio přednes má tento přijímač i při poslechu leteckého provozu AM. Zde se naprosto bez zaváhání dá srovnávat s přijímači ICOM. A to vše v miniaturním těle malého skeneru, rozhodně menšího, než třeba UNIDEN BCD536. Přijímač navíc disponuje funkcí „Audio Boost“ a AGC, které na rozdíl od UNIDENů opravdu fungují, takže i během jízdy v autě po dálnici na vás přijímač bude „řvát“ jako profesionální radiostanice.

Přijímací stránka už taková ohromná sláva není. Ačkoliv má přijímač velmi kvalitně odstíněné vstupní obvody, kvalitní oplechování za všech stran a to včetně digitální části, výrazně odolnější, než jsou skenery UNIDEN, není. Velkým problémem těchto přijímačů jsou silné místní stanice, pokud jsou v pásmu a máte je navíc zesílené předzesilovačem. V tento moment musíte vstupy přijímače trochu zatlumit, aby nepromodulovávala místní stanice do přijímané. Zajímavé třeba bylo, že na DX Campu, kde jsem tento skener testoval, žádné takové problémy nebyly. Ačkoliv měl na vstupu velmi silné signály, žádné z nich nebyly přímo v okolí a tím pádem přijímač poslouchal naprosto korektně.

Naopak, co se citlivosti týká, tak je na tom TRX-2 proti konkurenci od UNIDENu výrazně lépe a to především po stránce dekódování CTCSS (DCS) u slabých analogových stanic. Tam, kde UNIDEN sotva otevřel squelch již WHISTLER mluvil a navíc naprosto spolehlivě dekódoval subtón. Co týká dekódování slabých DMR stanic v simplexním provozu, tam jsem nijaký extra velký rozdíl neobjevil, snad jen ve spolehlivosti dekódovaných informací (TKG, ID, Color apod.). To, co napsal na displeji WHISTLER, bylo na 99 procent správně, kdežto UNIDEN si často u slabých stanic „vymýšlel“ nebo raději nezobrazil vůbec nic, i když hovor nějak lámaně rozluštil.

Jak již jsem psal, na vyhledávání pásem není tento přijímač příliš určený a ani v režimu SEARCH to není žádný zázrak. Prohledávání pásma je sice poměrně rychlé, ale v automatickém režimu, kdy přijímač sám určí, o jaký druh provozu se jedná (analog / digitál), pokud mu druh provozu nevnutíte, se různě zasekává a vyčkává, co se bude dít a tím se značně zdržuje. Dokud u DMR převaděče neprobíhá hovor, nevidíte na displeji žádné podrobné informace a přijímač mlčí, takže ani nevíte, že stojí kvůli digitálnímu provozu. Zkrátka WHISTLER na vyhledávání stanic v pásmech jako nouzové řešení ano, ale konkurenční UNIDENy jsou na tom po této stránce výrazně lépe. Pokud ale máte zájmové kmitočty uloženy jako paměti a správně nastaveny, pak je WHISTLER plně použitelný.

Závěr

Pokud hledáte sekundární přijímač, na kterém chcete točit zájmové frekvence, kanály, či nalezené neznámé služby, zatímco na primárním hledáte nové aktivní frekvence, pak je TRX-2 výbornou volbou. To samé platí, pokud hledáte přijímač, který není tak komplikovaný na ovládání jako UNIDEN, chcete dobře vidět na displej a chcete být trvale na poslechu na zájmových frekvencích. Pokud sháníte vyhledávací primární přijímač, v současné verzi firmwaru, bych tuto volbu nedoporučil.

WHISTLER TRX-2 vás opravdu překvapí skvělým displejem, výborným přednesem, spoustou jednoduchých softwarových vychytávek a zklame vás nemožností měnit základní nastavení vyhledávacího režimu a VFO režimem vůbec. Pokud hledáte přijímač pro poslech leteckého provozu, je to skvělá volba. Pokud hledáte digitální přijímač pro poslech například radioamatérských sítí DMR, je to skvělá volba. Ale stejně jako vše i zde platí, že neexistuje ideální přijímač a každý má své kladné a záporné stránky. Každý má své specifické použití a tento je naprosto jasná volba, jako plnohodnotný kvalitní doplňkový přijímač k primárnímu vyhledávacímu (například AirSpy nebo přijímačům ICOM). Cena bezesporu odpovídá kvalitě, a pokud se pro něj rozhodnete jako základní přehledový přijímač pro zájmové kmitočty, určitě litovat nebudete.